Čertův stůl: nejzáhadnější skalní útvar Beskyd
Pod Radhoštěm kdysi žila chudá vdova s dcerou, do které se zakoukal čert. Dostal ale nelehký úkol. Jako věno musel na vrcholu postavit větrný mlýn za pouhou noc do prvního zakokrhání. Čert na to šel rafinovaně a převlečen za myslivce stačil zneškodnit všechny kohouty v okolí. Vdova čerta přechytračila a nad ránem vypustila kohouta, kterého schovala v bečce. Po zakokrhání čert nestihl dokončit své dílo a přišel o svou nadpozemskou sílu. Kamenná deska, kterou nesl na zádech, spadla na zem a zůstala tam dodnes.
A opravdu. Přibližně sto metrů jižně od pátého nejvyššího vrcholu Moravskoslezských Beskyd, kterým je Čertův mlýn (1206 m), se nachází místo, kde měl čert upustit kámen. Skalní útvar stolovitého vzhledu se vyznačuje ukloněnou deskou stojící na dvou kamenných blocích. Odhadovaná váha horní desky je okolo 6,5 tuny. O původu kamenného stolu se vedou diskuze, jestli se jedná o výtvor přírody nebo člověka. Nebo snad onoho pekelníka?
Na Čertův mlýn jsem se vydal se svým pekelníkem Jerrym. Níže přidávám mapu s tipem na okruh. Trasu jsem začal v Kunčicích pod Ondřejníkem, kde se lze dostat i vlakem. Orientace na trase je velmi snadná, jen je třeba si pohlídat směry a změny barev značek. Na výpravu za pozoruhodným kamenným útvarem jsem vybral dosti nepříznivé počasí, které krásně dokreslilo atmosféru. Již z dálky bylo patrné, že vstoupíme do bílého pekla. A aby to vše bylo krásně tematické, tak jsme po cestě minuli i bystu čerta. Po několikakilometrovém mlhavém výstupu jsme stanuli na vrcholu Čertova mlýnu, který je schovaný v lese a tudíž nenabízí žádné výhledy do okolí, i kdyby se rozpustily veškeré mlhy světa. Necelých sto metrů jižně od vrcholu je ukrytý onen Čertův stůl. V dalších odstavcích níže se podrobněji podíváme na dva odlišné pohledy vysvětlující vznik stolovitého skalního útvaru.
Souboj vědeckých prací
Podle studie, kterou vypracoval Jan Folprecht v roce 2001, je Čertův stůl portálovým dolmenem. Dílo přisuzuje dávným obyvatelům střední Evropy a to konkrétně Keltům. Navíc přišel s myšlenkou, že dolmen sloužil především jako solární observatoř. Při změření azimutu osy kamenného stolu zjistil, že směřuje přímo na západ (azimut 270°) a v tomto směru se přesně nachází vrchol Radhoště. Ve svém článku uvádí: „Vrchol Radhoště, který je vysoký 1129 m n. m. leží vůči pozorovacímu místu cca o 70 níže, což znamená, že v dobách jarní a podzimní rovnodennosti se sluneční kotouč při západu slunce nachází přesně nad vrcholkem Radhoště a to tak, že se jej přímo dotýká.“ Z chodby kamenného stolu se měly určovat roční období buď vizuálním sledováním pohybu slunečního kotouče, nebo pozorováním dopadu paprsků do nitra chodby.
Jan Lenart ve svém vědeckém článku z roku 2017 vyvrací tvrzení, že se jedná o dílo člověka. Kamenných stolů se v Beskydech nachází více a svahy okolo vykazovaly stejné rysy – obnažené horniny se subhorizontální* vrstevnatostí, které jsou subvertikálně* rozpukány. V závěru vyvozuje, že vznik kamenných stolů v těchto svazích je úzce spjatý s působením gravitačních svahových pochodů. Kamenné bloky se posouvají ve směru gravitace a jednotlivé komponenty stolů a jejich okolí formují další procesy jako je eroze či zvětrávání. Navíc u problematicky definovatelné osy stolu byl naměřen azimut 275°, což je směr k vrcholu Radegastu (1106 m), nikoliv k Radhošti.
*subvertikálně a subhorizontálně – téměř kolmý a vodorovný
Na závěr je nutné si ještě položit otázku, zda by tehdejší lidé vynaložili tolik úsilí na vybudování dolmenu v těžce přístupném terénu. A to nemluvě o manipulaci a usazení několikatunového kamene. Navíc by museli vymýtit i kus tehdejšího pralesa, aby bylo vůbec možné něco pozorovat v dáli. Nicméně z jiných části světa víme, že pradávní lidé budovali místa, ze kterých pozorovali oblohu a snažili se určit roční období. A co myslíte vy? O čí dílo se jedná?
