Jediné, co se dá s jistotou říct, že věž měla v průměru 10 metrů a vnitřní část byla čtyřboká. Jak byla vysoká, jak vypadalo nádvoří a jaké byly půdorysy ostatních budov se ze zbylých ruin nedá vyčíst. Hradní palác byl s velkou pravděpodobností napojený přímo na věž. Hrad chránily příkopy vytesané do skalnatého podloží se šířkou 15 – 30 metrů. Kudy vedl vchod do hradu není také zcela patrné. A tak nám, stojíc pod mlčící věží, zbývá pouze naše představivost.
Mohutné 25 – 30 metrů vysoké skalisko, na kterém byl hrad zbudován, nabízí velmi dobrý výhled na údolí Černé Opavy a na Starý Rejvíz. Podél Černé Opavy tehdy vedla významná obchodní stezka z Moravy k Vratislavi. Navíc se v oblasti nacházelo mnoho zlatých dolů. Z historie víme, že Koberštejn vznikl někdy na konci 13. století na hranici vratislavského biskupství a sloužil jako protiváha nedalekého moravského Quinburku. Z hradu (a tehdy zcela odlesněného kopce) bylo možné kontrolovat až 11 kilometrů obchodní stezky. Po připojení Slezska k Českému království v roce 1335 připadl Koberštejn opavskému vévodovi Mikuláši II., který nechal strážní hlásku opravit a přestavět na reprezentativní strážní hrad. Přesto Koberštejn zpustl někdy kolem roku 1400 a zcela určitě nepřežil husitské války.
Navštívit Koberštejn znamená podniknout menší horský výšlap. Hrad byl postaven pod vrcholem výrazného Zámeckého vrchu s výškou 934 metrů nad mořem. Z údolí Černé Opavy je to na vrchol přes 200 výškových metrů a zelená značka vede přímo svahem k hradu. Navíc nelze pod hrad dojet autem a i z nejbližší obce Horní Údolí jsou to po modré a zelené minimálně 3 kilometry. Další možností je vyrazit z Rejvízu – od parkoviště po červené k rozcestí Pod Koberštejnem a od něj po zelené je to celkem 5 kilometrů. Nejdelší varianta vede z Drakova údolím proti proudu Černé Opavy (cca 5,5 kilometru).
Jak bylo zmíněno výše, nečekejte rozlehlou zříceninu hradu. Jedná se o romantické a klidné místo zasazené uprostřed hor s torzem hradní věže. Před pár léty se dalo ještě napsat uprostřed divočiny, ale lesy v okolí vzaly za své a velká část kopce je nyní odlesněná. Naštěstí si prozatím vrchol zachoval svou původní divokost a krásu. Odměnou za výstup je výhled ze skály za věží, na kterou se dá vylézt po dřevěném žebříku. Výhled se otevírá na údolí a směrem na Rejvíz.
Pokud se vám nechce vracet po stejné cestě zpět, tak je možné udělat si celodenní výšlap z Rejvízu. Po červené pod Koberštejn lze po cestě navštívit poutní místo Lurdská jeskyně. Z hradu se pak můžete vrátit od Opavské chaty po žluté kolem Ruského hřbitova přes vrchol Kazatelny (925 m) zpět na Rejvíz. Okruh má na délku 16 kilometrů s převýšením okolo 450 metrů.
Tip na okruh z Rejvízu. Trasa má na délku 18,5 kilometrů a necelých 500 metrů převýšení. Po cestě lze navštívit Lurdskou jeskyni (bod č. 2). Koberštejn je v mapě bod č. 3. Výlet lze prodloužit ještě o návštěvu Mechového jezírka u Rejvízu.
