Hasištejn má vcelku dlouhou historii. Za zmínku určitě stojí, že byl v roce 1418 dobyt po dvouměsíčním obléhání. Útok na hrad nařídil samotný král Václav IV. a to z důvodu, že se tehdejší pán Hasištejnu Reuss z Plavna připojil k místním loupeživým rytířům. Největší rozkvět hradu pak nastal v 15. století, kdy jej spravoval Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic. Za jeho života byl Hasištejn rozšířen a modernizován. Buhuslav navíc vytvořil z Hasištejnu kulturní středisko evropského významu, neboť se zde se svými učenými druhy věnoval studii přírodních věd a astronomii. Založil také jednu z největších knihoven v českých zemích. Roku 1678 je hrad uváděn jako pustý – jen jeho sklepení využíval prunéřovský pivovar k uskladnění zlatého moku.
Hasištejn se nachází mezi Chomutovem a Kadani.
Z parkoviště se prochází první bránou a za ní se naskytne pohled na nejvyšší část hradu s mohutnou okrouhlou věží bergfritového typu. Ta sloužila převážně jako poslední útočiště obráncům, když už většina hradu byla dobyta. Nyní je její horní část upravena do podoby rozhledny. Než se ale dostaneme k samotné věži, tak musíme projít přes několik dalších obranných prvků hradu. Za první bránou se přechází po dřevěném mostě přes hradní příkop, za kterým je druhá brána. Na druhém nádvoří je hned po pravé straně restaurace (do odvolání zavřená) a o kousek dál vstup do hradního sklepení. Tady se také nachází malý stánek s občerstvením a pokladna s lístky. Prohlídka Hasištejnu probíhá bez průvodce.
Nejzajímavější část je za třetí bránou s vysokými hradbami. Jádro celého hradu se třetím nádvořím má půdorys protáhlého oválu. Naproti za bránou je hradní kaple, ke které přiléhá vysoký věžovitý palác na jihu – schodištěm ve věži se lze dostat na „střechu“ tohoto paláce. Na opačné severní straně třetího nádvoří se nachází výše zmíněna věž bergfrit. Z jejího vrcholu je nejzajímavější výhled na jih, kde můžeme pozorovat zajímavý kontrast mezi středověkými věžemi Hasištejnu a těmi novodobými elektrárny Prunéřov II. Člověk ze středověku by se asi nestačil divil, kdyby opět stanul na vrcholu věže. O to víc, kdyby zjistil, že kolosy v pozadí neslouží k obraně, ale k ochlazování vody.
