Megoňky – geologická záhada kamenných koulí
Na slovenské straně Moravskoslezských Beskyd se nachází kuriozita světového formátu. Místo se jmenuje Megoňky a představuje jedinečný geologický útvar skrývající pískovcovou kulovitou odlučnost. Jedná se o důkaz, že i příroda dokáže vytvářet přesné geometrické tvary.
Kamenolom Megoňky je situován ve stejnojmenné osadě v rámci místní části Milošová na Česko – slovenské hranici asi 3 kilometry jihozápadně od Mostů u Jablunkova. Během těžby pískovce v roce 1988 zde narazili a odkryli až 30 kamenných koulí. Nejmenší měly v průměrů 30 centimetrů a ta největší, která dodnes dominuje ve stěně, má průměr 260 centimetrů a odhadovanou váhu 25 tun. Ihned po nalezení se roznesly fámy o jejich nadpřirozených vlastnostech. Menší koule si lidé odnesli domů, protože věřili, že navracejí ženám plodnost. Některé z nich byly rozpůlené v domnění, že obsahují zlato. Megoňky ale nejsou jediným místem výskytu kamenných koulí v Kysucích. Koule nalezneme v pískovcovém pásu 250 – 500 metrů širokém a 15 kilometrů dlouhém – tedy od Klokočova až po Megoňky. V tomto páse je mnoho koulí z pískovce nebo slepence a jsou buď ve stěnách skal nebo v lese.
Nejasný původ
Vědecké teorie se snaží vysvětlit vznik kamenných koulí působením příbojových vln v oceánských pánvích pradávného moře. Někteří geologové poukazují na podobnost, jako když ze sněhu válíme sněhovou kouli. Díky seismickým otřesům se na mořských svazích na sebe postupně nabaloval písek a jiné materiály. Geologický průzkum v lokalitě Megoňky podporuje jinou a složitější teorii. Na mořském dně se se utvářely sedimenty, na které po tisíce let působily chemické, biologické a fyzikální procesy. Tyto sedimenty si ve svých strukturách zachovaly vodu miliony let i přes to, že byly překryty mladšími usazeninami. Usazené horniny se vyznačují výskytem nehomogenních látek jako jsou jiné kamenné struktury nebo schránky živočichů, které mají odlišné složení než okolí. Tyto nehomogenity ve větší koncentraci stahují z okolí látky stejného složení pomocí výše zmíněné vody. Z toho se vyvozuje, že takto stahované látky směrem do centra koncentrace vytvářejí koule.
Samozřejmě se vyrojily i jiné teorie. Například, že se jedná o dílo mimozemšťanů nebo předchozí vyspělé civilizace. Spekulovalo se také, že k nám koule přistály z vesmíru. Nikdy však nebyl nalezen kráter po nárazu. Ať je to jak chce, kamenné koule jsou důkazem, že ne vše na naší planetě dokážeme s jistotou vysvětlit.
Celosvětový fenomén kamenných koulí
Záhadné kamenné koule jsou roztroušené po celém světě. Nalezneme je v Americe, Novém Zélandu, Kostarice, Kazachstánu, Mexiku, Rusku a nově i v Bosně. Právě bosenská koule rozvířila spekulace v akademických kruzích, zda se jedná o výtvor přírody či dávné zapomenuté vyspělé civilizace disponující obráběcími technologiemi. Vytvořit přesnou kouli je přece jen diametrálně složitější úkon, než otesat kamenný kvádr. Na Kostarice se nachází největší koncentrace kamenných koulí, které také mají dokonalý kulovitý tvar. Počet nalezených koulí překročil hranici 500 kusů a jsou z vulkanických hornin a některé i z vápence. Na Kostarice naopak nepochybují o lidském výtvoru. Pojďme se tedy podívat blíže na kamenné koule nalezené v jiných částech světa.
