Stoh je dostupný po turistických značkách ze tří stran. 1) Ze severovýchodu po červené značce (vede po celém hlavním hřebeni K. M. F.) ze sedla Medziholie, které je mezi Stohem a Rozsutcem. Na Medziholie vede velké množství tras ze všech světových stran – z Velkého Rozsutce, Štefanové, Biele, z vrcholu Osnice (1363 m) nebo z Bystřičky. 2) Po té stejné červené ze severozápadu od Poludňového grúně. Poludňový grúň (1460 m) je dostupný po žluté od chaty Na Grúni nebo po hlavním hřebeni směrem od Chlebu (1647 m). 3) Z jihu po zelené značce z Kraľovan.
Já jsem se se svým parťákem Jerrym vydal na Stoh v pozdní zimě. Sníh byl všude ztvrdlý a tak se dalo všude bezpečně chodit jako po asfaltu. Zvolil jsem výstup z parkoviště ze Štefanové. Nejdřív nás čekal pochod po zelené do sedla Medziholie a následně po červené hřebenovce na vrchol. To nejzajímavější nás čekalo po opuštění pásma lesa. Stoh je z této strany opravdu impozantní rozlehlá plošina. Z vrcholu se pak za odměnu otevírá kruhový výhled, kterému kraluje Veľký Rozsutec (1609 m) a hlavní hřeben Malé Fatry.
Následoval prudký sestup do Stohového sedla (1230 m) a následně krátká hřebenovka na Poludňový grúň (1446 m). Z něj se otevírá krásný pohled na Stoh, který z této strany má nezaměnitelnou siluetu díky svému kotli. Z Poludňového grúně jsme pak sestupovali nekonečným a prudkým svahem po bývalé sjezdovce k Chatě na Grúni. Od ni pak zbývá sestoupit zpět k parkovišti po modré. Krásný výstup na Stoh měřil necelých 12 kilometrů s převýšením 1200 metrů! Ani mi to nepřipadlo, ale je pravda, že se začíná přibližně ve výšce 650 metrů.
