Výlet

Strážní hrady Pustý zámek a Rabenštejn

Lesy rozlehlých Jeseníků skrývají mnoho ruin hradů. Jednalo se ale spíš o strážní pevnůstky většinou bez trvalého osídlení. A není divu – mnoho z nich bylo vystavěno vysoko v kopcích a na skaliscích, kde jen samotná poloha ztěžovala zásobování a to nemluvě o drsných horských podmínkách. Tyto hrady ztratily strategický význam již v průběhu středověku a zpustly. Nesmíte mít velká očekávání, že narazíte na velkou zříceninu. Většinou naleznete nevysoké zbytky zdí a základů. Středověcí stavitelé ale měli dobrý vkus a vybírali zajímavé lokality na výstavbu svých pevnůstek. I když po nich tedy moc nezůstalo, tak i tak se vyplatí navštívit tyto místa kvůli zdejším přírodním scenériím.

Neobvyklou hradní dvojici tvoří hrad Pustý zámek (původně Veisenštejn) a Rabenštejn. Nacházejí se nad údolím Bílého potoka v západních svazích Pytláka (1040 m). Vznikly pravděpodobně někdy na přelomu 13. a 14. století a jejich zakladatelem mohl být zeměpán, český král nebo opavský kníže. Prvně zmíněný Pustý zámek byl vystavěn na téměř třicetimetrovém skalisku v nadmořské výšce 730 metrů. Hlavní hradní budova mohla mít maximálně 17 x 17,5 metru, což je rozměr horní plošiny skalního bloku.

Předpokládá se, že budova měla dvě až tři menší místnosti v suterénu a správce obýval patro. Přístup do hradu vedl směrem od východního svahu po dřevěném mostu. Z jeho polohy je zřejmé, že hlídal cestu vedoucí přes hory z Moravy do Slezska. Dále mohl střežit i nedaleké rudné doly a sloužit i jako celnice. 30 metrů směrem na jih od hradní skály je další skalní blok. Podle některých mohl tento prostor mezi skalisky sloužit jako odpočívadlo pro kupecké karavany. Dle mého je ale tento prostor moc prudký pro jakékoliv zaparkování karavany. O Veisenštejnu existuje jediná písemná zmínka a to v souvislosti s jeho purkrabím Ulmanem z Linavy, který oloupil a povraždil lidi vratislavského biskupa.

Možná podoba Pustého zámku. Součástí hlavní hradní budovy mohlo být i malé nádvoří. Mezi skalami býval nejspíš obezděný prostor, který mohl sloužit k odpočinku kupcům. Svahy jsou zde ale prudké. Možná, že tato plocha byla v minulosti vyrovnána a v průběhu staletí došlo k sesuvu. Autor: Jan Štěpánek.

O necelých 300 metrů a asi o 90 výškových metrů dál severovýchodním směrem se nachází Rabenštejn. Sloužil jako pozorovatelna pro Veisenštejn a celnici. Nebyly o něm nalezené žádné písemné zmínky a ani název není původní. Rabenštejn byl postaven na dvou skaliscích. Na té mohutnější stávala hranolovitá věž s rozměry 8,7 x 6 metrů. Dodnes jsou po ní jasně patrné základy. Na menší skalní věži nebyly nalezené žádné zbytky po zdivu, nicméně se předpokládá, že na jejím vrcholu stála alespoň mála dřevěná strážnice. Mezi skalisky se nacházel malý obezděný dvorek.

Podoba strážního hrádku Rabenštejn. Autor: Jan Štěpánek.

Výlet na oba hrádky je oddychovou záležitostí. Od osady Bílý Potok, kde lze na začátku nechat auto, je to k Pustému zámku 1,3 kilometru. Na vrchol skaliska vede asi třímetrový žebřík. Ze skály se otevírá pěkný výhled na jih na údolí. Jen pozor na okrajích skály. Na Rabenštejn se pak pokračuje mimo značené stezky a bez chodníku volně lesem. Když se otočíte k Pustému zámku zády (směrem do kopce) a vydáte se za nosem mírně vlevo, tak na Rabenštejn určitě natrefíte. Sejít pak můžete po stejné cestě nebo se u Rabenštejna napojíte na zelenou. Po zelené se stačí vydat z kopce po cestě a u rozcestí Hutě se po modré dostanete zpět na Bílý Potok. Pro odvážnější se pak otevírá možnost pokračovat dál na vrchol Pytláka a výlet si tak prodloužit o další krásné místo s parádními výhledy.

Na obou skalách jsem lezl a musím konstatovat, že oblasti to jsou vcelku hezké. Stupnice obtížnosti je zde vcelku tvrdá a tak obtížné VI jsem snad ještě nelezl. Problémem je, že Rabenštejn je dnes už nelezitelný bez kartáče. Skály zarůstají mechem a některé sektory jsou kompletně zelené. Jezdit sem z velké dálky se nevyplatí a raději bych zalezl v rámci oblasti třeba v Ludvíkově.

Poloha hradu Pustý zámek, Rabenštejn je kousek nad ním. Navštívení obou míst je krásnou procházkou.

Podzim na Bílém Potoce.
Odbočka po modré od rozcestí Bílý Potok.
Cestou na Pustý zámek je třeba překročit Bílý potok.
Skalisko, na kterém postavili Veisenštejn.
Zpestření během výstupu na vrchol skaliska.
Na vrcholu skály.
Zbytky zdiva na vrcholu.
Výhled ze skály na údolí. V pozadí je vrchol Pytlácké kameny (1015 m), v papírových mapách uvedený také jako Plošina.
Stěna pod Pustým zámkem. Dnes tady vede několik lezeckých cest, převážně obtížnosti za VI a výš. To by ve středověku nikoho ani ve snu nenapadlo, že zde lidé budou někdy vykonávat takovou činnost.
Na východní straně skály najdeme tento nápis z roku 1870. Podepsali se zde dva přátele z města Würbenthal – Vrbna pod Pradědem.
Údolní stěna skály, kde stával Rabenštejn. Skálu v lese určitě nepřehlédnete.
Mohutná stěna, na které stál Rabenštejn. Zkoušeli jsme zde i lézt.
Pod hradem. Na této straně skály stála zděná hranolovitá věž.
Zbytky zdí na vrcholu skalní věže.
Na věži opodál nejspíš stála malá dřevěná strážnice. Dole se nacházel malý obezděný dvorek.

Líbí se vám článek?
Budeme rádi, když nás podpoříte.

Tyto stránky tvoříme s radostí a snahou přinášet zajímavý obsah. Pokud se vám líbí a chcete přispět na jejich provoz, můžete tak učinit prostřednictvím QR kódu. Každý příspěvek pomůže k dobré myšlence. Nejlépe se přemýšlí u dobrého piva a utopenců.
Patrik
Publikováno:
29. září 2025
Kategorie a regiony:

Přečtěte si další výlety

crossmenu