Okruh jsem trochu prodloužil a vyrazil z parkoviště vedle restaurace Červený kút. Do obce Hybe je pak třeba přetrpět nějaké 3 kilometry po hlavní cestě. Na tento úsek ale zapomenete v momentě, kdy se ocitnete na polních cestách za obcí. Cesta se vlní přes louky a občas se jede i po pěkném asfaltu. Má teorie zní, že zde museli položit nový asfalt, aby se lidé nepřizabili na nějakém výmolu – v těchto místech jsem koukal jen na panoramata Tater a ne na cestu. Před osadou Podbanské je třeba trošku máknout a z údolí Hybnice překonat přibližně 100 výškových metrů. V cíli se však můžete občerstvit v jedné z mnoha restaurací. Návrat zpět směrem na Liptovskou Kokavu je velmi pohodový – pořád je to mírně z kopce a z velké části po asfaltu. A o výhledy také není nouze. K Červenému kútu jsem dojel přes Liptovský Hrádok – Donovalovo, za kterým je třeba kousek šlápnout do kopce ke kapličce. Mé prodloužení má na délku necelých 40 kilometrů s převýšením cca 480 metrů.
