Výlet

Osówka

Riese je v překladu obr a v Sovích horách měl jeden takový obr povstat. Osówka je němým svědkem snahy o vybudovaní megalomanského projektu společne s Wlodarzem, Soboni a Rzeczkou. A také snahy za každou cenu zvrátit nepřízeň války. Nejspíš buďme rádi, že k dokončení nedošlo, protože dodnes přesně nevíme, o co se zde mělo jednat. Litovat bychom měli pouze vězňů, kteří kvůli těmto projektům přišli zbytečně o život.

Turisticky nejnavštěvovanějším komplexem Riese je dnes tzv. Podzemní město Osówka. O Osówce se z nějakého důvodu nejvíc mluví jako o FHQ neboli Hitlerově hlavním stanu. I žijící legenda mezi badateli Sovích hor pan Jezry Cera považuje Osówku za velitelství a jako centrum celého Riese. Architekturou se nicméně neliší od ostatních komplexů a i zde probíhala ražba halovité pravoúhlé sítě. Je třeba si proto položit otázku, zda jsou obrovské haly potřebné pro účely velitelství. Navíc si nejsem jistý, zda tak důkladná snaha o utajení by byla nutná v případě pouhých krytů pro velitelství i po válce. To platí nejen u Osówky, ale o celém Riese.

Ražba komplexu byla zahájena v jižních svazích stejnojmenné hory Osówka (715 m, něm. Säuferhöhen). Celková délka tunelů je 1700 metrů s objemem 30 000 metrů krychlových. Kubatura je podobná jako u Vladaře, nicméně co se délky tunelů týče, tak je Osówka kratší o 1300 metrů. Dáno je to tím, že v Osówce jsou haly téměř dokončené, u některých zbývá pouze vyztužení betonem. Vše bylo raženo ve velmi tvrdé prekambrické rule systémem řízených odstřelů. Dočišťovaní probíhalo ručně pneumatickými nástroji a hlušina se vyvážela důlními vozíky ven. Osówka má dokončenou ventilační šachtu s výškou okolo 30 metrů.

 

Plán podzemí Osówky. Zvýrazněná jsou místa vystužené betonem a chodby zaplavené vodou. S průvodci se vchází štolou č. 2 a vychází štolou č. 1. Štola č. 3 se nachází bokem a není spojená s ostatním podzemím. Nachází se v ní prostory pro hydrauliku. Szyb je ventilační šachta vedoucí až na povrch.Zdroj obrázku: http://gory-sowie.pl

Prohlídka s průvodcem

Do hlavního podzemí vstupují 2 štoly. Asi 30 metrů za vstupní štolou č. 1 a 2 jsou po stranách vybetonované strážnice. S průvodcem se vstupuje štolou č. 2  a za strážnicemi se uskuteční krátká projekce vysvětlující, proč Němci začali budovat podzemní komplexy. Poté se vystupuje po schodech do dalších útrob Osówky. Místu, které se překonává po chodech se říká úskok – jedná se o velký zával, který vznikl po zhroucení stropu mezi ražbami. Úskok vyvolává otázky, zda se za ním neskrývá vchod do další úrovně Osówky.

Nejikoničtější místo celého Riese na sebe nenechá dlouho čekat. Jedná se o částečně vybetonovanou halu s obloukovým stropem o délce 40 metrů, šířkou 7 metrů a výškou 8 metrů. Na stropě se nacházejí zbytky bednění, což znamená, že betonování probíhalo těsně před opuštěním objektu. A nejspíš v rychlosti. Dále se prochází nahrubo ražené chodby a nedokončené haly. Téměř ke konci prohlídky se vstupuje do vybetonované chodby s historickým vozidlem a informačními tabulemi s vojenskou technikou. Pozorně si prohlédněte podlahu, v betonu totiž můžete spatřit otisky bot. Ty mají být důkazem, že místo bylo betonováno a nejspíš opuštěno ve spěchu. U této chodby si můžete na jejím nevybetonovaném konci všimnout ještě jedné věci. V celém Riese měly mít veškeré chodby obloukové stropy. Prosakující voda ze stropů štol stéká po oblouku do stran se žlábky. Samospádem by pak docházelo k odvodňování celého komplexu.

Nemáme k dispozici žádné dobové fotografie, existuje pouze tato vzácná skica přeživšího vězně zachycují vstup do Osówky během budování. Autorem je August Manninger.
Vsup do podzemí.
Vybetonovaná strážnice ve štole kousek za vstupem.
Téměř dokončená hala. Záhadou je, proč tuto halu začali betonovat, když v její spodní části není odstraněná skála. Spekuluje se, že beton něco maskuje.
Ostatní haly a chodby jsou pouze nahrubo ražené a nedokončené.
Expozice zde nalezených věcí. Roura je ukázkou, jak byla v komplexu řešena ventilace.
Vybetonována chodba. Až zde dojdete, tak se pečlivě rozhlížejte po zemi - najdete tady otisky bot. Nejspíš spěchali.
Oblouková konstrukce stropů, která napomáhala stékat vodě do stran.

Záhadné pozemní objekty Osówky

K Osówce neodmyslitelně patří i dvě záhadné pozemní stavby, ke kterým se snadno dostanete, když se vydáte od vstupu do podzemí po černé značce po pěšině vedoucí do svahu. První po cestě je Silownia, obrovský betonový blok o rozměrech cca 30 x 30 metrů. Silownia se skládá z nádrží,  přístupných za pomocí kovových žebříků a z venkovních otevřených nádrží (každá o jiné velikosti), které jsou propojeny mezi sebou systémem trubek a kanálků.

Na jižní straně vystupuje nad povrch několik kameninových rour směřujících do podzemí. Stavba nejspíš měla tvořit základ něčeho většího, o čemž svědčí  mnoho trčících armovacích drátů na povrchu. Silownia se nachází 48 výškových metrů nad podzemím Osówky. Otázkou zůstává, jakou funkci měla tato stavba plnit. Uvažuje se o klimatizaci pro podzemní komplex nebo o záložní elektrárně. Na informační tabuli vedle je velmi zajímavá poznámka: „Když si prohlíželi Silowniu turisté z Norska, tak se shodli na tom, že jim připomíná první malé jaderné elektrárny, které byly budovány ve Skandinávii.“

 

Silownia pohledem shora. Foto je z první návštěvy před mnoha lety, dnes je více zarostlá.
Kameninové roury vedoucí kdoví kam.
Spleť kanálů.
Jedna z nádrží.

Kousek nad Silowniou vede lesní cesta a po ní směrem doprava dojdete ke Kasynu. Jedná se o jednopodlažní železobetonovou stavbu zabírající plochu 680 metrů čtverečních a 2300 metrů krychlových. Má 50 metrů na délku a 14 metrů na šířku s tloušťkou stěn 50 centimetrů. Zajímavostí je střecha, která má prohlubně pro potřeby výsadby zeleně tak, aby budova splynula s okolím. V Kasynu se nachází  8 místností a celkem napočítáme 46 otvorů pro okna. Předpokládá se, že Kasyno mělo být spojeno s podzemím výtahem. Zpět se nemusíte vracet po stejné trase, ale lze sejít neznačeným chodníkem vedoucího od Kasyna přímo z kopce dolů. Cestou narazíte na ohraničený ventilační otvor Osówky.

Kasyno od cesty.
Pohled na dlouhé Kasyno.
Uvnitř bunkru.
Pod Kasynem je toto místo s dlouhou chodbou. Uvažuje se, že zde mohl být někde výtah.
V chodbě.
Tohle není propast. Ke konci se prochází kolem ústí mohutné ventilační šachty.

Líbí se vám článek?
Budeme rádi, když nás podpoříte.

Tyto stránky tvoříme s radostí a snahou přinášet zajímavý obsah. Pokud se vám líbí a chcete přispět na jejich provoz, můžete tak učinit prostřednictvím QR kódu. Každý příspěvek pomůže k dobré myšlence. Nejlépe se přemýšlí u dobrého piva a utopenců.
Patrik
Publikováno:
29. září 2025

Přečtěte si další výlety

crossmenu