Výlet

Komplex Mölke a záhadná Mucholapka

Asi 1,5 kilometru severovýchodně od Ludwikowic Klodzkich v protáhlém sedle mezi kopci Wlodyka (681 m) a Niedrzwica (683 m) se rozprostírá bývalý areál dolu Waclaw, ruiny elektrárny a skladišť společnosti Dynamit Nobel AG. A dále se zde nacházelo tajné vývojové a testovací středisko blíže nespecifikovaných zařízení a zbraní.

Když se projíždí po silnici z Ludwikowa na Jugów, tak se podél cesty objeví několik zchátralých a zarostlých budov. To je ovšem jen zlomek toho, co v těchto místech kdysi stálo. Na dobové fotografie pak pohlížíme s úžasem, o jak velký areál se uprostřed Sovích hor jednalo. Takové menší „Ocelové město“. Počátky těžby černého uhlí se v osadě Mölke (dnes Milków) datují už od roku 1771. Největší rozmach dolu Waclaw (Wenceslaus Grube) započal po 1. světové válce, kdy Německo ztratilo většinu Horního Slezska bohatého na uhlí. Důl Waclaw byl v tomto období považován za jeden z nejmodernějších v Evropě. Součástí areálu byla i uhelná elektrárna o výkonu 18 MW, která fungovala až do roku 1964. Pracovalo zde 4600 horníků a 250 administrativních pracovníků.

V roce 1929 bylo dosaženo rekordního ročního výsledku 900 000 tun uhlí. Dne 9. července 1930 došlo k výbuchu plynu a závalu, při němž zahynulo 151 horníků. Katastrofa narušila vratkou ekonomickou stabilitu na počátku velké hospodářské krize. Nakonec důl zbankrotoval a roku 1931 byl uzavřen. Velká nezaměstnanost v tomto kraji nahrála do karet NSDAP během kampaně v roce 1933. Svůj slib, že důl opět zprovozní, dodrželi. Nicméně podnik byl nerentabilní a roční produkce dosahovala přibližně 10% oproti roku 1929. V roce 1939 byl Waclaw opět uzavřen z důvodu velkého rizika výbuchu plynů.

Poloha muzea.

Rozsáhlý areál dolu Waclaw po 1. světové válce. Waclaw byl plně elektrifikován. Součástí byla i uhelná elektrárna, která je situována v levé spodní části. Uhlí bylo vyváženo po železnici. Němci v roce 1945 nechali veškeré těžební jámy zatopit. Důl už nebyl posléze obnoven kvůli velké nestabilitě, vysokému nebezpečí výbuchů plynů a velkému množství vody. Snahy o znovuotevření přetrvávají, zejména od zahraničních investorů. Velikost pozůstalého ložiska antracitu se odhaduje až na 70 milionu tun. Zdroj obrázku: tropemzapomnianychmiejsc.blogspot.com/
Památník věnovaný neštěstí v roce 1930, při kterém zahynulo v dole Waclaw 151 horníků. Památník je po levé straně cesty, když se vyjíždí z Ludwikowa na Jugów.

Tajemné ocelové město

Po rozprodání těžebního zařízení historie tohoto areálu nekončí. V roce 1942 přebírá veškerý majetek třetí říše pro potřeby zbrojního průmyslu. Výrobu trhavin zde zahájila společnost Alfred Nobel Dynamit AG. Celé údolí bylo uzavřeno a přísně střeženo. V ulici Wiejska vznikl pracovní tábor pro polské Židy. Okolo 600 vězňů pracovalo v muniční továrně AG, ve které se vyráběla trhavina donarit. Velká část produkce trhaviny se použila pro ražení podzemních komplexů Riese v Sovích horách.

Později vzniklo z areálu dolu Waclaw multifunkční komplex. Fungoval zde výše zmíněný Dynamit AG s funkční elektrárnou, ale hlavně se v areálu později usídlil i průmyslový komplex Mölke Werke (miny, granáty a součástky pro V – 1), který je později spojován s nestandardními výzkumy. Pro jeho účely byl zřízený ještě jeden pracovní tábor s počtem 50 budov a kapacitou okolo 1500 vězňů. Osud vězňů zůstává dodnes neznámý, stejně jako jejich náplň práce. Pravděpodobně byli ke konci války zavražděni a pohřbeni v jedné z těžebních jam Waclawa. Podle toho mála, co víme, se vězni pohybovali pod přísným dozorem v sevřených útvarech a pracovali výlučně v podzemí. Našel se jen jediný svědek, který popsal, že vězni vycházející z podzemních prostor měli namodralý nebo nažloutlý nádech kůže.

Cestou z Ludwikowic k muzeu.
Budova elektrárny.

Mucholapka

Tou nejzajímavější a nejzáhadnější stavbou celého areálu je obrovský dvanáctiboký železobetonový megalit, kterému se neřekne jinak než Mucholapka. Během pátrání po významu této stavby lze narazit na jednoduché a vcelku logické vysvětlení - že se jedná o základ chladící věže elektrárny. Podobné základy dokončených chladících věží byly nalezené v Německu. Navíc je tato teorie umocněná i tím, že se uprostřed konstrukce nacházel tzv. bazén, který u chladících věží zachytává ochlazenou vodu. Pováleční obyvatelé z okolních vsí se zde chodívali i koupat. Kvůli bezpečnosti se bazén zasypal. Aby to ale nebylo tak jednoduché, musíme do toho vnést několik pochybností.

Samotná elektrárna měla tři chladící věže a tato nová by stála opodál za kolejemi. Jediným vysvětlením by byla snaha o navýšení výkonu elektrárny. Tedy přidat další výrobní blok s chladící věží. Nicméně podle leteckých snímků oblasti z roku 1944 již tato stavba stála a do konce války nedoznala konstrukčních změn. Co je také zajímavé, že se na stěnách zachovala zelená maskovací barva. Jaký by měl smysl nanášet nátěr na základ chladící věže, když ty okolní několik desítek metrů vysoké věže jsou nepřehlédnutelné? Během diskuze s průvodcem, který se podílel na průzkumu a čištění okolí Mucholapky, prozradil, že narazili na tlustý elektrický kabel vedoucí ke konstrukci. Podle výpočtů mohl kabel mít napětí až 6000 V. Spíš než kabel by každý očekával potrubí.

 

A proč zrovna název Mucholapka? V letectví se používá pro záchytné sítě na letištích či letadlových lodích lidový výraz mucholapka (Roll-Stop), zde ale tato stavba měla soužit úplně jiným strojům. Název tedy v sobě nese odkaz na další údajnou zázračnou zbraň třetí říše a to na letající talíře.

Celá oblast kolem Mucholapky je protkána sítí kabelových tunelů. Nejdelší má dva kilometry a vede téměř až dolů k Ludwikowicím.  Není na tom nic zvláštního, každý takový komplex (navíc zbrojní) potřebuje kvalitní elektrickou rozvodnou síť. Co je ovšem zvláštní, že v těchto tunelech nesly držáky silné kabely, které se staly předmětem zájmu sběračů kovů. Naštěstí některé přehlédli a proto víme, že by tyto kabely mohly klidně napájet město. Není ovšem známo, co vše bylo z této sítě napájeno. Napadá mě, že mohla sloužit pro celý komplex Riese roztroušený po Sovích horách. Nebo snad tato kabeláž sloužila k napájení samotné Mucholapky a s tím pojícího se nějakého tajného výzkumu? Nejméně kontroverzní teorie se pak jeví ta, že kruhový tvar Mucholapky mohl být využit jako obří cívka pro elektromagnety a celé zařízení sloužilo pro potřeby testování silového pole. Pojďme se blíže podívat na další teorie o účelu této stavby.

 

Nalezené podobné železobetonové základy chladících věží v Německu. Na tomto základu byly postavené dřevěně nebo ocelové konstrukce. V pravém horním obrázku je pak krásně vidět moderní chladící věž, která je již celá ze železobetonu. Zdroj obrázku: matrixdisclosure.com/

Talíře nebo zvon?

Mnoho lidí a badatelů došlo k závěru, že nacisté v průběhu války vyvinuli revoluční výkonnou pohonnou jednotku podobnou gyroskopu. Napájecím zařízením měly být silné Van de Graafové generátory v kombinaci se sférickým Marconiho dynamem obsahující koule rotující rtutí. Tato pohonná jednotka pak měla být instalována do létajících strojů, které dnes známe pod pojmem létající talíře. Lodě nesly označení Haunebu. A právě Mucholapka měla být startovací plochou pro kolmý vzlet těchto strojů. Existují svědectví vězňů, kteří opravdu viděli stroje s kolmým startem letu v Sovích horách. Některým badatelům postačila pouze informace o kolmém startu a teorie o létajících talířích byla na světě. Jiní si nechali tyto stroje od svědků nakreslit. Z náčrtků bylo patrné, že se jednalo o vrtulníky a ty jak dobře víme, byly v nacistickém Německu vyvíjeny a konstruovány. Flettner Fl 282 Kolibri nebo Focke-Achgelis FA 223 Drache patřili mezi první sériově vyráběné vrtulníky. Součástky pro FA -223 se mimo jiné vyráběly v podzemní továrně Rabštejn u České Kamenice.

V souvislosti s Mucholapkou nesmíme zapomenout zejména na nejtajemnější projekt zvaný Die Glocke neboli zvon, díky svému tvaru. Na Die Glocke se mělo pracovat od roku 1942 v tajných laboratořích areálu Mölke. Asi 2,7 metrů široký a až 4,6 metrů vysoký masivní zvon měl obsahovat dvě proti sobě rotující nádrže s obsahem fialové látky podobné rtuti nazvané jako Xerum 525. Zvon měl vysílat po aktivaci silné radiační záření. Smrtící dosah byl 150 – 200 metrů a mělo tak v tomto okruhu docházet u nepřítele k rozkladu tkání. Zvonu se přisuzují i antigravitační účinky. Podle badatelů měla být antigravitace testována v Mucholapce – zvon byl připoután řetězy ke konstrukci a levitovat. Během testů zvon spotřebovával enormní množství energie (proto ta kabeláž). A v neposlední řadě měl dle některých sloužit jako stroj času. To už se ale vrháme na příliš tenký led (ne že by ten předchozí byl o dost silnější).

 

Die Glocke upevněné a levitující vně Mucholapky. Zdroj: matrixdisclosure.com.

Muzeum Mölke

Když se podíváme na fotografie Mucholapky staršího data, tak si všimneme, že byla značně zarostlá a téměř celá zamaskovaná zelení. To se změnilo v roce 2013, kdy se majitel podzemního komplexu Wlodarz pan Spakowski rozhodl zachránit tuto památku. Okolo Mucholapky vzniklo muzeum a především byla zpřístupněna část podzemí.

Muzeum se nachází ve výstižně pojmenované ulici Fabryczna – tedy na silnici mezi Ludwikowicemi a Jugówem. Okolí je velmi zpustlé a doba největší slávy je nenávratně pryč. To vše dokonale dokresluje atmosféru tajemna. Odbočka k muzeu je dobře označená. Před muzeem a vlastně před Mucholapkou, která zaujme již z dálky, je prostorné parkoviště. Cena vstupu činí 25 zlotých (berou karty). Před vstupem se můžete občerstvit, jídlo je vtipně vydáváno z vojenské polní kuchyně. Na betonovém prostranství za Mucholapkou chátra několik kousků válečné techniky z doby druhé světové války i po ní. Nejvíc asi zaujme střela V-1.

Za střelou je vstup do podzemí. Trasa je dlouhá přibližně 300 metrů. Hned za vstupem je aranžmá dobových situací – kancelář TODTu (firma mající pod palcem projektování a výstavbu Riese), figuríny SS a vězňů. Je zde vystaven i model létajícího talíře německé produkce a plně vyzbrojen. Další část je věnována zázračným zbraním Třetí říše s popisky v češtině. V závěrečné části podzemí si můžete projít cihlové tunely s držáky na vedení kabelů.

Chladící věž nebo konstrukce sloužící k výzkumu a vývoji nových zbraní?
Konstrukce byla natřená na zeleno.
Areál muzea.
Raketa V-1.
Vstup do podzemí.
Kancelář firmy Todt.
Model létajícího talíře Haunebu. V tomto muzeu se těmto, pro mnohé konspiračním, teoriím nebrání.
Kabelové tunely s držáky na kabeláž. Celkem je zpřístupněno cca 300 metrů. Jaká zařízení měla kabeláž napájet?

Pozemní objekty nad muzeem a pod kopcem Wlodyka

Nad dnešním muzeem a pod kopcem Wlodyka bylo vybudováno mnoho železobetonových staveb. Ty většinou sloužily k výrobě a uskladnění munice nebo chemického odpadu. Tyto stavby je možné procházet bez omezení. Na střechách výrobních hal nad muzeem rostou stromy. „Příroda si cestu vždy najde!“ řeknete si. Jednalo se ale o účel – střechy mají speciální prohlubně, do kterých byly stromy uměle vysázeny jako sofistikované maskování. Podobné provedení má i střecha Kasyna nad podzemním komplexem Osówka.

Byla zde tedy snaha maskovat veškeré pozemní stavby Riese tak, aby splynuly s okolní přírodou (platí to i pro Mucholapku?). Pod Wlodyku pak směřuje černá značka s cyklotrasou. Trasy vedou po betonové silnici budované vězni, která vypadá, jako by jí dokončili nedávno. Podél cesty narazíme na několik dalších železobetonových staveb. Cesta je zakončená třemi muničními sklady.

Železobetonová výrobní hala se střechou upravenou tak, aby na ni rostly stromy.
Uvnitř výrobní haly.
Cestou pod Wlodyku se nachází hned několik dalších železobetonových staveb.
Tohle by měla být strážnice a vstup do štoly, která je již zavalená.
Výš v kopci podél cesty jsou tři tyto stavby. Mělo by se jednat o skladiště chemického odpadu.
V nejvyšším bodě betonové silnice, ze které vycházejí odbočky ke skladištím munice.
Vstup do jednoho ze skladišť munice.
Pohled dovnitř. Někdo prováděl ve skladištích sondy a snažil se prokopat přes podlahu níž.

Líbí se vám článek?
Budeme rádi, když nás podpoříte.

Tyto stránky tvoříme s radostí a snahou přinášet zajímavý obsah. Pokud se vám líbí a chcete přispět na jejich provoz, můžete tak učinit prostřednictvím QR kódu. Každý příspěvek pomůže k dobré myšlence. Nejlépe se přemýšlí u dobrého piva a utopenců.
Patrik
Publikováno:
30. září 2025

Přečtěte si další výlety

crossmenu