K Puchartu vede žlutá značka od osady Boňkov. Chodníček se klikatí a prudce stoupá po kamenitém hřebínku až k zadnímu hradu, kde nalezneme nejzachovalejší torzo. Od hřebene vedoucího k přednímu hradu je oddělený hlubokým a 12 metrů širokým příkopem. Chodníček žluté sestupuje pod příkop ze strany a následně stoupá pod hřebenem k přednímu hradu. Skalnatý a úzký hřeben byl pro stavitele nejspíš tvrdým oříškem, proto se nijak nesnažili oba hrady propojit. Z předního hradu se dochovaly zejména terénní úpravy. Na přístupové západní straně je mohutný příkop až 25 metrů široký. Za ním, na vyvýšeném místě, stával obytný palác s lichoběžníkovým půdorysem o rozměrech 37 x 28 metrů. Hrad nejspíš zanikl v roce 1394, kdy byl dobyt markrabětem Prokopem. Další zajímavostí je, že přímo pod hradem v údolí stojí hostinec U Tlustého Jana. Jan, jeden z bývalých hostinských, byl údajně tak tlustý, že musel sedět na speciálně upravené židli, ze které se zvedal pomoci kladkostroje.
Od Puchartu pokračuje žlutá značka do horské obce Potštát (asi 6 km). Žlutá prochází lesy a loukami a míjí ještě jednu zříceninu, tentokrát rozhledny. Ta byla postavena v roce 1929 místním hrabětem Zikmundem Desfours – Walderode, který ji používal pro své potřeby pozorování. Na dnešních pozůstalých kamenných základech stávala kovová konstrukce a vyhlídková plošina se nacházela ve 28 metrech. Údajně bylo možné spatřit za dobré viditelnosti hřeben Nízkých Tater. Stržena byla v roce 1972. Městečko Potštát bylo založeno na přelomu 13. a 14. století. Za navštívení stojí Bočkovo náměstí. V jižní části se nachází zámek, který se nachází na místě původního hradu. Přestavba na zámek byla zahájena kolem roku 1600 v renesančním slohu. Poté, co zámek v roce 1813 vyhořel, byl přestavěn v empíru. Dnes v zámku sídlí obecní úřad, mateřská škola, knihovna a stála expozice dějin Potštátu. Nejvíc ovšem zaujme tzv. Hodinová věž uprostřed náměstí. Původně se jednalo o hlásku postavenou v roce 1700. Později byla přestavěna na hodinovou věž, jelikož ve věži kostela sv. Bartoloměje hodiny nejsou.
Z Potštátu není nutné se vracet zpět po stejné žluté, ale lze vyrazit po červené do malé osady Michalov, odkud sestupuje zelená značka do údolí Veličky. Celé údolí potoku Veličky se vyznačuje četnými útesy a skalními stěnami z vrstevnaté břidlice. Celek se nazývá Potštátské skalní město a nejvýraznější jsou Horní a Dolní (Staré a Nové) skály. Tyto dvě skály jsou využívané horolezci. Zelená vede údolím po hlavní silnici zpět k Boňkovu pod hrad Puchart. V zimě můžeme obdivovat několik menších ledopádů tvořících se na skalních stěnách podél cesty. U některých skalních útvarů je jasně viditelné, jak vrásy břidlice mění svůj tvar i směr. Po celé délce údolí jsou ve skálách četné dutiny, které místní nazývali jako Trpasličí domečky. Lokalita je opředena i mnoha pověstmi o skrytých pokladech, které se otevírají na Velký pátek. Dávejte ale pozor, vaší chamtivost bude zkoušet skřítek Apella.
Tip na okruh, který začíná v osadě Boňkov a jde po žluté ke zřícenině hradu Puchart a dále pokračuje do obce Potštát. Z Potštátu se po červené a zelené značce dostanete do údolí Veličky, kde se nachází mnoho zajímavě tvarovaných skal. Po zelené se údolím vrátíte zpět do Boňkova.
