Obec Mojtín se nachází na menší náhorní planině ve Strážovských vrších. Nadmořská výška Mojtína má rozpětí od 600 do 700 metrů (nejvýše položená je část zvaná Kučmín). První písemná zmínka pochází z roku 1364. Tehdy se uváděl jako Moite, posléze Mahtyn nebo také jako Moythin. Zajímavě zní název maďarsky – Hegyesmajtény. Od roku 1472 již nesl název Mojtín. V obci najdeme hned několik zajímavostí. V centru stojí římskokatolický kostel sv. Cyrila a Metoděje postavený v letech 1858 – 1861.
Naproti kostelu, na kamenném podstavci, je socha rodáka a nejdéle sloužícího vojáka ve známé vojenské historii Ladislava Škultétyho – Gabriše (*1738 – † 1831). Do habsburské armády vstoupil dobrovolně už ve svých 12 letech. Většinu života strávil v husarském pluku. V roce 1778 se stal kaprálem a v roce 1790 byl povýšen na strážmistra. Za 81 let v armádě se zúčastnil 22 vojenských tažení a přežil 256 bitev (mj. se zúčastnil tažení proti Turkům a Rusku). Stal se také jedním z hrdinů románů Jána Martiša: Cisárský večný voják a V službách čtyroch cisárov. Tento spisovatel je také rodákem z Mojtína. Dále zde najdeme menší křížovou cestu, ski areál a v okolí je mnoho jeskyní. Z Mojtína lze podniknout výstup na Ostrou Malenici (po zelené) nebo na Rohatou skalu (po žluté směrem na Ladce).
Tip na okruh vedoucí z Beluše přes Kamenné vráta na Mojtín. A dále pak přes Pružinu pod Podskalský Roháč, na který lze po značce vystoupat.
Výjezd po silnici z Beluše přes Belušské Slatiny je zajímavý tím, že prochází přes tři menší soutěsky, tzv. Kamenné vráta. Něco jako Manínská tiesňava, ale v menším provedení. První soutěska se nachází 300 metrů za posledními domy Belušských Slatin. Nachází se zde zajímavě tvarovaná věžička se dřevěným křížem na vrcholku. Pod ní si razí cestu Slatinský potok. O čtyři kilometry dál je největší soutěska ze všech tří. Skalnaté vrcholy nad cestou připomínají terény jako v Alpách. Při troše štěstí lze ve svazích spatřit pasoucí se kamzíky. Ke třetí, která je od té druhé vzdálena necelé dva kilometry, začíná prudší stoupání. Poslední soutěska zaujme vysokým skaliskem tyčícím se nad cestou. Na tuto skálu lze směrem od Mojtínu po úzce pěšince vylézt (bez kola). Námaha za to stojí, neboť se z ní otevírají výhledy na projeté údolí.
Za Mojtínem následuje prudší sjezd do údolí Strážovského potoku k osadě Riedka po pěkné asfaltce. Po cestě dolů se míjí odbočka k Mojtínské jeskyni. Aby nemuseli občané Mojtína chodit několik kilometrů do kostela v Pružině, tak nechal farář Štefan Závodník v roce 1855 tuto jeskyni vysvětit. Byl zde postaven kamenný oltář se sochou a jeskyně sloužila jako kostel – což je rarita na území Slovenska.
Z Riedky doporučuji se vydat do Pružiny proti proudu Strážovského potoku. Toto malebné údolí je lemováno kopci posetými skalními výchozy, po cestě se navíc nachází jezero Hofer s občerstvením. Za Pružinou se objíždí Briestenské skaly, za kterými následuje trochu prudší výšlap přes serpentiny. Odměnou za námahu je sedlo s výhledy na Malou Fatru s Kľakem (1351 m). Nadmořská výška začne velmi rychle ubývat přes obec Ďurdové, opět s pěknými výhledy.
To nejzajímavější čeká za rezortem Vendelín. Najednou se zpoza stromů vynoří skalnatý masív Podskalského Roháče. U kaple lze zamknout kolo a vydat se po zelené na vrchol, na který je to přibližně 30 minut. Výstup je to opravdu zajímavý, neboť v poslední třetině je nutné přispět i rukama. Z banálního výstupu se najednou stává pro mnohé horolezecký počin. Ale viděl jsem to zvládnout děti a dokonce přes tyto úseky někdo vytáhl i psy. Odměnou jsou pak nádherné výhledy na Strážovské vrchy. Z Podskalie zpět na start je to po cyklostezce vedenou mezi obcemi přes pole.
