Napříč Chřiby po stopách nedokončené dálnice

„Tato silnice prorazí izolační hradby, které oddělují Čechy od Moravy a Moravu od Slovenska, hradby, jimiž dřívější rakousko – uherské vlády úmyslně nikdy nevedly žádné silnice. Tato cesta bude spojovati místa hospodářsky důležitá s místy plnými přírodní krásy a bude po dlouhá desetiletí chloubou celého národa. Celou touto tratí, měřící 980 km, bude možno projeti dobrým autem za 10 hodin. Její rozvětvení a spoje s ostatními silnicemi zajistí dokonalé a nejrychlejší spojení se všemi konci republiky… Do tří let může tato magistrála býti proražena zcela novými místy, jimiž silnice dosud nevedla, a zachytit přes dvě stě velkých i malých silničních spojů.“

Takto píše ve své knize, Budujeme stát pro 40 000 000 lidí, o páteřní dálnici napříč celým Československem Jan Antonín Baťa. Dálnice měla vést od Chebu po Velký Bočkov na dnešní ukrajinsko – rumunské hranici (tehdy Podkarpatská Rus). Celou trasu nechal na vlastní náklady vypracovat. Jeho vizí bylo povznést automobilovou dopravu na novou úroveň a vyrovnat se tak v tomto směru Německu nebo Spojeným státům. Počítal nejen s urychlením dopravy a ušetřením času, ale také s rozvojem zaostalejších odlehlých krajů republiky. Projekt byl příslušnými úřady schválen. Plán ale musel být záhy přepracován, jelikož Československo přišlo kvůli mnichovské dohodě z 30. září 1939 o velkou část území. Již 5. listopadu bylo rozhodnuto o novém vedení dálnice Praha – Jihlava – Brno – Zlín – slovenská hranice.

Dálnice se začala budovat na dvou úsecích. První byl úsek Praha – Humpolec a druhý ve Chřibech. Ve Chřibech oficiálně stavbu zahájili 24. ledna 1939. Zajímavé je, že si vybrali zrovna tento kopcovitý terén. Dálnici mezi Brnem a Zlínem by bylo určitě snazší posunout kousek na sever a vyhnout se tak mnohým technickým problémům. Dálnice od Brna směřovala na obec Zástřizly v severozápadní části Chřibů. V této obci najdeme dva dokončené mosty a zřetelný dlouhý násep dálnice. Ze Zástřizel měla stoupat údolím řeky Litavy a pokračovat po hřebeni těsně pod nejvyšším vrcholem Brdo (587 m). Na úseku mezi Brdem a Bunčem nalezneme náspy, několik propustí a mohutné mostní pilíře. Z Bunče byla dálnice směřována na Kostelany, ve kterých se nachází jeden nedokončený most. Odtud měla dálnice pokračovat na Zlín a na Slovensko. Tento úsek, sestupující do údolí řeky Moravy, nebyl nikdy vyprojektován. Nedokázali totiž najít trasu, která by byla technicky proveditelná. Toto dilema už nestačili dořešit. Válka se nevyvíjela podle představ Němců a stavební materiály, zejména cement a ocel, byly primárně určené pro válečné potřeby. Proto je výstavba dálnic zastavena v roce 1942. Byly zřízeny stavební dozory, které měly za úkol hlídat celkem 188 kilometrů rozestavěné dálnice na našem území.

Po válce jsou sice snahy o dokončení, ale projekt doprovází neustále změny jak technického rázu, tak i politického. V roce 1949 je rozhodnuto ukončit veškeré práce na Moravě a ve Chřibech. Po zrušení Ministerstva techniky v roce 1950 byla zastavena práce i na zbylých úsecích. Od tohoto roku chátralo 188 kilometrů rozestavěné dálnice. Rozvoj individuálního motorismu počátkem šedesátých let byl impulsem k vyprojektování nové dálniční sítě. Na mnohých místech republiky byly překročeny kapacity tehdejších silnic. Stavba dálnice mezi Prahou a Brnem byla zahájena v roce 1967. Dřívější úsek mezi Prahou a Humpolcem se stal součásti nové D1. Zde bylo využito mnohých původních dálničních těles. Nicméně úsek přes Chřiby byl definitivně odepsán. Přes 30 prvků dálnice se stalo součástí přírody a připomínkou jedné velké vize. Jak sám Baťa uvedl – kvalitní dopravní síť je základem silného státu… „Síla Říma započala před 2200 lety na silnici Via Appia.“

Navštívení nedokončené dálnice dnes

Většina dálničních těles je snadno dostupná pěšky nebo na kole. Některá dokonce i autem (Kostelany a Zástřizly). Chřiby jsou hustě protkány značenými turistickými trasami i cyklostezkami a mnoho objektů se nachází právě v jejich blízkosti. V Kostelanech je torzo nedokončeného mostu vtipně využito jako skladiště. Mezi Bunčem, kde se nachází parkoviště i turistická chata, a nejvyšším vrcholem Brdo narazíme vedle stezky (červená) na několik propustí, ale hlavně na mostní pilíře. K dálničním náspům pod Brdem je nutné sejít kousek po modré značce, která vede na Salaš. V Zástřizlech najdeme dva hotové mosty i se zábradlím. Na těchto mostech si můžete všimnout omítky s mramorovým kamenivem. Cekově je na všech objektech pozoruhodná kvalita betonu. Někdy se zdá, jakoby bylo sundáno bednění v nedávné době. V tomto článku nejsou uvedeny všechny pozůstalé objekty – jen ty významné a které byly blízko značených cest – zbylé je nutné pohledat v lesích.

Celou trasu plánovaného úseku Kostelany – Brdo – Zástřizly lze snadno projet na kole. Budou vás vést asfaltové silnice a kvalitnější lesní cesty. Ať už si okruh naplánujete jakkoliv, vždy se bude jednat o projížďku pěknou krajinou. Po trase určitě stojí za navštívení skalnatý vrchol Komínky (521 m), kamenná rozhledna Brdo nebo westernové městečko v Kostelanech.