Velká Javořina: tajemství a krásy Bílých Karpat

Velkou Javořinu utváří odlesněný hřeben s dvěma nevýraznými vrcholovými kótami, které v minulosti sloužily jako louky. Strmé svahy této národní přírodní rezervace jsou pokryty javorovými bučinami, jejichž ochrana byla vyhlášena už v roce 1909 Janem II. z Lichtenštejna. V roce 2008 byla na ploše 1,65 km² zřízena bezzásahová zóna, kde vznikl prales.

Velkou Javořinu utváří odlesněný hřeben s dvěma nevýraznými vrcholovými kótami, které v minulosti sloužily jako louky. Strmé svahy této národní přírodní rezervace jsou pokryty javorovými bučinami, jejichž ochrana byla vyhlášena už v roce 1909 Janem II. z Lichtenštejna. V roce 2008 byla na ploše 1,65 km² zřízena bezzásahová zóna, kde vznikl prales.

Nedaleko vrcholu Javořiny, na slovenském jižním svahu, se nachází Holubyho chata, která je centrem turistického dění v této lokalitě. Tato budova, postavená v roce 1924 na popud skautů a moravských turistů, nese jméno po botaniku a evangelickém knězi Josefu Ľudovítovi Holubym (1836–1923), jenž pocházel z nedaleké obce Lubina. Dnes zde najdete restauraci a hotel.

U cyklo rozcestníku před chatou si můžete povšimnout směrovky „rozhľadna Jelenec“. Zajímavostí je, že tato lokalita není uvedena mezi oficiálními rozhlednami v Česku ani na Slovensku. Mohutná věž tyčící se nad lesy z protějšího vrchu je od chaty vidět ve své plné majestátnosti. K vrcholu Jelenec (925 m) se lze dostat po zelené turistické značce vedoucí podél česko-slovenských hraničních kamenů.

Věž spolu s okolními budovami zůstávají vojenskými objekty, o jejichž účelu se dlouho neinformovalo, a i v současné době nemá nikdo zájem poskytovat jakékoliv informace. Je známo, že od 50. letech 20. století zde šestičlenná posádka vojáků měla za úkol bránit socialistický stát. Areál pravděpodobně sloužil k vojenským telekomunikačním účelům.

Přestože se nachází na české straně, vlastníkem věže a budov je slovenské ministerstvo obrany. Obec Straní se pokusila lokalitu zpopularizovat jako turisticky atraktivní místo s rozhlednou, avšak narazila na nezájem slovenských úřadů. Věž tak zůstává zanedbaná a okolní budovy dál chátrají. Vyhlídkou do budoucna je, jak se zdá, znepřístupnění komplexu. I přesto je však věž stále přístupná.

Výstup nahoru je spíše pro odvážné vyhledávající adrenalin. Cesta vzhůru vede po žebříku připomínající ty na továrních komínech s ochrannou skruží. Jestli trpíte závratí, nevěříte žebříkům nebo máte jakékoliv jiné pochybnosti, tak byste se o výstup určitě neměli pokoušet. Ocelová konstrukce, byť vypadá zrezivěle, je ale ve stále dobrém stavu. Mezi jednotlivými patry musí návštěvník zdolat 10 m. Ať už si na výlez troufnete nebo ne, tak i přesto můžete mít radost, že zdoláte třetí nejvyšší vrchol Bílých Karpat.

Existuje mnoho důvodů, proč se vypravit na Velkou Javořinu. Ať už vás láká krásná příroda se širokými výhledy do okolí nebo některé z akcí, které se zde konají, jako například Slavnosti bratrství Čechů a Slováků či Česko-Slovenský Silvestr.

Na Javořinu vede hned sedm turistických tras – čtyři přichází z Čech a tři ze Slovenska. Cykloturisté mají možnost zvolit mezi cyklotrasou č. 5052 z Čech a č. 8304 ze Slovenska. Tip na 65 kilometrů cyklovýlet z městečka Hluk naleznete zde. Pěší turisté mohou vyrazit ze Strání-Květné po zelené značce, která kopíruje státní hranici směrem na Jelenec. Z obce Vápenky vede modrá trasa přímo na vrchol, zatímco žlutá trasa se napojuje na červenou turistickou stezku u Kamenné boudy. Mnoho turistů se rozhoduje pro výstup právě od parkoviště u Kamenné boudy, odkud je to po červené značce na Velkou Javořinu necelých 5 kilometrů s převýšením přibližně 300 metrů. Ze slovenské strany lze vrcholu dosáhnout z obce Stará Turá po žluté stezce nebo z obce Cetuna po modré.