Takto píše ve své knize, Budujeme stát pro 40 000 000 lidí, o páteřní dálnici napříč celým Československem Jan Antonín Baťa. Dálnice měla vést od Chebu po Velký Bočkov na dnešní ukrajinsko – rumunské hranici (tehdy Podkarpatská Rus). Celou trasu nechal na vlastní náklady vypracovat. Jeho vizí bylo povznést automobilovou dopravu na novou úroveň a vyrovnat se tak v tomto směru Německu nebo Spojeným státům. Počítal nejen s urychlením dopravy a ušetřením času, ale také s rozvojem zaostalejších odlehlých krajů republiky. Projekt byl příslušnými úřady schválen. Plán ale musel být záhy přepracován, jelikož Československo přišlo kvůli mnichovské dohodě z 30. září 1939 o velkou část území. Již 5. listopadu bylo rozhodnuto o novém vedení dálnice Praha – Jihlava – Brno – Zlín – slovenská hranice.
Dálnice se začala budovat na dvou úsecích. První byl úsek Praha – Humpolec a druhý ve Chřibech. Ve Chřibech oficiálně stavbu zahájili 24. ledna 1939. Zajímavé je, že si vybrali zrovna tento kopcovitý terén. Dálnici mezi Brnem a Zlínem by bylo určitě snazší posunout kousek na sever a vyhnout se tak mnohým technickým problémům. Dálnice od Brna směřovala na obec Zástřizly v severozápadní části Chřibů. V této obci najdeme dva dokončené mosty a zřetelný dlouhý násep dálnice.
Ze Zástřizel měla stoupat údolím řeky Litavy a pokračovat po hřebeni těsně pod nejvyšším vrcholem Brdo (587 m). Na úseku mezi Brdem a Bunčem nalezneme náspy, několik propustí a mohutné mostní pilíře. Z Bunče byla dálnice směřována na Kostelany, ve kterých se nachází jeden nedokončený most. Odtud měla dálnice pokračovat na Zlín a na Slovensko. Tento úsek, sestupující do údolí řeky Moravy, nebyl nikdy vyprojektován. Nedokázali totiž najít trasu, která by byla technicky proveditelná. Toto dilema už nestačili dořešit. Válka se nevyvíjela podle představ Němců a stavební materiály, zejména cement a ocel, byly primárně určené pro válečné potřeby. Proto je výstavba dálnic zastavena v roce 1942. Byly zřízeny stavební dozory, které měly za úkol hlídat celkem 188 kilometrů rozestavěné dálnice na našem území.
Po válce jsou sice snahy o dokončení, ale projekt doprovází neustále změny jak technického rázu, tak i politického. V roce 1949 je rozhodnuto ukončit veškeré práce na Moravě a ve Chřibech. Po zrušení Ministerstva techniky v roce 1950 byla zastavena práce i na zbylých úsecích. Od tohoto roku chátralo 188 kilometrů rozestavěné dálnice. Rozvoj individuálního motorismu počátkem šedesátých let byl impulsem k vyprojektování nové dálniční sítě. Na mnohých místech republiky byly překročeny kapacity tehdejších silnic. Stavba dálnice mezi Prahou a Brnem byla zahájena v roce 1967. Dřívější úsek mezi Prahou a Humpolcem se stal součásti nové D1. Zde bylo využito mnohých původních dálničních těles. Nicméně úsek přes Chřiby byl definitivně odepsán. Přes 30 prvků dálnice se stalo součástí přírody a připomínkou jedné velké vize. Jak sám Baťa uvedl – kvalitní dopravní síť je základem silného státu… „Síla Říma započala před 2200 lety na silnici Via Appia.“
Vyznačený průběh dálnice Zástřizly – Kostelany s nejvýznamnějšími prvky.
Většina dálničních těles je snadno dostupná pěšky nebo na kole. Některá dokonce i autem (Kostelany a Zástřizly). Chřiby jsou hustě protkány značenými turistickými trasami i cyklostezkami a mnoho objektů se nachází právě v jejich blízkosti. V Kostelanech je torzo nedokončeného mostu vtipně využito jako skladiště. Mezi Bunčem, kde se nachází parkoviště i turistická chata, a nejvyšším vrcholem Brdo narazíme vedle stezky (červená) na několik propustí, ale hlavně na mostní pilíře. K dálničním náspům pod Brdem je nutné sejít kousek po modré značce, která vede na Salaš. V Zástřizlech najdeme dva hotové mosty i se zábradlím. Na těchto mostech si můžete všimnout omítky s mramorovým kamenivem. Cekově je na všech objektech pozoruhodná kvalita betonu. Někdy se zdá, jakoby bylo sundáno bednění v nedávné době. V tomto článku nejsou uvedeny všechny pozůstalé objekty – jen ty významné a které byly blízko značených cest – zbylé je nutné pohledat v lesích.
Celou trasu plánovaného úseku Kostelany – Brdo – Zástřizly lze snadno projet na kole. Budou vás vést asfaltové silnice a kvalitnější lesní cesty. Ať už si okruh naplánujete jakkoliv, vždy se bude jednat o projížďku pěknou krajinou. Po trase určitě stojí za navštívení skalnatý vrchol Komínky (521 m), kamenná rozhledna Brdo nebo westernové městečko v Kostelanech. Níže dávám tip na okruh.
Tip na okruh na kole napříč Chřiby po stopách nedokončené dálnice. Cestou se můžete zastavit v Kroměříži.
