Čtvrtek, 21 listopadu, 2024
Krušné hory

Hrad Hasištejn

Během cestování po Krušných horách určitě stojí za navštívení zřícenina gotického hradu Hasištejn. Výlet na hrad je oddychovou záležitostí, protože autem lze dojet téměř až před samotnou bránu. Nachází se v polovině Krušných hor přibližně 7 kilometrů severně od Kadaně u obce Místo. Hasištejn byl založen na počátku 14. století na úzkém skalnatém ostrohu nad údolím Průneřovského potoka a jeho úkolem bylo hlídat důležitou dálkovou cestu z Německa. Hasištejn má vcelku dlouhou historii. Za zmínku určitě stojí, že byl v roce 1418 dobyt po dvouměsíčním obléhání. Útok na hrad nařídil samotný král Václav IV. a to z důvodu, že se tehdejší pán Hasištejnu Reuss z Plavna připojil k místním loupeživým rytířům. Největší rozkvět hradu pak nastal v 15. století, kdy jej spravoval Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic. Za jeho života byl Hasištejn rozšířen a modernizován. Buhuslav navíc vytvořil z Hasištejnu kulturní středisko evropského významu, neboť se zde se svými učenými druhy věnoval studii přírodních věd a astronomii. Založil také jednu z největších knihoven v českých zemích. Roku 1678 je hrad uváděn jako pustý – jen jeho sklepení využíval prunéřovský pivovar k uskladnění zlatého moku.

Podoba Hasištejnu v době největšího rozkvětu. Kresba: Jan Heřman.
Prohlídka

Z parkoviště se prochází první bránou a za ní se naskytne pohled na nejvyšší část hradu s mohutnou okrouhlou věží bergfritového typu. Ta sloužila převážně jako poslední útočiště obráncům, když už většina hradu byla dobyta. Nyní je její horní část upravena do podoby rozhledny. Než se ale dostaneme k samotné věži, tak musíme projít přes několik dalších obranných prvků hradu. Za první bránou se přechází po dřevěném mostě přes hradní příkop, za kterým je druhá brána. Na druhém nádvoří je hned po pravé straně restaurace (do odvolání zavřená) a o kousek dál vstup do hradního sklepení. Tady se také nachází malý stánek s občerstvením a pokladna s lístky. Prohlídka Hasištejnu probíhá bez průvodce.

Nejzajímavější část je za třetí bránou s vysokými hradbami. Jádro celého hradu se třetím nádvořím má půdorys protáhlého oválu. Naproti za bránou je hradní kaple, ke které přiléhá vysoký věžovitý palác na jihu – schodištěm ve věži se lze dostat na „střechu“ tohoto paláce. Na opačné severní straně třetího nádvoří se nachází výše zmíněna věž bergfrit. Z jejího vrcholu je nejzajímavější výhled na jih, kde můžeme pozorovat zajímavý kontrast mezi středověkými věžemi Hasištejnu a těmi novodobými elektrárny Prunéřov II. Člověk ze středověku by se asi nestačil divil, kdyby opět stanul na vrcholu věže. O to víc, kdyby zjistil, že kolosy v pozadí neslouží k obraně, ale k ochlazování vody.

První brána.
Pohled na Hasištejn od první brány. V nejvyšší části hradu stojí obranná věž.
Pohled z druhého nádvoří.
Třetí brána.
Věžovitý palác, ke kterému přiléhá hradní kaple.
Hradní kaple.
Na střeše paláce.
Třetí nádvoří.
Věž s rozhlednou.
Výstup ve spodní části věže je po mnohem užším schodišti.
Výhled z věže na jih – středověké věže vs. chladící věže elektrárny Prunéřov II. Něco podobného můžete zažít na polském hradě Bedzin.
Pěkný je také výhled na údolí Prunéřovského potoka.

Jeden myslel na “Hrad Hasištejn

  • Jojo krásné 👏 prima info na výlet 👍👏

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *