Stavitelé si nemohli v této oblasti vybrat lepší místo pro svou pevnost. Hrad Súľov byl vybudován na vyvýšeném místě skalního města tvořeného třetihorními slepenci. Již tak těžko přístupný prostor mezi skalními bloky a věžemi byl uzavřen systémem hradeb. Pevnost byla rozdělená na horní hrad tvořící jádro a dolní hrad. Tyto části hradu byly mezi sebou propojené chodbou vytesanou do skály. Na nejvyšší skalní věži stála pozorovatelna a pod ni se rozprostíraly budovy s reprezentačními a obytnými místnostmi. V celém komplexu se pak dále nacházela cisterna na vodu vytesaná ve skále, kuchyň, pekárna, sklad na obilí a mouku, zbrojnice, pokladnice a sklepní prostory. Nad hlubokým příkopem byla do útesu vytesána brána se dřevěným padacím mostem.
Súľovský hrad je poprvé zmiňován v roce 1470, kdy král Matyáš Korvín povolil přestavět a rozšířit původní hrádek tehdy zvaný Roháč na hrad. Tato skutečnost dokládá, že místo bylo opevněno daleko předtím a sloužilo k pozorování a k ochraně nedaleké cesty. Do roku 1730 pobývalo na hradě vojsko. Poté si v rámci dědictví v roce 1752 členové rodu Sirmiensis rozdělili a odvezli zbývající majetek, který tvořil například 20 obrazů na plátně, stříbrné lžíce, náhrdelníky a prsteny ze zlata s drahými kameny. Do dnešních dnů z hradu moc nezůstalo, jelikož se na něm podepsala i jedna neobvyklá událost. Opuštěný a chátrající Súľov postihlo roku 1858 silné zemětřesení, které doslova zbortilo zdi.
Z parkoviště před obcí Súľov - Hradná stoupá stezka ke hradu po zelené společně s naučným chodníkem. Skalky hned ze startu výletu dávají najevo, že se bude jednat o zajímavý výstup. Po necelé půl hodině chůze se vyjeví skalní město s ikonickým skalním oknem zvaným Gotická brána. Okno a jeho okolí obklopují špičaté věžičky a věže, některé i desítky metrů vysoké. Z jedné vyhlídky nad skalním městem lze spatřit směrem na severovýchod mohutnou skalní věž, na které stával hrad Súľov.
Směrem ke hradu se stezka dál proplétá lesem mezi skalisky a přímo pod hradem se stoupá i kousek po kovovém žebříku. Za ním se zanedlouho ocitnete na bývalém nádvoří hradu Súľov, které se rozkládalo mezi skalními věžemi. Na té jižní věži stávalo jádro hradu, do kterého se stejně jako kdysi vstupuje úzkou průrvou. Jediným rozdílem je, že středověcí rytíři vodili své princezny po schodišti dál do obytných částí paláce. Nyní musíte své drahé polovičky dostat do výšin hradu prvně po žebříku a poté přes úzkou díru ve zdivu. Odměnou je pak další ikonický výhled v rámci Súľovských skal. Mezi skalisky pak můžete vypozorovat nejrůznější zbytky zdiva, dokonce i jednu klenbovou místnost.
Okruh vedoucí přes skalní město, hrad Súľov a dále pak kolem impozantního skalního okna a jeskyně.
Velice zajímavý je i sestup po zelené z hradu směrem k rozcestí Lúka pod Súľovským hradom. Zde v prudkých svazích mezi skalami si lze udělat obrázek o tom, jak těžko přístupný byl hrad pro případné útočníky. Od rozcestí lze po červené sestoupit zpět na parkoviště. Pokud máte dostatek sil, tak doporučuji pokračovat po té stejné červené k rozcestí v sedle pod Bradou a následně pod Roháčom. Cestou se nachází několik vyhlídek ze skal, ze kterých se za dobré viditelnosti otevírají výhledy na Súľovské vrchy. Hezký výhled se nabízí ze skály nacházející se kousek od vrcholu Roháče (v mapě výše označený bodem č. 3).
Od rozcestí pod Roháčom schází žlutá značka dolů směrem na Súľov - Hradnou a zpět na výchozí parkoviště. Cestu zpět zpestřují dvě přírodní zajímavosti. Ta první na sebe nenechá dlouho čekat. Jedná se o impozantní skalní okno zastiňující svými rozměry Gotickou bránu. Tento útvar bych spíše nazval bránou, neboť z druhé strany připomíná vstup do hradu i s cimbuřím. Následný sestup dolů doprovázejí několik desítek metrů vysoké slepencové věže nad korunami stromů. Ke druhé zajímavosti v podobě obří jeskyně, zvané Šarkania diera, je nutné po žluté učinit kratší odbočku. Do ústí jeskyně se za přispění rukou leze po žebřících a částečně i po kramlích. Samotná jeskyně se skládá ze 60 metrů dlouhé a strmě stoupající chodby a s 10 metrů vysokým vchodem. Byly zde dokonce nalezené předměty z konce doby kamenné a z doby bronzové. Žlutá značka se pak ubírá ve svazích pod Bradou a Súľovského hradu zpět na parkoviště, ale cestou je možně sestoupit po loukách ke Kolibě pod Skalami a zakončit tak výlet u dobrého jídla.
