Pátek, 23 února, 2024
Vysoké Tatry

Kozím chrbátem přes Furkotské veže

Hřeben Kozí chrbát, který se táhne od Furkotského štítu (2405 m) směrem na jih, mě zaujal již před mnoha lety. Tehdy jsem se procházel po žluté značce Furkotskou dolinou. Hřeben je charakteristický mnoha ostrými zářezy – sedly. Především jsem hleděl na úvodní Ostrou vežu a říkal jsem si, že taková špice se přece nedá přelézt. Ke konci října 2019 počasí velmi přálo. Prohrabával jsem se v sekci Vysoké Tatry – speciality na stránkách známého průvodce Goat.cz. Po rozkliknutí Kozího chrbátu bylo hned jasno, co se poleze.

Celý hřeben se skládá z osmi pojmenovaných vrcholů:

  • Sedielková kopa 2062 m
  • Ostrá veža – 2129 m
  • Kozí chrbát
  • Liptovská veža
  • Ostrá – je nejvyšší na hřebeni – 2350 m
  • Furkotská veža
  • Prostredná Furkotská veža
  • Malá Furkotská veža
Červeně – hřebenem přes Furkotské věže. Žlutě – možný sestup zpět z Ostré přes Sedielkový priechod. Druhá varianta je bezpečná, nicméně Dolina suchej vody spadá pod přísnou rezervaci, takže tam nesmí ani horolezci. Zdroj mapy: cykloserver.cz

Setkání s medvědy pod Sedielkovou kopou

Na Štrbské pleso jsme se sestrou Kateřinou dorazili v podvečer. Nebyli jsme sami, kdo přespával v autě na parkovišti. Z parkoviště jsme za svitu měsíce a čelovek vyrazili přibližně ve 4:30. Rychle jsme prošli přes areál Štrbského plesa a napojili jsme se na červenou magistrálu směrem na Tri Studničky. U rozcestí Pod Furkotkou jsme odbočili po žluté do Furkotské doliny. Svítání nás zastihlo kousek nad kosodřevinou. První paprsky slunce se začaly opírat o náš první cíl – Sedielkovou kopu. Žlutou turistickou značku jsme opustili pod Nižným Wahlenbergovým plesem. Nachází se zde pěšinka směřující do Sedielkoveho priechodu. V dáli ve svazích jsem zahlédl pást se jakýsi hnědý hrb. Nevěnoval jsem tomu příliš pozornosti, protože kamzík je tady přece na každém rohu. O chvíli později vykřikla sestra: „Medvědi!“. Z hrbu se vyklubala medvědice a o kousek dál se páslo medvídě. Naštěstí byli medvědi daleko a pelášili pryč.

Východ slunce z Furkotské doliny. Nasvětlená je Králova hola v Nízkých Tatrách.

Začátek hřebene po Kozí chrbát

Chodníček jde pod Sedielkové sedlo, kde se stáčí do několika serpentin. Abychom nevynechali Sedielkovou kopu, učinili jsme rychlou a krátkou odbočku na její vrchol. Na vrchol je to po vyšlapané stezce končící u malého kovového kříže. Ze Sedielkové kopy se otevírají výhledy na Štrbské pleso, Nízké Tatry a především zaujme Kriváň (2494 m). Po tomto odskočení si zpět v sedle nasazujeme přilby a sedáky. Na Osrou vežu je to po ostřejším hřebínku s několika věžičkami. Je to II. úroveň obtížnosti. Občas jsme lezli po hřebeni a jindy trochu zleva. Po nějaké době se nám do cesty postavila Ostrá veža. Pod ní jsme se přezuli do lezeček a vytáhli lano. Prvně se prolézá komínem. Za ním je nutné se stočit doprava a pak lézt kousek přímo nahoru pod hladkou plotnu. Z levé strany po celé délce plotny vybíhá úzká římsa – po ní jsem sokolíkem ručkoval až na konec. Ještě bylo nutné udělat krok za roh, jak je psáno v průvodci, a najednou jsem byl v nepříliš ukloněném žlábku. Z něj jsem dobral sestru nahoru. Byl to pěkný trojkový přelez. Na vrchol Ostré veže (jih) je to už jen pár kroků. Slaňuje se z mezery mezi dvěmi balvany. Jsou tam i nějaké staré smyce. Následuje ještě severní vrchol Ostré veže. Z něj slezáme zleva do hlubšího sedla.

Jak vystoupit na Kozí chrbát jsem se nikde nedočetl. Lezli jsme přímo po hřebeni až jsme narazili na nepříjemnou věžičku, která se nedala dost dobře oblézt. Někdo před námi narazil na stejný problém, protože jsme našli pod věží z levé strany smyci. Nezbývalo nám, než slanit asi 10 metrů dolů. Následně jsme museli po hladších plotnách vytáhnout jednu délku našeho 50 m lana. Pak následovaly travnato – kamenité lávky až na vrchol Kozího chrbátu. Z pod Ostré veže je nejspíš nutné se držet zprava hřebene.

Začátek hřebene. Foceno během návratu zpět – už se stmívalo. Za Liptovskou věží je ono výrazné sedlo.

Z Kozího chrbátu na Ostrou

Vrchol Kozího chrbátu je travnato – kamenitý. Před námi se objevil konečně vrchol Ostré. Dál se jedná se o pohodovou hřebenovku. Je tady ale jedna zrada. Z dálky to vypadá jako celistvý hřeben až na Ostrou. Jenže za vrcholem Liptovské veže se nachází velmi strmé a hluboké sedlo. Do sedla se tedy slézá zleva po balvanech a pak stěnkou (II). Za sedlem je to opět chodecký terén. Z Ostré je výhled na Kriváň, Nefcerskou dolinu, travnaté Liptovské hole a Západné Tatry, Soliskový hrebeň, Vysokou a nepatrně v dáli vykukuje dokonce Babí hora s Pilskem. Z Ostré je možnost ukončit hřebenovku a sestoupit přes Nefcerské sedlo a Dolinu suchej vody zpět do Sedielkoveho sedla.

Sestup přes Furkotské veže

Jelikož jsme chtěli hřeben dokončit celý, tak jsme pokračovali dál. Z Ostré je to pod Furkotskou vežu po exponovaném, ale nijak obtížném hřebínku. V sedle jsme opět vytáhli lezečky a lano. Na věž vede pěkný a ostrý hřebínek III obtížnosti. Kousek za vrcholovou špicí je tzv. tatranský slaňák – šutr obhozený několika starými smycemi. Pro jistotu jsme dodali ještě vlastní smyci a slanili dolů. Stejný postup jsme aplikovali i na Prostredné Furkotské veži. Poslední Malá Furkotská veža je už na turistickou obuv. Za vrcholem se nachází další ostrý zářez a je lepší věž slézat zleva. My jsme slézali zprava a dostali jsme se do nepříjemného žlábku s mnoha volnými kameny. Následně se leze nenáročným terénem až do Furkotského sedla, ze kterého vede pěšina na žlutou značku kolem Vyšného Wahlenbergova plesa.

Konec hřebene.

Doporučené vybavení

Sedák, přilba, lano 30 – 50 m, lezečky, nějaké expresky a určitě několik smycí. Lezečky se velmi hodí během přelézání Ostré veže a Furkotských veží – je to o mnoho lehčí. Potřebné jsou i smyce na nějaké to fixní jištění a především na slaňování – my jsme těm starým smycím neveřili ani jejich barvu. Za sebe bych doporučil přelez jih – sever. Z opačné strany vypadaly Furkotské veže dost nebezpečně.

Průvodce po Kozím chrbátu:

http://www.goat.cz/index.php?path=VysokeTatry_Speciality_KoziChrbat_KoziChrbat

Sedielková Kopa.
Na vrcholu Sedielkové kopy. Zleva: Kriváň, Krátká (2375 m) a Kozí chrbát.
Výhled ze Sedielkové kopy směrem na Nízké Tatry.
Dole je Sedielkový priechod a za ním lezecký terén až na Ostrou vežu.
Ostrá veža – jih.
Přelez komínem, za ním doprava, kousek vzhůru a pod strmou plotnou doleva sokolíkem. Pak ještě překročit hranu a je to v suchu.
Sestra nastupuje do sokolíka pod Ostrou vežou.
Slanění z jižního vrcholu Ostré veže.
Jižní vrchol Ostré veže pohledem ze severní. Slaňuje se z mezery mezi balvany.
Dolina suchej vody a Nízké Tatry.
Vrchol Kozího chrbátu – nejspíš se leze zprava. My jsme se vydali vlevo a museli jsme slaňovat a vylézt jednu délku lana po plotnách (II).
Na vrcholu Kozího chrbátu. Na Ostrou se to zdá být stále po hřebeni – zdání klame. Za Liptovskou veži je pěkně ostré sedlo.
Takto se přechází Kozí chrbát i Ostrá. Pohodová hřebenovka.
Liptovská veža a za ní Kozí chrbát. Zde je vidět onen propad dolů.
Neustále na nás dohlížel Kriváň. Vpravo od něj je Krátká.
Vrchol Ostré (2350 m).
Vyšné Wahlenbergovo pleso z Ostré.
Výhled z Ostré. Vlevo je opět Kriváň, před ním Krátká. Za nimi jsou travnaté Liptovské kopy a Západné Tatry.
Ještě jeden pohled tímto směrem – Nefcerské údolí, vpravo je hřeben Hrubo. Úplně vzadu vlevo vykukuje Pilsko a vpravo Babí hora.
Z Ostré výhled na další štíty Vysokých Tater.
Furkotská veža z Ostré a exponovaný hřebínek dolů pod ní.
Furkotská veža.
Výstupový hřebínek na Furkotskou vežu.
Pohled z Malé Furkotské veže na Prostrednou Furkotskou a Furkotskou vežu. Z nimi je Ostrá.
Furkotské sedlo před námi. Nad ním je Furkotský štít (2404 m) a vlevo od něj Hrubý vrch (2428 m). Z Furkotského sedla se setupuje chodníkem vpravo na žlutou.
Vedlejší Soliskový hrebeň.
Vyšné a Nižné Wahlenbergovo pleso z Furkotského sedla.
Téměř celý hřeben Kozího chrbátu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *