Rabštejn: skalní město se zříceninou

Na vrcholu Rabštejnu (803 m) najdeme hned několik zajímavostí. Nachází se zde rozsáhlé skalní město a zároveň nejvýznamnější lezecká oblast na Moravě. Mezi skalisky byl vybudován hrad a okolní skalní věže vytvářejí dojem, jako by byly součásti hradeb. A na vrcholu skalní věže nad zříceninou byla umístěna vyhlídka, na kterou se leze úzkou průrvou po žebříku.

V sedle pod vrcholem byl postaven horský penzion Rabštejn. Kromě ubytování je k dispozici restaurace i sauna. Od penzionu směřuje na vrchol Rabštejnu červená značka. Asi 200 metrů se přechází přes louku a za ní se vstupuje do přírodní rezervace Rabštejn s rozlohou 20,8 hektarů. Jedná se o přirozený les s převahou listnatých stromů, jako je buk lesní, javor klen, jasan ztepilý nebo jilm. Poté se prochází kolem Předních skal pod zříceninu. Skalní věže dosahují výšky okolo 30 metrů. V celé oblasti je přes 200 horolezeckých cest. Na zříceninu se pokračuje serpentinami pod Zadními skalami a prochází se kolem pyramidy zbylého zdiva. Za ním je jakoby nádvoří, ze kterého vede úzký chodníček pod skálou rovnou k vyhlídce. Prvně je nutné učinit několik horolezeckých hmatů a následně vystoupat po žebříku na věž. Výhledy jsou hlavně na sever – v dáli je vidět část hlavního hřebene Jeseníků.

Vyčnívající vrchol Rabštejnu z Mazanecké cesty pod vrcholem Mazance.

Historie hradu ve zkratce

Rabštejn se nachází přibližně 5 kilometrů severně od obce Oskava a 5 kilometrů jižně od sedla Skřítek. Hrad na vrcholu byl postaven někdy během 13. století. Rabštejn nejspíš sloužil k ochraně severní části úsovského panství, které tehdy zabíralo značnou část Zábřežska a Šumperska. Za husitských válek jej zastavoval Zikmund Lucemburský svým spojencům a tvořil tak protiváhu husitskému Sovinci. Za vlády Jiřího z Poděbrad, kdy hrad připadl Tunklům z Brníčka, vedli společně se Sovineckými drobnou válku s oddíly uherského krále Matyáše Korvína po obsazení Moravy. Boje pokračovaly i po smrti krále Jiřího. Značná část panství byla zpustošená a Rabštejn nakonec podlehl uherskému vojsku. Hrad v 16. století chátral a obnovy se dočkal až během třicetileté války, kdy jej obsadili Švédové. Ti zde ponechali stálou posádku, která se stala postrachem celého okolí. Dlouhé boje a postupný nezájem o staré a nepohodlné hrady se podepsaly na stavu Rabštejnu. V roce 1759 byl Rabštejn definitivně opuštěn. Zdivo rozebrali místní obyvatele a o zbytek se postaral čas. Dnes na vrcholu najdeme jen několik zbytků zdí a stopy po hradním příkopu.

Zrdoj: hrady.cz, rymarovsko.cz, informačni tabule

Dostupnost

Pod vrchol k penzionu se dá dostat po turistických značkách snad ze všech stran. Z Bedřichova, části Oskavy, jde červená turistická značka, což je nejkratší cesta. Dále např. po žluté z Janovic u Rýmařova nebo po modré ze sedla Skřítek. Na kole lze k penzionu vyjet po asfaltové silnici z Bedřichova po cyklotrase č. 6032 nebo z Rýmařova po 6261. Ze Skřítku je možnost jet po zelené na Hvězdu a poté po červené a žluté značce.

Penzion Rabštejn.
Studánka.
Louka před penzionem.
Vstup do lesa. Je to prostě nebezpečné a život ohrožující místo!
Přední skály.
Skalní věže Zadních skal. Ta v popředí se jmenuje Rigo.
Cesta serpentinami ke zřícenině. Vpravo na skalní věži se nachází vyhlídka.
Zbytky zdí.
Jaká asi byla podoba hradu?
Zde se rozkládal hrad Rabštejn. Na skále vpravo od zdi bývala kdysi hláska, která se zřítila během 18. století.
Asi nejzachovalejší zbytky.
Vzhůru na vyhlídku.
Vyhlídka na věži.
Úplně nejvýš.
Barevný podzim. Pohled směrem k penzionu Rabštejn.
Hlavní hřeben Jeseníků v dáli. Vyčnívající výchozy jsou Přední skály.
Vrcholová břízka.
Výhled na Vinnou horu (889 m) nad penzionem.
Vrchol Kamenného vrchu (964 m) vpravo.
Skalnaté údolí Oskavy.
Na Oskavě najdeme několik vodopádů.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.