Rabštejn: skalní město se zříceninou
Na vrcholu Rabštejnu (803 m) najdeme hned několik zajímavostí. Nachází se zde rozsáhlé skalní město a zároveň nejvýznamnější lezecká oblast na Moravě. Mezi skalisky byl vybudován hrad a okolní skalní věže vytvářejí dojem, jako by byly součásti hradeb. A na vrcholu skalní věže nad zříceninou byla umístěna vyhlídka, na kterou se leze úzkou průrvou po žebříku.
V sedle pod vrcholem byl postaven horský penzion Rabštejn. Kromě ubytování je k dispozici restaurace i sauna. Od penzionu směřuje na vrchol Rabštejnu červená značka. Asi 200 metrů se přechází přes louku a za ní se vstupuje do přírodní rezervace Rabštejn s rozlohou 20,8 hektarů. Jedná se o přirozený les s převahou listnatých stromů, jako je buk lesní, javor klen, jasan ztepilý nebo jilm. Poté se prochází kolem Předních skal pod zříceninu. Skalní věže dosahují výšky okolo 30 metrů. V celé oblasti je přes 200 horolezeckých cest. Na zříceninu se pokračuje serpentinami pod Zadními skalami a prochází se kolem pyramidy zbylého zdiva. Za ním je jakoby nádvoří, ze kterého vede úzký chodníček pod skálou rovnou k vyhlídce. Prvně je nutné učinit několik horolezeckých hmatů a následně vystoupat po žebříku na věž. Výhledy jsou hlavně na sever – v dáli je vidět část hlavního hřebene Jeseníků.
Historie hradu ve zkratce
Rabštejn se nachází přibližně 5 kilometrů severně od obce Oskava a 5 kilometrů jižně od sedla Skřítek. Hrad na vrcholu byl postaven někdy během 13. století. Rabštejn nejspíš sloužil k ochraně severní části úsovského panství, které tehdy zabíralo značnou část Zábřežska a Šumperska. Za husitských válek jej zastavoval Zikmund Lucemburský svým spojencům a tvořil tak protiváhu husitskému Sovinci. Za vlády Jiřího z Poděbrad, kdy hrad připadl Tunklům z Brníčka, vedli společně se Sovineckými drobnou válku s oddíly uherského krále Matyáše Korvína po obsazení Moravy. Boje pokračovaly i po smrti krále Jiřího. Značná část panství byla zpustošená a Rabštejn nakonec podlehl uherskému vojsku. Hrad v 16. století chátral a obnovy se dočkal až během třicetileté války, kdy jej obsadili Švédové. Ti zde ponechali stálou posádku, která se stala postrachem celého okolí. Dlouhé boje a postupný nezájem o staré a nepohodlné hrady se podepsaly na stavu Rabštejnu. V roce 1759 byl Rabštejn definitivně opuštěn. Zdivo rozebrali místní obyvatele a o zbytek se postaral čas. Dnes na vrcholu najdeme jen několik zbytků zdí a stopy po hradním příkopu.
Zrdoj: hrady.cz, rymarovsko.cz, informačni tabule
Dostupnost
Pod vrchol k penzionu se dá dostat po turistických značkách snad ze všech stran. Z Bedřichova, části Oskavy, jde červená turistická značka, což je nejkratší cesta. Dále např. po žluté z Janovic u Rýmařova nebo po modré ze sedla Skřítek. Na kole lze k penzionu vyjet po asfaltové silnici z Bedřichova po cyklotrase č. 6032 nebo z Rýmařova po 6261. Ze Skřítku je možnost jet po zelené na Hvězdu a poté po červené a žluté značce.
