Přečerpávací elektrárna Porąbka – Żar
U nás máme přečerpávací elektrárnu Dlouhé stráně, na Slovensku Čierny Váh a v Polsku Porąbku – Żar. Porąbka je z všech tří nejstarší, ale zároveň nejmenší a to ve všech parametrech. Najdeme ji přibližně 10 kilometrů severně od města Żywiec v Malých Beskydech v nadmořské výšce 761 metrů, což se rovná výšce hory Żar před zahájením výstavby. Myšlenka stavby přečerpávací elektrárny se v Polsku zrodila již v předválečných letech. První návrhy v masívu hory Żar pocházejí z roku 1952. Z celkových 235 návrhů lokalit byla schválena právě tato a to díky několika faktorům – existence přehradních kaskád na řece Sole, velký výškový rozdíl a krátká vzdálenost mezi horní a dolní nádrží a také blízkost velké hornoslezské aglomerace s poptávkou po špičkovém výkonu.
Spodní nádrží je přehrada Jezioro Międzybrodzkie, která byla vybudována již v roce 1937. První práce na horní nádrži byly zahájeny v roce 1969 a o deset let později byla uvedena do provozu. Porąbka – Żar má tvar elipsy s délkou 650 metrů a šířkou 250 metrů. V západní části jsou dva tunely s délkou 872 metrů, které se ještě ve spodní části rozdvojují a vedou tak ke čtyřem turbínám, každá o výkonu 125 megawatt. Objem nádrže 2,3 mil. m³ umožňuje 4 hodiny provozu generátoru. Doba naplnění horní nádrže trvá 5,5 hodiny. V tabulce níže jsou uvedeny základní parametry pro porovnání s Dlouhými stráněmi a Čierným Váhem.
Dlouhé stráně | Čierný Váh | Porąbka – Żar | |
Zahájení stavby | 1978 | 1976 ?* | 1969 |
Dokončení | 1996 | 1982 | 1979 |
Nadmořská výška | 1350 m | 1160 m | 761 m |
Plocha | 15,4 ha | 17, 6 ha | 14 ha |
Objem nádrží | 2,7 mil. m³ | 3,7 mil. m³ | 2,3 mil. m³ |
Výkon | 650 MW | 735 MW | 500 MW |
Spád | 510 m | 434 m | 440 m |
Pro turisty je zásadním rozdílem oproti Dlouhým stráním to, že Porąbku – Żar není možné obejít či objet dokola. Celá nádrž je totiž obehnána plotem a jediné místo, kde se lze na vodní hladinu podívat zblízka, alespoň přes oka plotu, je její západní část. Tady se nachází horní stanice zubačky vedoucí z městečka Międzybrodzie Żywieckie, restaurace, několik kiosků, vysílač a bobová dráha. Co kromě samotné nádrže upoutá pozornost, jsou výhledy. Na sever, mezi kopci, se otevírají polské roviny a na jihu a jihozápadě Živecké a Slezské Beskydy s velikány jako je Pilsko (1557 m, vykukuje jen vrcholek), Romanka (1366 m), nebo Skrzyczne (1257 m) . Pozornější poznají v dálce, za hřebenem Živeckých Beskyd, vyčnívající skalnatý Velký Rozsutec (1610 m). V kabině zubačky mají vyhrazená místa pro kola – přesněji pro sjezdaře, kteří mohou využít několik trailů, končící vždy u dolní stanice. A odlesněné plochy jsou startovními místy pro paragliding.
Pěšky, na kole nebo zubačkou?
Na vrchol lze pěšky vystoupit ze severu z obce Porąbka po červené nebo po modré. Z jihu, z Międzybrodzie Żywieckieho, vede černá podél kolejí zubačky nebo zelená, která jde na okolo přes sedlo Isepnicka. Z této strany lze k horní nádrži vyjet na kole po pěkné asfaltové silnici s pěknými výhledy a jednou dřevěnou zvoničkou po cestě. A samotnou zubačku, jak jsem uvedl výše, mohou využít obě rasy – pěšáci i kolisté.
Ať už se vydáte nahoru k nádrži jakkoliv, tak určitě by byla škoda nevystoupit na nedaleký vrchol Kiczera (827 m). Ten je vzdálený po červené značce 2 kilometry na východ. Z vrcholu se otevírá krásné panorama na celou Porąbku – Żar. Dále tady najdeme mnoho laviček a přístřešek. Od přístřešku je pro změnu výhled na východ na malebné vrcholky Malých Beskyd. Z vrcholu Kiczera pak můžete pokračovat po hlavní červené hřebenovce Malých Beskyd nebo se vrátit do Porąbky nebo Międzybrodzie Żywieckieho. Níž přidávám dva tipy na pěší okruhy – oba vedou přes Kiczeru. Pokračovat po hřebeni na kole po červené lze, ale je to pro zkušenější cyklisty – prudká stoupání střídají prudké sjezdy.