Pátek, 14 června, 2024
Soví hory, Valbřišské hory

Podzemní komplex Włodarz

V severovýchodních svazích Włodarze (811 m) se nachází záhadný podzemní komplex spadající pod projekt Riese. Nese stejný název po vrcholku nad ním – Włodarz neboli Vladař. Často se také setkáme s názvem Wolfsberg, což je dřívější německý název vrcholu. Původní označení podzemního komplexu nám není dodnes znám. Název Vladař dobře vystihuje jeho postavení v rámci projektu Riese – z dosud objevených podzemních komplexů je nejrozsáhlejší. Přesný význam stavby je také opět neznámý. Nicméně podle toho, co tady spatříme, lze rozpoznat stavbu továrního typu. Oficiálně se můžeme setkat s FHQ (Führershauptquartier, tedy vůdcův hlavní stan) nebo nám průvodce sdělí, že zde měl být úkryt pro tolik a tolik tisíc lidí. Tyto představy byly vyvážené do poválečného Polska zejména z Německa, což naznačuje snahu odvrátit pozornost od pravého účelu.

Celková délka podzemního díla činí 3 kilometry s objemem 31 tisíc metrů krychlových. Šířka štol se pohybuje okolo 3 metrů a výška je 2,5 metru. Nutno zmínit, že vše bylo raženo ve tvrdé prekambrické rule. Pro vězně razící tunely řízenými odstřely noční můra, pro německé plánovače jistý účel. Štoly jsou velmi stabilní a navíc se mocnost této velice tvrdé horniny nad tunely pohybuje minimálně okolo 50 metrů. S tím si nebyla schopna poradit žádná bomba. Ražba probíhala podle typicky německého pravoúhlého systému a komplex bychom tak mohli přirovnat k tabulce čokolády. Celkem vedou do podzemí 4 štoly. Každá tato vstupní štola má přesně 50 metrů od vchodu dvě strážnice, celkem je jich tedy osm. Vstupy do štol č. 1 a 2 jsou zavalené, což způsobuje, že část podzemí je díky tomu zatopena. Na konci štoly č. 1 se nachází nedokončená hala s délkou 50 metrů a výškou 10 metrů, na jejímž jednom konci bylo zahájeno betonování.

Podzemní komplex Vladař. U každého vchodu jsou vybudovány dvě strážnice (guardroom) – vždy jsou navzájem posunuté tak, aby střílny nebyly naproti sobě. Vstupy do štol 1 a 2 jsou zavalené a nedovolují tak odtoku vody. Štola č. 1 končí impozantní halou, která tvoří 13% objemu Vladaře. Modrá čára (second level) zobrazuje budované druhé patro, které mělo později, díky odstranění stropu spodní úrovně, vytvořit jednu obrovskou halu přes 300 metrů dlouhou. Vstup a výstup s průvodcem prochází přes štolu č. 4. Zdroj obrázku: wikipedia.com
Cesta s průvodcem

Do podzemí se vchází s průvodcem štolou č. 4. Před vstupem každý návštěvník vyfasuje přilbu. Hned na začátku za vstupem si můžete všimnout, že je celý komplex dobře vyspádovaný a voda odtéká kanálky ven. Navíc měl spád i druhotnou funkci. Všude byly natažené koleje úzkokolejek a naplněné vozíky hlušinou tak bylo „snazší“ tlačit z komplexu pryč. Každá prohlídka začíná ve strážnici po pravé straně, kde je zřízený kinosál. Úvodní film nám má přiblížit historické okolnosti a ukazuje, že na odhalení tajemství Vladaře se stále usilovně pracuje. Nicméně kvůli špatné akustice si toho moc neodnesete, i když vcelku rozumíte polštině.

Poté následuje přesun do dlouhé štoly vedoucí směrem ke štole č. 1, která je zajímavá tím, že se nad ni nachází druhé patro (viz obr. výše). Po celé délce je spodní štola propojená s druhým patrem několika tzv. sypnými komíny, kterými byl ražený materiál sypán do té spodní a nakládán na vozíky. Po dokončení horního patra měl být tento předěl mezi štolami odstraněn a tím by vznikla jedna impozantní hala dlouhá přes 300 metrů a vysoká 10 metrů. Horní patro se také prochází a sypné komíny si prohlédnete i shora. Na konci se druhého patra se ocitnete v již vyrubané hale na konci štoly č. 1. Tady se sestupuje k lodím a následuje průplav zatopenou části Vladaře. Přesun na vodě probíhá díky zavěšenému lanu pod stropem štoly. Po výstupu z lodí se průvodce vrací na začátek, tedy ke štole č. 4. Během návratu si ještě můžete prohlédnout ventilační šachtu vedoucí až na povrch. Prohlídka zabere něco málo přes hodinu a tento čas vám uteče jak „nic“. Vstupné stojí 30 zlotých.

Další informace o časech prohlídek, cenách ap. zde na oficiálních stránkách.

Příjezd do areálu Vladaře. Parkoviště se táhnou od brány až po vstup. Cena za parkování je 10 zlotých. K Vladaři se dá přijet od Walimi nebo od Jugowic. Cesta je dobře označená, jen je velmi úzká.
Všude na vás budou dohlížet tzv. einmannbunkry.
Vstup do štoly č. 3. Společně se štolou č. 4 není zavalená.
Hezký areál před vstupem do podzemí.
Zde se prodávají vstupenky, suvenýry a občerstvení podávané z polní kuchyně. Za touto budovou se nachází záhadný Żabnik, což je stavební jáma o rozměrech 50×30 metrů zalitá dnes vodou. Na dně se nachází betonový základ. Byl to základ pod nějakou technologii nebo se tam skrývá vstup do dalšího podzemí?
Před vstupem se fasují přilby.
Vstup do štoly č. 4. Nad vchodem používají původní německý název vrcholu Wolfsberg.
Takto vypadají podzemní štoly ve Vladaři. Všechny jsou nahrubo ražené.
Tady lze pěkně vidět spodní štolu a přes velký sypný komín i budované druhé patro. Fotka dobře ukazuje, jak mocná vrstva ještě oddělovala obě patra. Po odstranění měla vzniknout jedna velká hala.
Průchod horním patrem kolem sypných komínů.
Příchod k hale na konci štoly č.1. Tato část je zaplavená.
Plavba může začít! Na konci haly je vybetonovaný oblouk. Blíž se na něj nelze podívat, protože průvodce zatáčí hned štolou doprava.
Průvodce se na loďkách posouvá pomocí lana zavěšeného pod stropem.
Vybetonovaná levá strážnice vstupu č. 4. Tady prohlídka končí.
Strop strážnice dlouhou dobu skrýval tyto znaky. Mimo svastik jde vlevo rozpoznat ukrajinský trojzubec. Což znamená, že na stavbě pracovali i Ukrajinci a zde konkrétně měli na starost bednění. Tyto znaky byly vyryté do desky a poté zalité betonem. Bednění nebylo strženo a znaky byly objevené až poté, co desky shnily a rozpadly se. V souvislosti s natočením trojzubce vyvstává otázka, zda v tomto směru není za stěnou skrytý vchod. Doposud se nic takového nepotvrdilo, i když byly ve stěně provedené vrty.
Během návštěvy jakéhokoliv objektu Riese nesmíme zapomenout na to, že během nelidských podmínek zahynulo tisíce vězňů.
Pozemní objekty

Vladař není jen o podzemí. Najdeme zde také stopy po rozsáhlých nadzemních pracích. Nejsou tady sice tak výrazné stavby jako v Osówce nebo v komplexu Mölke u Ludwikowic , zato narazíme na mnoho záhadných základů, na nejrůznější valy, terénní úpravy a náspy po úzkokolejkách. Po okolí Vladaře vede stezka, která je označena na stromech tabulkami a šipkami. Nejvíc na této trase zaujmou skladiště, kde se ukládaly pytle s vysoce kvalitním italským cementem. V průběhu času cement zkameněl do tvarů, jaké mu daly pytle. Zejména skladiště v severozápadní části je velmi působivé. Zkamenělé pytle se táhnou podél lesní cesty v délce několika desítek metrů. Z dálky se naskládané kamenné pytle jeví jako vápencové skalky.

Betonové sokly – pro kompresory?
Cestou po stezce narazíme na zavalený vstup do štoly č. 2. Mimo jiné je v lese mnoho odvodňovacích kanálů.
O kousek dál od zavalené štoly č. 2 pod lesní cestou narazíme na toto zčásti zatopené místo se základy. V těchto místech je zavalený vstup do štoly č. 1.
Zítky či základy.
Betonové základy se stávají součástí přírody. Na stromě je vidět značení stezky okolím Vladaře. Všude okolo uvidíte mnoho stop po valech a jiných terénních pracích. O kousek dál se nachází výše zmiňované skladiště cementu.
Zkamenělé pytle s italským cementem.
Skladiště je opravdu rozsáhlé – budete žasnout, kolik pytlů zbytečně ztvrdlo. Pytle skládali přímo na zem – nejspíš počítali s tím, že je co nejdřív zpracují.
Stezka se poté ubírá zpět k Vladaři po lesní cestě vedoucí nad areálem. Kousek pod cestou se nachází tato stavba vypadající jako garáže.
Tady v lesích narazíme na rozpadlá cihlová skladiště plné dalších zkamenělých pytlů.
Zamyšlení na závěr

Existuje několik indicií, že podzemí Vladaře je daleko vetší. Díky moderním postupům v mapovaní terénu, tedy tzv. leteckému laserscanu, můžeme odhalit mnoho terénních nerovností, valů a propadů, jaké bychom okem v lese přehlédli. Na obrázku níže jsem vyznačil jednotlivé vstupy do podzemí Vladaře a haldy. Místo, které badatelům vrtá hlavou je severozápadním směrem od dnešního muzea – tedy tam, kde dnes nalezneme ono rozsáhlé venkovní skladiště zkamenělého cementu. Nachází se tady halda, která je 3x větší než ta v areálu muzea. Podle toho, co se ví, byla vytěžená hlušina odvážená hned před štoly, což dává smysl – proč by si dávali zbytečnou práci s odvozem někam daleko. Část vytěženého materiálu bylo samozřejmě použito pro účely stavby silnic a něco se i drtilo do betonu. Halda u skladiště tedy naznačuje, že se poblíž může nacházet podzemní komplex, který je dodnes dobře ukrytý. A podle rozměrů haldy by mělo být podzemí větší než to, které si můžeme prohlédnout s průvodcem. Také ono skladiště cementu pak dává smysl. Cement tak vykládali přímo na místě staveniště. Proč by ho jinak vykládali stovky metrů od nám dnes známých štol? Nebyla by to opět zbytečná práce navíc? Máme tedy více otazníků než odpovědí.

Digitální model terénu s okolím areálu Vladaře. Halda u skladiště s cementem naznačuje, že by v její blízkosti mohly být ukryté další vstupy do podzemí, které je možná z velké části dokončené. Zdroj výstřižku mapy: geoportal.gov.pl

Jeden myslel na “Podzemní komplex Włodarz

  • Tebe je na ČEZu škoda ,,,velmi pěkné 👍 od supr chlapa 👏👏jen tak dál horolezče🌲🌲🌲

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *