Na Rysy z Polska

Vrchol Rysy s nadmořskou výškou 2503 metrů, který jen o vlas překonává velehorskou hranici, má hned několik nej. V prvé řadě se jedná o nejnavštěvovanější vrchol v Tatrách. O prázdninách a o víkendech se snaží pokořit vrchol davy turistů. Rysy jsou takovým tatranským mraveništěm. Dále jsou Rysy nejvyšším štítem v celých Tatrách, na který můžete vystoupat po značené trase bez doprovodu horského vůdce. Celkově se skládá ze tří vrcholů a ten severozápadní s výškou 2499 metrů, kudy prochází státní hranice, je nejvyšším bodem Polska.

Název vrcholu je dovozen z polského slova rysa (čára). Název nebyl odvozen jen z jeho výrazného a dlouhého žlabu v západním svahu, jak se často uvádí, ale od celého „rýhovaného“ okolí. Polští horalé nazývali tuto část hlavního hřebene a oblast kolem Czarneho Stawu jako Rysy – „Rysy jsou hřeben obklopující Czarny Staw.“ uváděli. Německy mluvící turisté používali a dodnes používají název Meeraugspitze, tedy Štít Mořského Oka.

Rysy z Vysoké (2547 m).

Osobnosti na Rysech

V roce 1899 vylezla na vrchol známá chemička Marie Sklodowská – Curie s manželem Pierre Curie. Z polské strany měl vystoupit v roce 1913 Vladimír Iljič Lenin. Ten rok trávil Lenin ve vyhnanství a pracoval v Krakově. Poté, co onemocněla jeho manželka, se na léto odstěhovali do osady Bialy Dunajec. Odtud Lenin podnikal se svými přáteli turistické výpravy. Kromě Rysů měl zdolat i Swinici (2301 m). Tyto výstupy ale nebyly dodnes potvrzené. Nicméně v Tatrách opravdu vyletoval a minimálně došel k Morskiemu Oku. Na počest Leninova zdolání vrcholu se v Československu organizovaly od roku 1957 výstupy mládeže na Rysy a jeho okolí. Akce se zúčastňovalo až 4000 turistů.

Vrcholová pamětní deska výstupu Lenina na Rysy. Zdroj obrázku: vtedy.sk

Výstup na Rysy

Prvovýstup učinil Eduard Blásy v roce 1840. Turistická stezka z polské strany byla vybudována už v roce 1886. Ze slovenské strany začali se stezkou o něco dřív, ale celá byla dokončená až v roce 1904. Ze slovenské strany je výstup u nás dobře znám. Od Popradského plesa se jde nejdřív po modré Mengusovskou dolinou a následně po červené kolem Chaty pod Rysmi na vrchol (cca 4 hodiny). Cesta není nijak exponována a až na jeden úsek snad ani není potřeba rukou. Pro nás méně známý výstup z polské strany je mnohem náročnější. Od otevření této turistické stezky bylo evidováno přes 50 obětí a řadí se mezi jednu z nejtěžších v Tatrách. Už od plesa Czarny Staw začíná nepřetržité stoupání až na vrchol s průměrným sklonem 30 stupňů. Posledních 300 výškových metrů je zajištěno řetězy. Dá se říct, že na tomto úseku rukám moc odpočinku nedopřejete. Z lezeckého hlediska se jedná o lehký terén (I), ale netrénovaní mohou pocítit únavu.

Výstup začíná z Palenice Bialczańske, kde se nachází rozlehlé parkoviště (30 zl). Po přečtení negativních recenzí je ale lepší a levnější nechat auto na slovenské straně v Lysé Poľaně (5 ‎€). A jak je to v Tatrách zvykem – nejnudnější je nástup. Tady je nutné překonat 8 – 9 kilometrů po asfaltu k chatě a plesu Morskie Oko. Tuto pasáž si jde usnadnit koňským povozem (50 zl nahoru a 30 zl zpět) – začínají ale až okolo 7:30 i později. Zprvu se obchází Morskie Oko a poté následuje 200 metrů vysoký výšvih k Czarnemu Stawu. Cestou kolem tohoto plesa si naposledy užijete rovinku. Asi ve výšce 2200 metrů se nastupuje na hřeben, který vede až pod vrchol a je téměř celý ořetězovaný. Asi nejtěžší úsek přichází těsně pod vrcholem, kde je potřeba vylézt kousek doprava po úzkém a exponovaném hřebínku. Cesta na vrchol zabere od parkoviště cca 6 – 7 hodin. Doporučuji vyrazit hodně brzy a nejlépe přes týden a mimo prázdniny – i tak tady bývá dost lidí.

P.S. Moje babička, která má 71 let, zvládla se mnou vylézt trasu Chata Morskie Oko – Rysy – chata. Tímto velice a hluboce smekám. Vůbec rozhodnout se pro tento čin v těchto letech chce velkou odvahu… ta babičce spolu s kondicí a silnou vůli nechybí. 😉

Po více než hodině svižné chůze po asfaltu se otevřou první výhledy – Mengusovské štíty.
Rozcestí u plesa Morskie Oko. Na Czarny Staw můžete jít buď zleva nebo zprava Oka. Z tohoto místa je to na vrchol ještě okolo 1108 výškových metrů.
Takový výhled se otevře od plesa. Špička vpravo je legendární Mnich (2067 m).
Odraz Mnicha od plesa Morskie Oko. Toto pleso je největší v celých Tatrách – maximální hloubka je 50 metrů a rozloha je téměř 35 hektarů.
U Czarneho Stawu. Jeho maximální hloubka je 76 metrů a má rozlohu 20 hektarů.
Chodník podél Czarneho Stawu.
Czarny Staw pod Rysami.
Dlouhé a prudké stoupání od Czarneho Stawu.
Cíl na dohled… o kousek výš se nastupuje na řetězy.
Jeden z mnoha řetězových úseků.
Lehké lezení – lepší je využívat skalní chyty.
Výstupový hřeben – vlevo pod hřebenem je onen dlouhý a úzký žlab, který bývá dlouho dobu zasněžený. Často se uvádí, že právě po tomto žlabu nese Rysy název.
Czarny Staw a Morskie Oko.
Mohutné Mengusovské štíty.
Pohled na výstupový hřeben z Rysů.
Obležený polský vrchol… a to bylo po prázdninách přes týden.
Rysy jsou dobrým vyhlídkovým místem. Vpravo z mraků vystupuje nejvyšší Gerlach (2655 m), před ním je Ganek (2462 m) se svou 300 metrů kolmou stěnou – tzv. Galerie Ganku.
Výhled z Rysů na Ľadový štít (2627 m) – nejvyšší uprostřed.
Chata Morskie Oko.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.