Na kole Nízkým Jeseníkem: Červená hora a Slunečná
Nenápadná a plochá Červená hora v Nízkém Jeseníku s nadmořskou výškou 749 metrů skrývá hned několik zajímavostí. Červenou, jak se jí také říká, najdeme 5 kilometrů jihozápadně od Budišova nad Budišovkou. V okrese Opava tvoří nejvyšší bod a z dálky ji lze poznat díky telekomunikačnímu stožáru. Nejdřív však využili Červenou horu ve svůj prospěch Němci. Během druhé světové války v roce 1941 zde postavili pro Luftwafe navigační věž a meteorologickou stanici. Po válce a po vzniku vojenského újezdu Libavá tady byla opět v roce 1952 postavená meteorologická stanice pro potřeby dělostřelectva. Zajímavostí je, že původní německá ocelová navigační věž byla stržena až v roce 1995. Ta totiž během bouří vytvářela vibrace, které rušili seismická měření. Červená hora bývala v dávné minulosti aktivním stratovulkánem, což dokazují zbytky lávového proudu nebo lávový suk. Lávový suk najdeme přibližně kilometr jihozápadně od vrcholu uprostřed čedičového lomu. Tento útvar navíc vykazuje známky záhadné kulovité odlučnosti, jakou můžeme pozorovat například v lomu Megoňky na slovenské straně Moravskoslezských Beskyd.
Pověst o Zlaté lípě
Nedaleko vrcholu Červené hory stojí památná Zlatá lípa s obvodem 360 centimetrů a výškou 14 metrů. Kdyby lípa mohla mluvit, tak by nám určitě povyprávěla o bitvě mezi rakouskou a pruskou armádou v červnu roku 1758. Tehdy Prusové táhli na Olomouc a jejich taktikou bylo válčení na cizí účet – své vojsko zásobovali pleněním vesnic. Jenže před Olomouci Prusové pocítili citelný nedostatek potravin a munice. Proto byl z Pruska vyslán transport čítající 4000 vozů. To se ovšem dozvědělo velení rakouské armády a byl vydán rozkaz stůj co stůj zastavit zásobovací transport. Tento důležitý úkol byl mimo jiné svěřen slavnému generálovi Laudonovi. Rakouská armáda podnikla překvapivý útok na kolonu vozů nedaleko Guntramovic nacházejících se severně od Červené hory. Rozhodující zdrcující útok jízdy podnikl Laudon a Prusové tehdy přišli o téměř všechny zásobovací vozy. Tažení Prusů na Olomouc díky tomu skončilo nezdarem. Pověst z té doby nám vypráví, že generál Laudon stál při jednom pruském útoku u staré lípy na Červené hoře. Vtom přiletěla nepřátelská kulka, která by ho určitě zasáhla, kdyby se nezaryla do kmene lípy. Strom tak zachránil generálovi život a ten zvolal: „O, ty zlatá lípo, tys mi zachránila život!“.
Lípa ale byla v těch dobách nejspíš mladým stromkem než starou lípou.
Krajinou Nízkého Jeseníku
Nízký Jeseník se svou plochou 2876 km2 patří k naším nejrozsáhlejším pohořím. Nejvyšším vrcholem je Slunečná s nadmořskou výškou 800 metrů. Nízký Jeseník byl v minulosti díky zlomům v zemské kůře sopečně činný. Sopky, jakou byla i výše zmíněná Červená hora nebo známý Velký Roudný, pochází ze třetihor a v rámci ČR jsou nejmladší. Zajímavá místa jsou v tomto pohoří roztroušené daleko od sebe a proto by se dalo říct, že pro pěší turistiku není tato oblast až tak záživná. Na kolo je ale zvlněný Nízký Jeseník jako stvořený. Navíc jsou asfaltky mezi vesnicemi málo frekventované. Níže dávám tip na okruh, který vás blíže seznámí s krajinou Nízkého Jeseníku.
Výjezd na Červenou horu a Slunečnou
Okruh na kole vede přes Červenou horu, Moravský Beroun, Slunečnou a vrchol Kopřivné s rozhlednou. Okruh začíná v Budišově nad Budišovkou a provede vás na Červené hoře nejen kolem Zlaté lípy, ale také přes lom s lávovým sukem. Dostat se k lomu z cesty vedoucí kolem lípy může být oříšek. V mapě to vypadá snadno, ale v reálu je to na louce trošku chaos. K lomu nejde z louky vyježděná cesta, ale vyšlapaná pěšina. Od lomu pak vede široká lesní cesta, která vás dovede na zpevněnou lesní cestu – po ní doprava do Staré Libavy. Pokud se chcete lomu vyhnout, tak od lípy stačí pokračovat po cestě dál kolem kaple sv. Jana Nepomuckého a za kaplí odbočíte na Starou Libavu.
Za Moravským Berounem trasa stoupá na vrchol Slunečné, ze které je to pak téměř pořád z kopce až do Dvorců. Za obcí Dvorce začíná opět stoupání až pod Kopřivnou (641 m) s kovovou rozhlednou Halaška. Výjezd ze silnice na vrchol je opět neznačený. Za lesem za rozcestím Budišovská silnice odbočuje přes louky kolem dvou posedů polní cesta, která následně vede lesem až k odbočce k rozhledně. Z rozhledny Halaška se otevírá výhled na Hrubý Jeseník a také na Červenou horu.
Okruh má na délku 52 kilometrů s převýšením 850 metrů.
