Megoňky – geologická záhada kamenných koulí

Na slovenské straně Moravskoslezských Beskyd se nachází kuriozita světového formátu. Místo se jmenuje Megoňky a představuje jedinečný geologický útvar skrývající pískovcovou kulovitou odlučnost. Jedná se o důkaz, že i příroda dokáže vytvářet přesné geometrické tvary.

Kamenolom Megoňky je situován ve stejnojmenné osadě v rámci místní části Milošová na Česko – slovenské hranici asi 3 kilometry jihozápadně od Mostů u Jablunkova. Během těžby pískovce v roce 1988 zde narazili a odkryli až 30 kamenných koulí. Nejmenší měly v průměrů 30 centimetrů a ta největší, která dodnes dominuje ve stěně, má průměr 260 centimetrů a odhadovanou váhu 25 tun. Ihned po nalezení se roznesly fámy o jejich nadpřirozených vlastnostech. Menší koule si lidé odnesli domů, protože věřili, že navracejí ženám plodnost. Některé z nich byly rozpůlené v domnění, že obsahují zlato. Megoňky ale nejsou jediným místem výskytu kamenných koulí v Kysucích. Koule nalezneme v pískovcovém pásu 250 – 500 metrů širokém a 15 kilometrů dlouhém – tedy od Klokočova až po Megoňky. V tomto páse je mnoho koulí z pískovce nebo slepence a jsou buď ve stěnách skal nebo v lese.

Nejasný původ

Vědecké teorie se snaží vysvětlit vznik kamenných koulí působením příbojových vln v oceánských pánvích pradávného moře. Někteří geologové poukazují na podobnost, jako když ze sněhu válíme sněhovou kouli. Díky seismickým otřesům se na mořských svazích na sebe postupně nabaloval písek a jiné materiály. Geologický průzkum v lokalitě Megoňky podporuje jinou a složitější teorii. Na mořském dně se se utvářely sedimenty, na které po tisíce let působily chemické, biologické a fyzikální procesy. Tyto sedimenty si ve svých strukturách zachovaly vodu miliony let i přes to, že byly překryty mladšími usazeninami. Usazené horniny se vyznačují výskytem nehomogenních látek jako jsou jiné kamenné struktury nebo schránky živočichů, které mají odlišné složení než okolí. Tyto nehomogenity ve větší koncentraci stahují z okolí látky stejného složení pomocí výše zmíněné vody. Z toho se vyvozuje, že takto stahované látky směrem do centra koncentrace vytvářejí koule.

Samozřejmě se vyrojily i jiné teorie. Například, že se jedná o dílo mimozemšťanů nebo předchozí vyspělé civilizace. Spekulovalo se také, že k nám koule přistály z vesmíru. Nikdy však nebyl nalezen kráter po nárazu. Ať je to jak chce, kamenné koule jsou důkazem, že ne vše na naší planetě dokážeme s jistotou vysvětlit.

Lom Megoňky s tematickým přístřeškem.
Vystupující kamenná koule.
Koule má průměr 260 centimetrů a odhadována váha je 25 tun.
Ze stěny vystupující přesně zaoblená koule.
Mnoho koulí je určitě ještě schováno hlouběji v hornině. Při bližším pohledu je těžké ubránit se myšlence, jestli se opravdu nejedná o lidský výtvor.
Takto vypadá vyhlazená hornina, ve které byla koule uložena.
Pohled na lom.
Koule v lese za lomem.
Celosvětový fenomén kamenných koulí

Záhadné kamenné koule jsou roztroušené po celém světě. Nalezneme je v Americe, Novém Zélandu, Kostarice, Kazachstánu, Mexiku, Rusku a nově i v Bosně. Právě bosenská koule rozvířila spekulace v akademických kruzích, zda se jedná o výtvor přírody či dávné zapomenuté vyspělé civilizace disponující obráběcími technologiemi. Vytvořit přesnou kouli je přece jen diametrálně složitější úkon, než otesat kamenný kvádr. Na Kostarice se nachází největší koncentrace kamenných koulí, které také mají dokonalý kulovitý tvar. Počet nalezených koulí překročil hranici 500 kusů a jsou z vulkanických hornin a některé i z vápence. Na Kostarice naopak nepochybují o lidském výtvoru. Pojďme se tedy podívat blíže na kamenné koule nalezené v jiných částech světa.

Kamenné koule Moeraki na Novém Zélandu, které jsou vulkanického původu. Zdroj: dailymail.co.uk
Největší nalezená kamenná koule v Evropě se nachází v Bosně. Její průměr je 3,3 metru a podle odhadů může vážit 30 – 35 tun. Jedná se zde o výtvor přírody nebo je to dílo dávno zapomenuté vyspělé civilizace? Zdroj: geologypage.com
Kostarika. Počet nalezených koulí překročil hranici 500 kusů. Tady věří, že se jedná o lidský výtvor a dobu vzniku stanovují na 7. století našeho letopočtu. Jiní odkazují na starou ztracenou globální civilizaci tisíce let nazpět. Zdroj: thecostaricanews.com
Kamenné koule z vulkanických hornin v Mexiku v pohoří Jalisco. V okolí bylo nalezeno celkem 72 koulí. Některé jsou schované v sopečném popelu. Místní geologové odhadují dobu vzniku před 10 až 40 miliony lety. Zdroj: mexiconewsdaily.com
Kamenné koule nalezené na souostroví Františka Josefa za polárním kruhem. Jsou z pískovce a v průměru mají od několika centimetrů až po 2 metry. Lidé je nazývají jako „Božské fotbalové míče“. Jsou jich desítky, ne-li stovky. Zdroj: siberiantimes.com
Údolí koulí v Kazachstánu. Tady sedí teorie o srážení sedimentů kolem nehomogenního jádra. V tomto případě bývá jádrem fosilní organický materiál, jako je skořápka, list, zub nebo fosílie. Největší koule mají až 4 metry v průměru. Zde odhadují stáří na 120 – 180 milionu let. Zdroj: geologypage.com

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.