Sobota, 13 dubna, 2024
Vsetínské a Hostýnské vrchy

Na Cába od přehrady Bystřička

Vrchol Cáb, nazývaný také jako Vsácký Cáb (841 m), se nachází na hlavním hřebeni Vsetínských vrchů přibližně 8 kilometrů severovýchodně od města Vsetín. V jeho svazích najdeme dvě přírodní rezervace – Halvovský potok a Kutaný. U obou rezervací jsou předmětem ochrany jedlobukové pralesy s bohatým bylinným patrem. Další přírodní zajímavostí je Cábské jezírko, které se najdeme severně od vrcholu Cába. Pokud se podíváme do mapy podrobněji, tak zjistíme, že se nachází ve svazích vedlejší Ptáčnice (830 m). Cábské jezírko vzniklo původně přírodní cestou podobně jako Jezero u Velkých Karlovic díky masivnímu sesuvu půdy a následnému přehrazení vodního toku. Současná podoba Cábského jezírka je dílem člověka. V roce 1965 bylo prohloubeno a upraveno jako meliorační nádrž s vypouštěcím zařízením.

Severovýchodně od vrcholu Cába stojí od roku 1928 turistická chata Vsácký Cáb. Společně s chatou byla postavena přímo na vrcholu Cába menší kamenná rozhledna. Tato rozhledna na rozdíl od chaty, která funguje dodnes, byla na pokyn hlavního štábu ministerstva národní obrany v roce 1938 stržena. Bylo totiž možné pozorovat část vsetínské zbrojovky. Na vrcholu stála i triangulační věž, která byla po druhé světové válce stržená. Dnes je vrchol zalesněný a nevede na něj turistická značka. Nejbližší červená turistická trasa prochází asi 200 metrů od vrcholu a o 50 výškových metrů níž. Na vrchol lze snadno bez bloudění vystoupit po pěšině směřující od rozcestí Pod Vsáckým Cábem.

Pohlednice zachycující rozhlednu na vrcholu Cába a původní vzhled turistické chaty. Zdroj obrázku: vsetinvobrazech.cz

Cáb v této části Vsetínských vrchů je situovaný uprostřed a proto pod něj k chatě jde vystoupat či vyjet na kole ze všech světových stran. Například po žluté (13 km) ze Vsetína, po zelené z Halenkova (9 km) nebo po žluté (8 km) z Malé Bystřice. Mnoho turistů směřující na turistickou chatu volí jednoduchý vyšlap ze sedla Dušná, ze kterého je to 5 kilometrů po asfaltce bez výrazného převýšení.

Okruh od přehrady Bystřička

Pěkný výstup na vrchol Cába s navštívením několika zajímavých míst je od přehrady Bystřička. Okruh měří na délku 24 kilometrů s převýšením okolo 650 metrů. Délka okruhu bude záviset na tom, ke kolika místům odbočíte. Když vynecháte např. Cábské jezírko, tak ušetříte 2 km. Něco málo musíte připočítat, pokud budete chtít vystoupat na vrchol Zámčiska se satanskou výškou 666 metrů.

Havránka a vrchol Zámčisko

Od přehrady Bystřička stoupá modrá značka směrem do osady Dušná. Již po necelém 1 kilometru narazíme po pravé straně na první zajímavost a to v podobě pískovcových a slepencových skal Havránka. Jedná se o pás skal dlouhý téměř 100 metrů a nejvyšší stěna dosahuje výšky 20 metrů. Od této skály se táhne skalnatý hřeben, který je po 700 metrech zakončený vrcholem Zámčisko se zbytky skalního hradu Klenov. Celá tato oblast spadá do PR Klenov. Chodník prochází pod těmito místy a pokud se chcete podívat na Havránku nebo vrchol Zámčiska, tak musíte k nim učinit odbočku. Do PR je dovoleno vstoupit, jen nesmíte ohrozit předmět ochrany (zde skalní výchozy a porost). Na vrchol Zámčiska lze tedy vyjít po chodníku po hřebeni od skal Havranka nebo vystoupat po cestě a chodníku od naučné tabule o hradu Klenov.

Ranní stoupaní po modré od přehrady Bystřička.
Havránka.
Pískovcová spára jako někde v Adršpachu. Cesta touto spárou se jmenuje Kapounova a je za VII.
Cestou po modré pod vrcholem Zámčiska.
Na vrchol Zámčiska lze vystoupat od informační tabule na modré značce – za tabulí vede cesta ve svahu Zámčiska, z této cesty pak odbočuje chodník na vrchol.
Na vrcholu Zámčiska – tam kde stával skalní hrad Klenov.
Teoretická podoba Klenova (kresba – Jan Štěpánek). O hradu Klenov se dochovala jediná zmínka z roku 1308, kde je uváděn jako Vreuntspergk. Podle archeologických nálezů hrad zanikl začátkem 14. století masivním požárem (vypleněn).
Kopec Zámčisko.
Odbočka ke Svantovítovým skalám

Kousek za vrcholem Zámčiska je odbočka modré značky ke Svantovítovým skalám. Značení je řídké kvůli úbytku stromů – trefit ke skalám je jednoduché, stačí se dát po cestě doleva nad naučnou tabulí a skály jsou pak vidět z této cesty. Pískovcové skály se zde táhnou v délce 60 metrů. Nejvyšší skalní věžičky dosahují výšky 12 metrů a mají specifický úzký tvar. Svantovít je slovanský bůh, který v sobě sdružuje vlastnosti božstva válečného a hospodářského. Takovým bohům byly přinášeny oběti. Nicméně jsem se nikde nedopátral, že by zde někdy byly nějaké rituály uskutečněny a že by se nalezly nějaké kosterní pozůstatky. K těmto skalám se váže i několik pověstí. Vypráví se o zbojnících, kteří zde skrývali své poklady, můžete tady potkat černokněžníka a stejně jako na Klášťově zde hlídá vstup do podzemí síně plného zlata a stříbra černý pes!

Svantovítové skály. Skály jsou i lezeckou oblastí.
Stejně jako na Klášťově mě zastavil na cestě k pokladu černý pes, takže jsem zase odešel s prázdnou 🙁
Vlevo v pozadí skal je masív Radhoště (1129 m).
Výstup na vrchol Cába

Modrá značka pak pokračuje do Dušné, kde tuto značku opustíme a napojíme se na červenou, která vede k chatě Vsácký Cáb. Cesta ubíhá vcelku rychle bez prudších stoupání. Pokud nechcete minout vrchol samotného Cába, tak nejsnáze na něj vystoupáte (i co se týče orientace) od rozcestí Pod Vsáckým Cábem – za ním je viditelná pěšina na vrchol. Na vrcholu se nacházejí zbytky rozhledny a triangulační tyč. K chatě pak nemusíte sestupovat zpět na cestu, ale pokračujte od ruin rozhledny chodníkem doprava.

Jo a zapomněl jsem zmínit, že se po cestě na chvíli ocitnete ve výšce 2040 metrů a také uvidíte vsetínskou pobočku NASA – viz foto níž.

Cestou po modré do Dušné přes louky – často se Vám otevře výhled na nejvyšší vrchol Hostýnských vrchů Kelčský Javorník (865 m).
Jdete a nejednou výška 2040 metrů! Snad jim ta značka nechybí v Roháčích 😀
Vsetínska pobočka NASA nebo SETI?
V Dušné se napojuje na červenou vedoucí k chatě Vsácký Cáb.
Cestou se občas ukáže samotný vrchol Cába.
Za rozcestím Pod Vsáckým Cábem vede pěšina na vrchol.
Vrchol je nedaleko.
Vrchol Cába s ruinami rozhledny.
Chata Vsácký Cáb.
Návrat zpět přes Ptáčnici a kolem Cábského jezírka

Od chaty pak pokračujeme ještě kousek po červené na vrchol Ptáčnice (830 m). Zde se napojíme na žlutou, která směřuje dolů do Malé Bystřice. Po jednom kilometru narazíme na odbočku naučné stezky doleva k Cábskému jezírku. Je to odbočka dlouhá 1 kilometr a je nutné sejít cca 110 výškových metrů – záleží, jak moc jste už utahaní. Zpět k přehradě Bystřička zbývá 8 kilometrů od odbočky k jezírku. Dole v Malé Bystřici je pak nutné opustit žlutou a dorazit zbývající 2 kilometry k přehradě po silnici.

Vrchol Ptáčnice.
Za Ptáčnicí se odbočuje k Cábskému jezírku. Hezčí pohled se určitě naskytne v létě, když je vše zelené.
Pochod po žluté přes osadu Santov do Malé Bystřice.
Zvonička v Santově.
A na závěr sem dávám pohled na masív Zámčiska.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *