Pátek, 23 února, 2024
Bílé Karpaty a Vizovická vrchovina

Tajemný Klášťov

Legendami opředený Klášťov, jenž dosahuje nadmořské výšky 753 metrů a je tak nejvyšším vrcholem Vizovické vrchoviny, najdeme necelých 7 kilometrů jihovýchodně od centra Vizovic. Výrazný vrchol na hřebeni Vizovických vrchů přitahoval lidi již od pradávna. První hradisko zde bylo postaveno na konci doby bronzové někdy v letech 900 – 750 před naším letopočtem. Z tohoto období byly objeveny 4 metry široké základy hradeb s nasucho kladenými kameny, které chránily plochu 2,1 hektarů. Opevnění bylo nejspíš znovu obnoveno během Velkomoravské říše, která existovala v letech 833 – 907 našeho letopočtu. Na Klášťově se tedy nachází nejvýše položené pravěké a raně středověké hradiště na Moravě.

Výrazný Klášťov na hřebeni Vizovických vrchů. Zdroj: FB Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně.

Během podrobnějšího archeologického výzkumu v letech 2005 – 6 bylo nalezeno přes 450 železných předmětů z období Velké Moravy. Jednalo se např. o hroty šípů, sekery, zemědělské náčiní nebo části koňských postrojů. Prozatím není jasné, zda byl Klášťov v tomto období trvale osídlen. S největší pravděpodobnosti zasvětili Slované horu svému nejvyššímu z bohů Perunovi. Perun zde mohl být uctíván v souvislosti s kultem ohně a božského kováře zhotovujícího ničivé zbraně, jako jsou blesky. S postavou boha – kováře, symbolu boje a války, bývaly také spojovány obřady mladých bojovníků. Ti přinášeli obětiny právě v podobě železných předmětů. Pokud by se hypotéza potvrdila, stal by se Klášťov prvním obětním místem z dob Velké Moravy ve střední Evropě.

Poklady střeží černý býk se psem

Díky pozůstatkům dlouhých valů dostal Klášťov od místních název Zámčisko. Pověsti totiž praví, že tady stával zámek se sklepeními plnými zlatých pokladů. Ovšem dostat se k pokladům by znamenalo postavit se hlídajícímu černému býkovi se psem. V nejvyšším bodě stojí asi dva metry vysoký pískovcový skalní blok, který se nazývá Čertův kámen. Jak název napovídá, kámen tady dotáhl čert a důkazem má být jeho otisk ramene. Později na kameni sedával samotářský černokněžník, který si zde četl knihy. Kdo sem zabloudil nebo přišel hledat poklady, tak musel čelit buď pekelným stvořením nebo byl dezorientován černokněžníkem a nedokázat najít cestu z hor. Vysvětlením, proč vzniklo hned několik pověstí ke Klášťovu, může být nástup křesťanství a jejich snaha odradit lidi navštěvovat staré pohanské místo.

Na Čertově kameni, který je v nejvyšším bodě Klášťova, je kovový kříž. Dokonce jsem zde narazil na pověstného černého psa, který střeží místní poklady. Neodnesl jsem tedy nic.
Železné předměty z období Velké Moravy nalezené na Klášťově. Zdroj: zlinsky.denik.cz
Dostupnost a tip na okruh

Klášťov se nachází ve východní části Vizovické vrchoviny, přesněji na jejím hřebeni, který se táhne od Lidečka až k Luhačovicím. Po celé délce hřebene prochází modrá turistická značka, která krátkou odbočkou navštěvuje i Klášťov. Na hřeben se dá dostat z mnoha vsí po značených trasách ze severní i jižní strany. Samotná hřebenovka je nenáročná a navštívíte po cestě mnoho vrcholů, Čertovy skály, Lačnovské skály, rozhlednu i dvě nepatrné zříceniny hradů. Přímo pod Klášťov se lze snadno dostat po zelené z Bratřejova ze severu nebo z Ploštiny z jihu. Na vrcholu Klášťova se nachází výše zmíněný Čertův kámen s kovovým křížem a větší dřevěný přístřešek s vrcholovou knihou na trámu. Pro zájemce historie vede dokola vrcholu naučný chodník, pojmenovaný podle archeologa Jiřího Kohoutka, s osmi zastaveními. Valy po opevnění jsou patrné dodnes.

Pěkný okruh se nabízí z jihu od obcí Vysoké Pole a Drnovice. Pokud prvně vyrazíme z Dlouhého Pole po žluté značce, tak nás hned na začátku mineme Envicentrum Pro krajinu zaměřené na výuku a ukázku starých řemesel. Kousek nad ním začíná asi kilometr dlouhá křížová cesta k poutnímu místu zvanému Bojatín, kde najdeme kapli Panny Marie Vysocké a o něco dál Vodní kapličku se zděným pramenem údajně léčivé vody. Žlutá pak vstupuje do lesa a pod Suchým vrchem míjí další kapličku sv. Františka. O kousek dál se žlutá značka v sedle pod Suchým vrchem napojuje na modrou. Po čtyřech kilometrech dojdeme pod Klášťov, na který vede 300 metrů dlouhá odbočka. Poté po modré sestoupíme do sedla pod Sverádovem, kde o kousek níž pramení řeka Vlára. Ze sedla sestupuje zelená značka do Ploštiny, kde se můžeme dočíst o hrůzném vyvraždění osady Němci kvůli místní partyzánské aktivitě. Značka pokračuje do Drnovic kolem velkého památníku (nyní v rekonstrukci). V Drnovicích se zelená napojuje na žlutou, která jde zpět na začátek do Vysokého Pole.

Na konci obce Vysoké Pole je Envicentrum se zahradou a nejrůznějším dobytkem. Součástí je i ptačí pozorovatelna. Tady začíná křížová cesta. Dole v obci u hlavní silnice je malá rekonstrukce hradištního opevnění.
Křížova cesta se 14 dřevěnými kříži se táhne od Vysokého Pole do Bojanovic. Vizovická vrchovina sice není kdovíjak vysoká, ale jednotlivé vrcholy jsou dost výrazné.
První je kaple Panny Marie.
O kousek dál po chodníčku přes březovou alej dojdete k Vodní kapličce. Podle pověsti se jedné pasačce zjevila Panna Marie a vytlačila důlek, ze kterého vytryskl pramen. Voda má léčivou moc. Ke studánce se již v 17. století vypravovaly poutě. Občerstvení zajišťovala zájezdní hospoda.
Léčivý zděný pramen. V mrazech vás nevyléčí, jelikož zamrzá.
Cestou po žluté značce se nachází kaple sv. Františka pod vrcholem Suchého vrchu. Ta zde stojí přibližně od 19. století a tehdy těmito místy procházela stezka přes Vizovickou vrchovinu.
Sedlo pod Suchým vrchem.
Rozcestí v sedle pod Suchým vrchem.
Cestou po hřebeni Vizovických vrchů. Občas narazíte na historické hraniční kameny.
Rozcestí a odbočka na vrchol Klášťova.
Vrchol Klášťova. O kousek dál za přístřeškem jde vidět nepatrné pozůstatky valů. Kolem vrcholu vede naučný chodník s 8 panely popisující archeologické nálezy a popisy různých části hradiště.
V přístřešku naleznete i vrcholovou knihu.
Čertův kámen v nejvyšším místě.
Kámen by měl podle pověsti nést stopy po čertovém rameni nebo i kopytu.
Kousek pod vrcholem vyvěrá voda, což byla ze strategického hlediska velká výhoda.
Sedlo pod Svéradovem, kde se lze napojit na zelenou a sejít přes Ploštinu do Drnovic a následně zpět do Vysokého pole.
Kousek pod sedlem pramení řeka Vlára a za Vlárský průsmykem se vlévá do Váhu.
V obci Ploština. Několik desítek obyvatel v roce 1945 postihl smutný osud. Dne 19. dubna byla za přechováváni a podporu partyzánů vypálena Němci. O této tragédii vypráví film i kniha Smrt si říká Engelchen. Knihu napsal Ladislav Mňačka, který zde působil mezi partyzány.
Cestou k pomníku.
Památník (nyní v rekonstrukci).
Od památníku po zelené přes louky do obce Drnovice.

2 komentáře: „Tajemný Klášťov

    • Jako někde poblíž Vizovické vrchoviny? Ne, jsem z Ostravska 🙂

      Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *