Na Biskupskou kupu přes Gwarkowou stezku
Biskupskou kupu vysokou 890 metrů najdeme 2,5 kilometru východně od města Zlaté Hory. Biskupská kupa je od středověku do dnešních dnů hraniční horou. Kdysi oddělovala území mezi vratislavským a olomouckým biskupstvím (odtud také název hory), po slezských válkách území mezi Habsburky a Pruskem, poté mezi Československem a Německem a nyní mezi Českem a Polskem. U nás patří Biskupská kupa pod Zlatohorskou vrchovinu (nejvyšší bod Příčný vrch, 975 m) a na polské straně jsou to Góry Opawskie, kde tvoří nejvyšší bod tohoto pohoří.
Dominantním prvkem vrcholu je 18 metrů vysoká zděná rozhledna z roku 1898 postavená Moravskoslezským sudetským horským spolkem k 50. výročí panování Františka Josefa I. Proto si nad vstupem můžete všimnout názvu Kaiser Franz Josef Warte. Před ní zde od roku 1890 stála dřevěná rozhledna, jejíž součástí byla první poštovna na území Moravy. Ta ale o šest let později nevydržela silnému náporu větru. Současná zděná rozhledna začala chátrat po druhé světové válce a to zejména kvůli své blízkosti hranic s Polskem. Nejstarší rozhledna na území Jeseníků byla nakonec zachráněna a po rekonstrukci se znovu otevřela turistům v roce 1996. Pokud zastihnete dobrou viditelnost, tak můžete obdivovat krásu sudetských pohoří od Hrubého Jeseníku s Pradědem, Králický Sněžník, Rychlebské a Soví hory až po Krkonoše se samotnou Sněžkou. Na polské straně, necelých 500 metrů severovýchodně od vrcholu, byla v roce 1924 otevřená turistická chata, která zde slouží dodnes.
„Hornické“ skály se žebříkem
Na polské straně, v údolí kudy protéká Bystry Potok, se nachází kamenolom, kde se těžila fylitová břidlice v letech 1820 – 1939. Tato břidlice se používala pro obklady domů nebo jako střešní krytina. Celková rozloha kamenolomu je přibližně 1200 metrů čtverečních. Turisticky atraktivní místo se nazývá v polštině Gwarkowa Perć – v místním dialektu znamená gwarek horník a perć je stezka. V roce 1985 byl na horním konci lomu umístěny 11 metrový kovový žebřík, kterým turisté překonávají lomovou stěnu a mohou tak pokračovat dál. Na polské straně Sudet se jedná o jediný takovýto prvek via ferraty.
Dostupnost a tip na okruh
Nejsnazší cesta na vrchol Biskupské kupy vede z parkoviště v sedle Petrovy boudy, ze kterého je to po zelené necelé dva kilometry s převýšením cca 180 metrů. Z jihovýchodu lze učinit výstup po modré (2,5 km) z Petrovic a ze západu z města Zlaté Hory je pěkný výstup po zelené (3,2 km) kolem kaple svatý Rochus.
Níže v mapě dávám tip na okruh vedoucí přes kopec Velkou stříbrnou (785 m) a přes zmíněnou hornickou stezku. Výšlap jsem zahájil netradičně z výše položeného sedla Petrovy boudy – to proto, abych nemusel kvůli Gwarkowe stezce přejíždět na Polskou stranu a proplétat se tam například do Pokrzywne. Trasu jsem musel naklikat přes měření vzdálenosti, jelikož nešlo navolit pěší trasu po státní hranici na Velkou stříbrnou. Od Petrových bud jsem směřoval po žluté kolem pramene sv. Rocha až na Hahnelovo rozcestí. Od něj jsem pokračoval pořád ve stejném směru po neznačené cestě asi 300 metrů na státní hranici, kde jsem po červené odbočil na vrchol Velké stříbrné. Sestup do údolí ke Gwarkowe stezce vede po červené a za sedlem pod Zamkowou horou pak po žluté. Asi po 1 kilometru žlutá odbočuje po cestě doprava. Abych se dostal do údolí, tak jsem musel pokračovat od této odbočky rovně po cestě. Je třeba se dívat pozorně doleva – z této cesty vede asi po 70-ti metrech neoznačená pěšina přímo dolů do údolí. V údolí jsem se napojil na modrou, která mě dovedla ke Gwarkowe stezce. Za stezkou se modrá napojuje na žlutou značku – k chatě pod Biskupskou kupou je to po této žluté doleva (3 km). Od chaty pak vede výstup na vrchol po červené podél hranice.
Soutěska se žebříkem určitě stojí za navštívení. V této části Sudet jen těžko natrefíte na podobné zpestření. Délka trasy je 12 kilometrů s převýšením necelých 700 metrů.
