Okruh přes skalnatý Trojak, zříceninu hradu Karpień a kopec Koníček

V Landeckém sedle (665 m) nad obcí Travná v Rychlebských horách, kde se nachází hraniční přechod s Polskem, vyráží z parkoviště většina turistů po zelené na sever na nedalekou Borůvkovou horu (899 m) s rozhlednou. Když se z tohoto sedla vydáte po stejné zelené opačným směrem na jih, tak se vám otevře možnost okruhu hned s několika zajímavostmi.

Na mapě výše je vyznačený popisovaný okruh. Start a cíl je na parkovišti v Landeckém sedle (Przelecz Ladecka). Bod číslo 2 – kostel Matky Boží a zaniklá obec Karpno, bod č. 3 – Trojak, bod č. 4 – zřícenina hradu Karpień, bod č. 5 – sedlo Černý kout, bod č. 6 – vrchol Koníček, bod č. 7 – lesní bar u Stříbrného pramene, bod č. 8 – rozcestí Rozhraní. Jedná se o příjemný výlet a stoupání nejsou tak náročná, jelikož se začíná v sedle s výškou 665 metrů. Všechna místa si přiblížíme v odstavcích níže.

První polovina výletu směřuje přes polskou část Rychlebských hor, které z této strany hranice pojmenovali jako Zlaté hory. Zelená směrem na jih ze sedla Lądecka směřuje kousek po silnici a následně odbočuje na louky a přes les pod Čedičový vrch (746 m). Tady je třeba hlídat odbočky zelené, lze je lehce přehlídnout. Po necelých dvou kilometrech od Čedičového vrchu se nachází kostel Matky Boží. Ten je jediným pozůstatkem po bývalé obci Karpno. Tato obec, dříve zvaná Karpenstein, vznikla již ve středověku a tvořila podhradí nedalekého stejnojmenného hradu, o kterém si povíme níž. Vesnice začala od roku 1880 těžit z turismu díky rozvoji nedalekého lázeňského města Bad Landeck, dnes Lądek-Zdrój. Před druhou světovou válkou zde stálo okolo 45 domů a 2 hostince. Po druhé světové válce došlo k vysídlení německého obyvatelstva a blízkost nedaleké střežené státní hranice s Československem odsoudila celou ves k zániku. Ruiny kostela se podařilo zachránit a zcela opraven byl v roce 1995. Okolo v lese naleznete ruiny základů domů.

Za zaniklou obcí vás zelena dovede do Kobyliczneho sedla. Tady v sedle by byla škoda neučinit krátkou odbočku po modré na kopec Trojak (765 m). Na rozlehlém vrcholu Trojaku se nachází celkem 5 skalních útvaru. Cestou po modré na vrchol nejvíc zaujme první masivní skalní útvar, jehož název ho dobře vystihuje – Skalna Brama (brána). Po průchodu mezerou mezi skalisky se míjí Trzy Baszty a o něco dál po pravé straně je podlouhlý Skalny Mur. Nalevo od něj je pro turisty nejatraktivnější útvar Trojak s vyhlídkovou plošinou. Ze skály se otevírá výhled na Králický Sněžník.

Oblast Trojaku je vcelku významnou lezeckou oblastí. Cest je zde velké množství a navíc jsou bohatě osázené nýty a borháky. Kvalitního průvodce si můžete prohlédnout a stáhnout zde. Za sebe mohu doporučit útvar Trojak, Trzy Baszty a Skalna Brama. Jen některé chyty se mi zdály dost ohlazené.

Po návratu zpět do Kobyliczneho sedla následuje další výšlap na kopec Karpiak (782 m), který ukrývá zřícenu hradu Karpenstein – nyní Karpień. Nic velkého opět nečekejte, zříceninu postupně rozebrali v minulých stoletích obyvatelé okolních vsí. Hrad byl založený pravděpodobně v 1. polovině 14. století. Jeho úkolem bylo střežit tuto část Slezska a důležitou tzv. Solnou stezku vedoucí nedaleko přes hory z Kladska do Javorníku. Zánik Karpensteinu zapříčil český šlechtic Hynek Krušina z Lichtenburka, který se mimo jiné zúčastnil jako velitel husitských vojsk obléhání Vyšehradu v roce 1420. Po nějaké době se přiklonil na stranu odpůrců husitů a od roku 1427 je zmiňován jako přívrženec Zikmunda Lucemburského. Po koupi kladských statků kolem roku 1440 se stal pánem hradu Karpenstein. Vedl válku se Slezany o Kladsko a podnikal loupeživé výpady na okolní obce a pocestné. Kalich trpělivosti přetekl poté, co Hynek Krušina vyplenil klášter v Henrykowě v roce 1442. O rok později se spojila slezská knížata a Karpenstein dobyli a pobořili.

Zelená značka pak sestupuje od hradu na cestu a směřuje do sedla Černý kout (polsky sedlo Karpowska), kde tuto značku opouštíme a vydáme se po modré směr vrchol Koníček (850 m). Po cestě na vrchol narazíte na tabule informující o setkávání disidentů a pašování nelegálních tiskovin za socialismu v těchto místech. Za vrcholem se modrá stačí na naší stranu a prochází kolem menšího lesního baru u Stříbrného pramene. Tady můžete doplnit energii v podobě tyčinek nebo si vytáhnout plechovku z potoka. Modrá pak dále vede přes Zálesí a touto obcí podél krásných rychlebských luk. Zpět do Travné Vás dovede zelená značka, na kterou se napojíte u rozcestí Rozhraní. Do sedla je to z Travné po žluté asi kilometr.