Josef Rakoncaj

Josef Rakoncaj (*1951), přezdívaný Rak, je legendou českého horolezectví. Za život podnikl velké množství výstupů po celém světě, z toho bylo mnoho prvovýstupů. V průběhu let prostupoval čím dal vyššími stěnami až se nakonec probojoval do Himálaje, kde se také dokázal zapsat do historie. Jako první Čech (tehdy Čechoslovák) stanul na K2. O pár let později svůj úspěch zopakoval a stal se tak prvním člověkem na světě, který tuto divokou a nebezpečnou horu zdolal dvakrát. Na vrcholu dokonce strávil jednu ze svých nejmrazivějších nocí. Za 53 let lezecké kariéry pořídil stovky fotografií a navíc s sebou v batohu, i v těch nejvyšších horách, nesl zátěž v podobě kamery.

Už jako dvanáctiletý kluk pronikal do stínů pískovcových skal kolem Turnova. Tam si s kamarády hrával a občas vylezli na nějakou malou skalku. Otec jednoho z kluků jim zapůjčil konopné lano. Ne na lezení a slaňování, ale aby si na horolezce pouze mohli zahrát na třímetrových balvanech. Od říše skal byl v následujících letech odtržen a musel se věnovat školní docházce. Nicméně osud chtěl, aby se stal horolezcem. V roce 1967 vykonával v Turnově vojenskou službu horolezec Karel Bělina. S ním se Josef pustil do skal a od té doby nechtěl dělat nic jiného.

Vypisovat podrobně veškeré jeho výstupy by vydalo na pořádnou bibli. Když si sám sepsal veškeré výstupy, které v životě učinil, tak vyšla pěkná čísla. Na naších pískovcových věžích uskutečnil okolo 11 700 výstupů, z toho bylo 55 těžkých prvovýstupů v Českém ráji. Ve Vysokých Tatrách to bylo 60 výstupů. Po celém světě, od Alp, Dolomit, Kavkazu, Peru, Kanadě, Aljašce až po Himálaj to činí celkem 52 hodnotných vrcholů. Z tohoto počtu je 8 osmitisícovek se 4 prvovýstupy. V jeho seznamu chybí nejvyšší Mount Everest, o ten se pokoušel celkem třikrát a jednou mu utekl o pouhých 200 metrů. Tam rozhoduje hora o tom, jestli na vrchol dovolí lidem vstoupit nebo ne.

„Použití umělého kyslíku při výstupu na osmitisícový vrchol považuji za degradaci výkonu. Mám na to vyhraněný názor. Já se tímto nečistým způsobem nikdy o vršek nepokoušel.“

Nejznámější snímek Josefa Rakoncaje pochází z Nanda Devi v Himálaji.
Josef Rakoncaj (vpravo) pod Cho Oyu.
Jak to bylo s K2?

K2, nejtěžší ze všech, byla první osmitisícovka, o kterou se pokusil. Alespoň má potom horolezec jednu jistotu – těžší ho už nemůže potkat. Josef se na ni vypravil ve svých 32 letech s italskou expedici v roce 1983. Výstup byl tehdy výjimečný tím, že se jim bylo umožněn výstup ze severu z čínské strany, což bylo do té doby zakázané území. Vrcholu dosáhl 31. července společně s italským spolulezcem Agostinem pozdě večer. Vrátit se do nejbližšího tábora za světla bylo nemožné. Strach ze tmy, respektive ze špatně viditelných nástrah a vysokého rizika pádu, je uvěznil asi ve výšce 8600 metrů, tedy hned pod vrcholem. Čekala je nekonečně dlouhá devítihodinová noc s teplotou blížící se k mínus čtyřiceti. Agostino zůstal sedět venku, zatímco si Joska vykopal provizorní bivak, aby se alespoň trošku skryl před nemilosrdným mrazem. Žízeň, hlad, bolesti hlavy, křeče z nepohodlného sezení… to vše zpomalovalo horolezcům už tak neubíhající čas. Za rozbřesku se oba s obtížemi zvedli a dokázali sestoupit dolů. Dodnes se tento počin řadí mezi jeden z nejextrémnějších bivaků.

Josef Rakoncaj se na vrchol podíval ještě jednou, a to v roce 1986 přes Abruzziho pilíř. Stal se tak prvním člověkem na světě, který na tuto horu vystoupil dvakrát a navíc vždy jinou cestou. „Běž, ty to tady znáš!“ odpověděl mu parťák ze Švýcarska, když ho chtěl Joska pustit před sebe těsně pod vrcholem.

Výstup na K2 v roce 1986. To se to leze, když má člověk takové počasí v Himálaji.
Sir Joseph

„Současný název firmy jsem nosil v hlavě už od roku 1977, kdy mi Šerpové v jídelním stanu pod Kalankou označili mé místo u stolu jmenovkou SIR JOSEPH.“

Josef Rakoncaj si od roku 1971 šil péřové spacáky a bundy pro svou potřebu. S postupem času začal šít věci pro své přátele a pro celé expedice. Dovedla ho k tomu i nutnost dofinancovat si nákladné výpravy, na které mu běžný plat nestačil. Velkou výhodou bylo, že veškeré střihy a vzory testoval sám na sobě, v drsných podmínkách Himálaje a v jiných expedicích ze světa. Po roce 1990 zahájil svou podnikatelskou činnost. Zprvu v malých prostorách a s doma pracujícími švadlenami. Díky své kvalitě a funkčnosti si výrobky oblíbili horolezci a horalé nejen u nás, ale i za hranicemi. Nyní má firma své vlastní vývojové a výrobní zázemí. Jak sami uvádějí, nemohou se sice vyrovnat nadnárodním firmám, ale i tak si své místo dokázal Sir Joseph ve světě vybojovat, a to hlavně díky letitým zkušenostem zakladatele. V jeho firmě pracuje i syn Lukáš a dcera Lucie.

Láska k výškám byla natolik silná, že si šil nejen oblečení, aby v nich přežil, ale navíc si sestrojil vlastnoručně rogalo a několik ultralightů, aby se v nich mohl vznášet. Nejdříve si postavil dvoumístný dvouplošník Fisher Classic, pak dolnoplošník Zenair 601 a nakonec zase dvouplošník Fisher, tentokrát jednomístný. Co letadlo, to tisíc hodin práce.

Výroba vybavení v roce 1972 aneb počátky firmy Sir Joseph.
Nejhodnotnější výstupy

1975 – traverz Koštan – Tau (5152 m) na Dych – Tau (5204 m), Kavkaz

1976 – Trollryggen, severní stěna, 1. zimní výstup Anglickou cestou, Norsko

1977 – Kalanka (6931 m), prvovýstup severní stěnou, Himálaj, Indie

1978 – Pik Ošanina (6400 m), prvovýstup severovýchodní stěnou, Pamír, Tádžikistán

1980 – Mount Agner (2872 m), 1. zimní výstup severní stěnou, Dolomity, Itálie

1981 – Nanda Devi (7816 m), prvovýstup severní stěnou, Himálaj, Indie

1982 – Petit Dru (3730 m), Mount Blanc de Tacul (4248 m), Alpy; Jagnob (4200 m), Tádžikistán

1983 – K2 (8611 m), 1. československý výstup a druhý přelez severní stěny, Karakoram, Čína

1984 – Lhotse Shar (8383 m), prvovýstup jižní stěnou, Nepál

1986 – Broad Peak (8051 m), západní stěna, 1. československý výstup; o 11 dní později zahájen druhý výstup na K2, Pákistán

1988 – Annapurna (8091 m), jižní stěna, 1. československý výstup, Nepál

1989 – Manaslu (8163 m), 1. československý výstup, Nepál

1990 – Cho Oyu (8201 m), severozápadní stěna, Shisha Pangma (8027 m), prvovýstup v severní stěně, 1. československý výstup, Tibet

1991 – Mount McKinley (6194 m), sólo výstup Messnerovým kuloárem, Aliaška

1992 – Nanga Parbat (8125 m), Diamirská stěna, 1. český výstup, Pákistán

1998 – Mount Asgard (2015 m), východní stěna, Baffinův ostrov, Kanada

A v dlouhém seznamu je i Matterhorn (4478 m), Elbrus (5642 m), Kilimandžáro (5895 m), Aconcagua (6962 m), Pik Korženěvské (7105 m) nebo národní hora Stetind (1392 m) v Norsku.

V severní stěně Kalanky v roce 1977, Himálaj.
Stěna Trollů, Norsko
Sám na Broad Peaku v roce 1986, vpravo K2.
Mount Asgard na Baffinově ostrově. I na této mohutné a opuštěné věži stál Josef Rakoncaj. Zdroj obrázku: americanalpineclub.org
Josef Rakoncaj dnes se svou knihou vydanou k 70. narozeninám. Kniha obsahuje velmi mnoho fotografii z cest.

Všechny fotky, kromě Mount Asgardu, pocházejí z archívu Josefa Rakoncaje.

Jeden myslel na “Josef Rakoncaj

Napsat komentář: Anonym Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.