Borůvková hora

Borůvková hora (899 m) je nejvyšším a nejvýraznějším vrcholem v severní části Rychlebských hor a nalezneme ji 7 kilometrů západně od centra Javorníku. Středem vrcholu prochází státní hranice s Polskem. Její vrcholová část je porostlá smíšeným lesem s vyšším zastoupením jehličnanů – smrku, jedle a modřínu. Hora nese název po nevysokém keříku, který hojně pokrývá svahy mezi stromy a svými modrými plody určitě pohostila první turisty již před necelými dvěma staletími. Původní německý název zněl Heidelkoppe. Současní sousedé popolštili náš název a pojmenovali ji jako Borówkowa. Takže ani jeden cizojazyčný název nemá s borůvkami nic společného, protože v polštině jsou borůvky jagody – v překladu by to mohla být Jagodna (pro zajímavost – jahody jsou polsky truskawki).

Borůvková hora pohledem od Vysokého kamene (691 m).
Oblíbený turistický cíl

Nahlédneme – li do minulosti, do období Rakouska – Uherska, tak zjistíme, že blízké okolí tohoto vcelku zapomenutého severního cípu dnešního českého Slezska oplývalo životem. Vzpomínkou na tyto časy jsou zaniklé osady, kostely, kaple a hostince kdesi uprostřed lesů, na které si nevzpomenou snad ani nejstarší pamětníci. Přes horská sedla přejížděly povozy tažené koňmi mířicí do Kladska nebo naopak do Slezska. Po hřebenech se toulalo velké množství turistů oblečených jako by mířili na společenskou akci. Tito turisté dokázali obsadit všechny prostory hostinců vystavěných vysoko v horách a do okolí vyhrávala i hudba. Na Borůvkovou horu tehdy mířilo mnoho hostů z lázní Landeck (dnes Ladek – Zdrój). Právě správa lázní nechala na vrcholu vystavět v 70. letech 19. století nevelkou dřevěnou rozhlednu. Ta zanedlouho zchátrala a na jejím místě v roce 1890 vystavěla novou rozhlednu turistická organizace z Kladska. Po deseti letech fungování se pod turisty prolomily schody a turistický spolek vydal nemalé odškodnění pro zraněné. Rozhlednu ani nestačili strhnout, jelikož je předběhla vichřice. Další rozhledna byla postavena v roce 1908. Měla prostornou vyhlídkovou plošinu ve výšce 21 metrů. Vedle rozhledny stála mála bouda s občerstvením. Tato rozhledna zde vydržela 14 let, než opět podlehla drsným horským podmínkám. Místní turistický spolek z Javorníku po letech váhání nakonec nechal postavit místo rozhledny turistickou chatu. Otevřená byla v roce 1930 a vydržela zde do konce druhé světové války.

Ve druhé polovině 80. let se na vrcholu uskutečňovaly setkání českých a polských disidentů. V roce 1987 zde tajně vystoupil Václav Havel a setkal se s předákem polské Solidarity Adamem Michnikem. Pozváni byli i Slováci, ti ale nedorazili.

Chata na Borůvkové hoře, vpravo je triangulační věž, která se také dala využít jako rozhledna (rok 1934).
Současnost

Dnes na vrcholu Borůvkové hory opět stojí rozhledna, v pořadí již čtvrtá. Město Javorník se rozhodlo navázat na tradici budování rozhledny. Po pětiletém úsilí byla rozhledna slavnostně otevřena v říjnu 2006. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 24 metrů. Po překonání 155 schodů se otevírá výhled na malebné Rychlebské hory, Jeseníky, Králický Sněžník, polské roviny s Otmuchowským a Nyským jezerem. Za dobré viditelnosti můžete spatřit v dáli na severu osamělou horu, Olymp Slezska – horu Ślęża (718 m). Pod rozhlednou se nachází mnoho dřevěných přístřešků, WC a malé občerstvení. Na vrchol se dostanete po červené značce z Bílé Vody (7 km) nebo z Javorníku (11 km). Kratší výstup se nabízí po modré značce z Trávné (4 km) nebo po zelené z horského sedla nad Travnou (3 km), kde se nachází hraniční přechod. Vyjet na vrchol je možné i na kole – pěkný výjezd je po cyklotrase č. 6044 od Bílé Vody nebo od Javorníku. Níž přidávám tip na okruh z Javorníku.

Krása Rychlebských hor. Rozhledna je obklopena mořem lesa. I když poslední dobou se můžeme setkat s přibývajícími mýtinami. Zdroj obrázku: zapomenutehory.cz
Rozhledna na borůvkové hoře. Kolem dokola jsou dřevěné přístřešky.
Rozhledna je celoročně otevřena bez vstupného.
Opláštění je dřevěné, ale jádro je kovové. Předchůdkyně byly jen ze dřeva.
Výhled na severozápad a na Rychleby. Hora uprostřed je Javorník (768 m).
A jedna letní, pohled na sever na rozlehlé údolí a za ním začínající polské roviny. V tomto směru je za dobré viditelnosti vidět osamělá Ślęża (na snímku je nepatrně vidět).
Pohled směrem na Králický Sněžník.
Malý kiosek pohledem z rozhledny.
Dřevěný kříž a jeden z několika pomníku z období setkáváni českých a polských disidentů.
Vrcholové rozcestí.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.