Babí hora

Královna Beskyd, takto se říká Babí hoře a právem. Se svou výškou 1722 (přesně 1722,9) metrů nad mořem je nejvyšší horou Oravských Beskyd na slovenské straně a Živeckých Beskyd na polské straně. Zároveň je nevyšším vrcholem celých Vnějších Karpat. Pokud by Poláci neměli na své straně Tatry, tak by to byla jejich nejvyšší hora. Izolovanost dodává Babí hoře na majestátnosti a své okolní vrcholy převyšuje o 200 až 600 výškových metrů. Díky tomu je výrazná a snadno ji poznáte i z velké dálky. Spatřit ji můžete například z vrcholů Slezských Beskyd, Malé Fatry a z mnoha štítů Vysokých a Západních Tater. Kromě výše zmíněné Královny Beskyd se také můžete setkat s pojmenováním Diablak, dříve Svatá hora Oravy, pro velmi proměnlivé počasí Matka špatného počasí nebo pohledem od Tater ji trefně pojmenovávají jako Kilimandžáro.

Zatímco pro nás je Babí hora nejvyšším bodem, tak pro Poláky znamená Babia Góra celý masív, který ještě rozdělují na několik vedlejších vrcholů. Nejvyšší bod je pro ně Diablak a vedlejšími vrcholy na východě jsou Sokolica (1367 m), Kepa (1521 m), Gówniak (1617 m) a na západě pak Kosciolki (1620 m). Vrcholem Babí hory a hlavním hřebenem prochází hlavní evropské rozvodí mezi Baltským a Černým mořem. Na slovenské straně je Babí hora zahrnuta pod CHKO Horná Orava a na polské straně se jedná o národní park. Rostlinstvo je zde modelově vertikálně rozčleněno. Smrky zde rostou až do výšky 1560 metrů a kleč mezi 1530 a 1670 metry. Nad nimi začínají, jako na jediném vrcholu v Beskydech, alpínské hole se 70 vysokohorskými druhy rostlin. V minulosti se na četných pasekách pásly ovce a kvůli pastvě bylo dokonce vykáceno velké množství původních porostů borovic. Pastva byla zakázána v roce 1954 po vzniku národního parku.

Babí hora pohledem ze slovenské strany.
Babí hora z Malé Babí hory.
Pohled na Babí horu od Pilska.
Pohled na Babí horu od Malinowske Skaly, Slezské Beskydy.
Romantický pohled na Babí horu. Vrchol Kopanica (922 m), Oravské Beskydy. Kdysi se ovce pásly i ve svazích Babí hory.
V Polsku jsem zaslechl: „Hele, je vidět Kilimandžáro!“ Pohled od Tater z kopce Wielki Kopieniec (1328 m).
Turistické chaty

První turistická trasa vedoucí na vrchol vznikla v roce 1894 z Oravské Polhory. V roce 1905 postavil německý spolek Beskidenverein Schutzhaus auf der Babiagura, tedy Chatu na Babí hoře. Název je trošku matoucí, protože chata stála 350 metrů jihovýchodně od vrcholu ve výšce 1616 metrů. Tehdy to bylo na uherské straně u uhersko – haličské hranice. Po první světové válce vznikl spor mezi Československem a Polskem o území Oravy. Ta byla nakonec rozdělena mezi oba státy a chata připadla Polsku. Během druhé světové války připadla Slovensku a po válce opět Polsku. Bouřlivou historii chaty ukončil rok 1949, kdy vyhořela. Základy po chatě jsou patrné dodnes.

To ovšem nebyla jediná chata postavena ve svazích Babí hory. Stejný spolek usiloval ještě o postavení další a to pod sedlem Brona. Ta byla úspěšně otevřená v roce 1906 a sloužila přesně 100 let. Při oslavách stých narozenin položili nový stavební kámen, jelikož trámy byly neopravitelné a na jaře roku 2007 proběhla demolice. V roce 2009 byla na stejném místě postavená nová chata Markowe Szczawiny.

Turistická chata pod vrcholem Babí hory, která vyhořela v roce 1949. V roce 1935 v její blízkosti došlo k tragédii. Skupinu 4 lyžařů překvapila silná sněhová bouře a tak se rozhodli ukrýt v chatě. Chatu ve špatné viditelnosti minuli a umrzli. Zdroj obrázku: wikipedia.org
Legendami opředená hora

„Prokletá Babí dračice, matka všeho špatného počasí!“ Není proto divu, že od pradávna místní obyvatelé spatřovali ve špatném počasí řádící zlo a nadpřirozeno.

Název Babí hora se odvozuje od slova baba, které může znamenat žena či čarodějnice. Čarodějnice se jeví jako pravděpodobnější, jelikož se v tomto duchu vztahuje k vrcholu několik pověstí. Jedna z pověstí vypráví o čarodějnici sídlící na vrcholu, která záviděla ostatním čarodějnicím, například na Pilsku nebo na Velkém Choči, že mají lepší výhled. A tak zajala pár místních a nechala je vláčet skaliska na vrchol. Nevolníci se nakonec osvobodili tím, že na vrchol umístili kříž. Čarodějnice od té doby zuří a sesílá na dvě stě dní v roce nepříznivé počasí v podobě vichrů, bouřek, krupobití, nepropustných mlh a masivního sněžení. Co ale název Diablak? Již Němci používali název Teufelspitze neboli Ďáblova hora. V tomto případě pověsti vyprávějí o ďáblech stavějící pro sebe hrady a zámky na vrcholu (lidový název je také Diable Zamczysko). Místní údajně na vrcholu spatřovali i plameny a různá světla.

Nemůžeme ani zapomenout na příběh o skleněných tunelech. Pod Babí horou se má nacházet vstup do tunelů, které vybudovala neznáma civilizace daleko před námi. Tyto tunely mají propojovat všechny kontinenty světa. Povrch tunelů a jeskyní je z neznámého materiálu připomínající svou strukturou sklo. A odkud se tento příběh vzal? Jistý profesor Pajak v 60. letech minulého století trávil čas pod horami a jednoho zimního večera během výpadku proudu u praskání kamen vyslechl příběh místního Vincenta. Ten mu pověděl, že jen pár místních z okolních vesnic zná vstup do ústí tunelu s jeskyněmi, kde se lidé po staletí ukrývali před nájezdy a válkami. Poloha vstupu se předávala mezi generacemi z otce na syna a Vincentovi vstup kdysi jako čerstvě dospělému ukázal otec. Vincent profesorovi přesně popsal vzhled, rozměry tunelu i jakým způsobem se vstup odkrývá – kromě přesné polohy. Profesor tehdy nebral tuto historku moc vážně – jen jako zpestření dlouhého zimního večera. Nicméně po letech sepsal co si zapamatoval a dodnes se najde mnoho lidí, kteří vstup do skleněných tunelů hledají. Jen dodám, že podobný vzhled stěn měla i tzv. Měsíční jeskyně z deníku Antonína Horáka, kterou tento partyzán náhodně objevil během bojů SNP nejspíš v Nízkých Tatrách (dodnes nenalezena a to se o to pokoušeli i nejrůznější geologové).

Takže kdo ví. Ale jak se říká, na každém takovém příběhu bývá kousek pravdy. V jižních svazích bylo nalezeno 24 jeskyní s celkovou délkou 414 metrů. Jeskyně pod Babí horou tedy opravdu jsou a třeba se tam lidé kdysi schovávali. Záleží, jestli náhodou profesor Pajak nepřidal příběhu sci – fi nádech.

Na Babí horu mnohokrát v mládí vystoupil i Karol Józef Wojtyła – pozdější papež Jan Pavel II. Na vrcholu má pomník.
Pro zajímavost – dalším světoznámým návštěvníkem měl být v roce 1912 i Lenin. Tomuto výstupu, podobně jako na Rysech, věnovali pomník, který už neexistuje. Fotografie je z archívu mého dědy.
Výstup na Diablaka

Přes Babí horu prochází červená značka polské dálkové trasy GSB (Hlavní beskydská magistrála) a také zde začíná/končí modrá hřebenovka po Oravských Beskydech. Přímo na vrchol vede ze slovenské strany od Slané vody žlutá značka. Tato značka přechází i na polskou stranu a vede k turistické chatě Markowe Szczawiny – tento úsek se jmenuje Perć Akademików (v zimě uzavřena), což je taková zmenšená verze tatranské Orlí stezky. Ze slovenské strany je také pěkný výstup po červené přes Malou Babí horu (1517 m). Z polské strany je velké množství tras, které se většinou scházejí u chaty Markowe Szczawiny.

Ze slovenské strany se klasicky uskutečňuje okruh od chaty Slaná voda. Ten název nevznikl jen tak – kousek od chaty se nachází pramen, který je opravdu slaný. Po cestě je také Hviezdoslavova hájenka, která inspirovala ve tvorbě slovenského básníka, dramatika a spisovatele Pavla Országha Hviezdoslava k sepsání básně Hájniková žena. Stejně je pojmenována i expozice. Okruh má na délku 19 kilometrů s převýšením 1100 metrů. (fotky z trasy dodám, až se tudy zase někdy projdu, nějak se mi nedochovaly).

O něco kratší varianta výletu je ze sedla Krowiarki. V sedle se platí za parkoviště a rovnou se kasíruje i za vstup do národního parku. Trasa je vhodná i na zimní výstup, protože bývá prošlápnuta jak po hřebeni, tak i směrem k chatě. Na této trase projdete celý hřeben Babí hory od sedla Krowiarki až pod Malou Babí horu do sedla Brona. Okruh má na délku 14 kilometrů s převýšením okolo 850 metrů.

V sedle Krowiarki.
Pohled na masív Babí hory z vrcholu Sokolica.
Po Sokolici následuje vrchol Kepa.
Zajímavý tvar Babí hory z této strany.
Před Babí horou je ještě hrb Glowniak.
Poslední výškové metry na vrchol za Glowniakem.
Babí hora nebo také Diablak. Za dobré viditelnosti je možné spatřit štíty Vysokých a Západních Tater.
Na vrcholu se nachází dlouhé závětří, které postupně vybudovali turisté.
Vrcholový kříž s pomníkem Jana Pavla II.
Zima…
… nebo léto? Pohledy směrem na Malou Babí horu.
Zimní umělecké dílo pod vrcholem.
Pohled na Malou Babí horu s výškou 1517 metrů, která je třetím nejvyšším vrcholem Oravských Beskyd.
Pohled na Babí horu nad sedlem Brona. Severní svahy prudce spadají do údolí a mohou mít sklon až 70°. Jižní svahy jsou mnohem mírnější.
Sedlo Brona.
Chata Markowe Szczawiny.
Do Krowiarek je to po pěkném chodníku ve svazích Babí hory.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.