Pátek, 14 června, 2024
Polské TatryZápadní Tatry

Zimní výstup na Klin přes Ornak

Mohutná pyramida na hlavním hřebeni Západních Tater zvaná na jedné straně hranice Klin a na straně druhé Starorobociański Wierch (někde uváděn také jen jako Starobociański) dosahuje výšky 2176 metrů nad mořem. Dříve se používalo i spojení Starorobociański Klin. V Západních Tatrách se jedná o pátý nejvyšší vrchol a zároveň je nejvyšším vrcholem na polské straně tohoto pohoří. Na východě sousedí s nevýraznou Sivou veží (1965 m) a na západě s Končistou (2002 m). Klin se tyčí nad třemi údolími: Račková, Gáborova a Starorobociańska. A tady narážíme na původ názvu ze slovenštiny – štít je vsunutý mezi údolími jako klín. Po původu polského názvu se musíme vydat do dob, kdy se údolími plahočili středověcí kovkopové dorozumívající se starou germánštinou/němčinou, kteří pojmenovávali štíty po své vykonávané činnosti. Je možné, že kořen slova bociań pochází ze slovesa bakjan/boeten/botzen, což znamenalo dolovat, dobývat nebo těžit. Ve Starorobociańske dolině se totiž nacházely štoly na železnou rudu, což dokládají i zachovalé písemnosti. Poláci pak nazývali oblast nečinných štol jako Stara robota a spojením a zkomolením původních slov můžeme dojít k názvu Starorobociański.

Zda vrchol tehdy jako první dobyli hledači rudných žil se už nedozvíme, jelikož svůj výstup nikde nezaznamenali. Proto je prvním člověkem na vrcholu označován švédský přírodovědec Göran Wahlenberg, který svůj výstup podnikl v roce 1813. Zimní výstup pak uskutečnila skupina lyžařů v roce 1910.

Pohled na Klin z Czubiku (1846 m).
Dostupnost vrcholu a zimní varianta

Přes vrchol prochází hřebenová červená značka. Na tuto značku se lze napojit pod Klinem ze slovenské i polské strany na výše zmíněné Sivé veži a Končisté. Možností na výstup je velké množství – v létě lze propojit výlet na Klin s nejvyšší Bystrou (2246 m) nebo Jakubinou (2194 m). V zimě/na jaře jsou na slovenské straně Západných Tater chodníky uzavřené. Na polské straně je uzavřená pouze část chodníků a v tomto případě lze na Klin vystoupat z Doliny Kościeliska nebo z Doliny Chocholowske. Před výstupem můžete pouze narazit na cedule upozorňující na laviny (a že vám hrozí smrtelné nebezpečí). Doporučuji proto dopředu nastudovat lavinovou situaci např. ze stránek zde.

Pěkný okruh jde uskutečnit z obce Kiry a výstup tak zahájit z Doliny Kościeliska a vrátit se Dolinou Chocholowskou – nebo opačně. Je to ovšem náročný okruh mající na délku 26 kilometrů s převýšením přes 1500 metrů a i při dobrém tempu vám může zabrat okolo 9 -10 hodin. S sebou určitě vezměte mačky nebo případně nesmeky s většími hroty.

Přes hornická území na vrchol pyramidy

Dolina Kościeliska je považována za nejkrásnější dolinu na polské straně Tater. Aby také ne, když je lemována vápencovými věžemi a stěnami s mnoha jeskyněmi. Toto údolí má také za sebou bohatou těžební minulost. Od 15. století se zde těžilo převážně stříbro a měď a na zpracování stávaly v údolí pece na tavení, mlýn na drcení rudy, dílny ap. V údolí narazíme na několik odboček k jeskyním, které jsou ale v zimě uzavřené. Na konci údolí stojí chata Ornak. Od chaty pak začíná stoupání po žluté do sedla Iwaniacka (1459 m). Toto stoupání do sedla je na rozehřátí, protože poté na vás čeká 300 výškových metrů prudkého stoupání na hřeben Ornaku. A když už se točíme kolem hornického tématu, tak se musíme pozastavit u názvu Ornak. Předpokládá se, že základ názvu tvoří staré německé sloveso orton – ohraničovat a podstatné jméno nak – vrchol. Původní název hory totiž zněl Ortnak, který se v průběhu věků zkrátil na Ornak, což můžeme přeložit jako Hraniční vrch. Hřeben tedy nejspíš tvořil hranici a rozděloval dvě hornická území.

Nevelký vrchol Ornaku (1854 m) není nijak označen cedulí. Na vrcholu ale nestojíte nejvýš na tomto hřebeni, protože samotný Ornak o pár metrů převyšuje skalnatý Zadni Ornak (1867 m) o kousek dál. Za ním pak následuje sedlo Siwa. Tady můžete v případě problémů sestoupit po černé značce do Doliny Chocholowske. Pokud půjde vše dobře, tak budete mít před sebou další prudší výšvih na Sivou vežu. Z jejího vrcholu se vám naskytne pohled na poslední velkou bitvu – výstup 230 výškových metrů na vrchol pyramidy Klin. Odměnou za několikahodinovou dřinu během výstupu na Klin vám za dobrého počasí bude panoramatický výhled na Západní Tatry, Vysoké Tatry a Nízké Tatry. Výhledu dominuje zejména protější Bystrá.

Z vrcholu pak následuje sestup a krátký výstup na Končistou (2002 m), kde se po zelené odbočuje po hřebeni přes Czubik (1846 m) a Trzydniowiański Wierch (1758 m) do Doliny Chocholowske. Za posledním zmíněným vrchem se schází do lesa a člověk se musí s těžkým srdcem rozloučit s panoramatickými výhledy na zasněžené velikány Západních Tater. Sestup údolím zpět do Kirů, jak to tak bývá, se zdá být nekonečný – dlouhých 8 kilometrů. Pokud se vše povede jak má, tak půjdete tento úsek s úsměvem!

Kaplička po cestě údolím Kościeliska.
Dolinu Kościeliska lemují vápencové věže a stěny.
Menší soutěska.
Turistická chata Ornak.
Výstup do sedla Iwaniacka.
Rozcestí v sedle pod Ornakem.
Prudký výstup na Ornak.
Za výšvihem je terén již pohodový.
Po hřebeni přes vrchol Ornaku. Štít vlevo je Bystrá a ten vpravo je Klin – byla by škoda na něj nevylézt při tak dobrých podmínkách.
Pohled zpět na vrchol Ornaku.
Cestou po hřebeni se vám do cesty postaví Zadni Ornak.
Na vrcholu Zadneho Ornaku a pohled směrem k sedlu Siwa.
V sedle Siwa. Na vrchol Klinu je to přibližně hodinu přes vrchol Sivé veže. Tady, pokud by něco nevyšlo nebo došly síly, jde po černé sestoupit do Doliny Chocholowske.
Strmější výstup na vrchol Sivé veže (1965 m).
Klin neboli Starorobociański Wierch ze Sivé veže.
Vrchol Klinu není tak prostorný, jak se může zdát z dálky.
Výhled za odměnu směrem na Bystrou (2248 m) s Vysokými Tatrami v pozadí.
Pohled na jih na Nižnou Bystrou (2163 m).
Výhled na západ – vlevo je Jakubina (2194 m).
Pohled na hřeben Ornaku.
Sestup dolů na vrchol Končista.
Po hřebínku na Končistou.
Pohled zpět na Klin z Končisté.
Pohled z Končisté na sestupový hřeben do Doliny Chocholowske.
Výstup na poslední výraznější Trzydniowiański Wierch (1758 m).
Rozcestí na vrcholu.
Sestup z vrcholu do údolí.
Poslední pohled zpět na rozloučenou.
Sestup lesem dolů.
A nekonečným údolím zpět do Kirů.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *