Pátek, 14 června, 2024
Janovické rudohoří

Výlet do Janovického rudohoří: hrad Bolczów, Skalny Most a Góry Sokole

Janovické rudohoří (Rudawy Janowickie, německy Landeshuter Kamm) je pohoří s rozlohou 90 kilometrů čtverečních situované ve východní části západních Sudet. Severně vymezuje toto pohoří řeka Bóbr, která zároveň tvoří i východní hranici. Jižně odděluje rudohoří od Krkonoš sedlo Kowarska (727 m) a západní hranici tvoří údolí řeky Jedlica. Nejvyšším vrcholem je Skalnik (944 m). První část názvu pohoří odkazuje na obec Janowice Wielkie situované v severní části a rudohoří v sobě nese odkaz na dávnou hornickou činnost. Dříve se zde těžily železné, měděné nebo arsenové rudy, zlato a po roce 1945 dokonce i uran. Rudohoří je z velké části tvořené z krkonošské žuly. Na povrch tady vystupují několik desítek metrů vysoké žulové skalní věže a stěny. Nejvyšší stěnu najdeme v západní části skalní věže Krzywa Turnia, která dosahuje výšky 60 metrů.

Pohled na nejvýraznější vrcholy rudohoří – na Krzyżnou Góru (654 m) a Sokolik (642 m). Tyto dva vrcholy tvoří z hlediska horolezectví významnou lokalitu. Začínali zde slavní lezci jako Wociech Kurtyka nebo Wanda Rudkiewicz. Poláci mají tuto část rudohoří pojmenovanou jako Góry Sokole. V pozadí je naše nejvyšší Sněžka a hlavní hřeben Krkonoš.

V tomto článku si představíme okruh vedoucí z Janowic Wielkich přes středověký hrad Bolczów, nejzajímavější skalní útvar celého rudohoří Skalny Most, vrchol Lwia Góra a oba legendární vrcholy zobrazené ve fotografii výše. Okruh má na délku necelých 18 kilometrů s převýšením cca 730 metrů.

Hrad Bolczów

Z Janowic Wielkich se k hradu Bolczów dá dostat buď po žluté nebo zelené značce. Tento na první pohled nenápadný hrad v lesích rudohoří na vás zapůsobí svou velikostí, kterou skrývá za první a druhou vstupní bránou. Hrad založil v roce 1375 dvořan knížete Bolka II. z rodu Bolczů. Stavitelé strategicky využili místní terén a Bolzców vybudovali na žulových skalách vysokých až 20 metrů. V letech1419 -1433 se hrad stal jednou z hlavních bašt husitského hnutí ve Slezsku. V roce 1433 byli Husité poraženi Svídnickými měšťany a ti Bolczów nechali zničit. Obnova hradu byla zahájena až v roce 1537 a do roku 1550 byl značně rozšířen. V roce 1645 převzali správu hradu Švédové, kteří při odchodu z pevnosti v prosinci téhož roku zapálili veškeré obytné budovy. Od té doby již nebyl Bolczów obnoven.

Na první pohled nevypadá, že by měl být nějak velký.
Za druhou vstupní bránou se hrad začne rozšiřovat.
Schody vedoucí na vrchol skalní věže.
Budova mezi skalisky.
Místo s ohništěm.
Škoda, že nenosím po kapsách špekáčky.

Skalny Most

Další zajímavost rudohoří na sebe nenechá dlouho čekat a po zdolání 1,5 kilometru od hradu se po levé straně objeví unikát v podobě skalní hradby dlouhé 30 metrů a vysoké 20 metrů. Při bližším pohledu zjistíte, že masív je rozdělený na dvě části a v té horní spolu spojené skalním můstkem, pod kterým tímto vzniklo skalní okno. Celý útvar lze připodobnit k Pravčické bráně s tím rozdílem, že v žulových horninách je tento úkaz mnohem vzácnější než v těch pískovcových. Hned u cesty naproti mostu se nachází skalní útvar Piec, na jehož vrcholu najdeme vyhlídku se zábradlím a lavičkou.

Skalny Most, který je největší raritou celého rudohoří. V masívu najdeme okolo 30 horolezeckých cest. Asi před rokem jsem zde lezl a za mě mohu doporučit dvoudélkovou cestu zvanou Zielone zaciecie (Zelený kout) za V+, kromě stanoviště pod mostem se celá cesta leze po vlastním jištění.
Most ze spodu.
Jak to vlastně drží pohromadě?
Most pohledem z vrcholu. Na skálu se lze dostat bez lezeckého vybavení z opačné strany, ovšem na vlastní nebezpečí.
Naproti Skalneho Mostu přes cestu je na vrcholu útvaru Piec vyhlídka se zábradlím.

Lwia Góra (718 m)

Prvním výraznějším vrcholem na trase je Lwia Góra dosahující nadmořské výšky 718 metrů. Tato vyvýšenina skrývá v nejvyšších částech malé skalní městečko s nejrůznějšími útvary. Na jedné ze skal se nachází vyhlídková plošina s výhledy na Krkonoše a na výše zmíněnou část rudohoří zvanou Góry Sokole.

Pod Lví horou.
Na jedné ze skal se nachází vyhlídková plošina, ke které vedou vysekané schody.
Vrcholová vyhlídka. Vpravo od informační tabule vyčnívají dva vrcholky části zvané Góry Sokole.
Výhled z vrcholu Lví hory na Krkonoše. Sněžku určitě není nutné označovat.
Skalní věžička na vrcholu.

Góry Sokole

Modrá značka z vrcholu Lwie Góry směřuje do Karpnickeho sedla, za nímž se vstupuje do části Janovického rudohoří pojmenované jako Góry Sokole. Ty jsou tvořeny zejména dvěma výraznými vrcholy Krzyżnou Górou (654 m) a Sokolikem (642 m). Ve svazích a na vrcholech těchto kopců najdeme několik desítek žulových skalních věží vysokých od 20 do 60 metrů. Dalo by se říct, že se jedná o kolébku polského horolezectví. Právě zde směřovaly první kroky mnoha známých polských horolezců, alpinistů a himálajistů. Například z Wandy Rutkiewicz se stala horolezkyně poté, co se se dvěma kamarády vydala na pěší výlet na vrchol Sokoliku. Tehdy ji posadili na kmen a šli si vylézt jednu cestu z opačné strany. Pro oba lezce bylo velkým překvapením, když se všichni tři setkali na vrcholu skály, na kterou nelze vyjít pěšky. Wanda se pro lezení narodila, neboť před tím nikdy nelezla a hned na poprvé se na vrchol vysápala sólo 20 metrů komínem obtížnosti V, zatímco její kamarádi lezli z opačné strany na laně. Horolezecké obzory zde rozšířil Wojciech Kurtyka a lezl tady i himálajista Krzysztof Wielicki. O horolezecké historii této oblasti si povíme určitě jindy, neboť je velmi zajímavá.

Wanda zobrazená na stěně budovy cestou k chatě Szwajcarka.

Ze sedla směřuje zelená značka k chatě Szwajcarka (Švýcarka). Tu nechal postavit v roce 1823 majitel nedalekého zámku v Karpnikach po vzoru chaty z Bernské vysočiny ve Švýcarsku. Krásná dřevěná chata je dnes základním táborem pro horolezecké výpravy do skal. Za chatou se vstupuje do lesa a prvním skalním útvarem jsou Husitské skály. Název se odkazuje na pověst z noci 11 srpna roku 1434. Tehdy prchající husité z hořící tvrze stojící v úbočí Krzyżne Góry si v panice popletli cestu a na koních se zřítili právě z této skály. Ze skály se otevírá výhled na protější vrchol Sokolika. Od skal pak směřuje odbočka černé značky na vrchol Krzyżne Góry. Název je trefný, neboť se na vrcholu nachází velký kovový kříž s vyhlídkou na Krkonoše.

Když je v chatě plno, tak horolezci táboří ve stanech okolo.

Krásná dřevěná chata Szwajcarka.
Husitské skály s vyhlídkou.
Výhled ze skal na vrchol Sokolika. Od skal pak směřuje odbočka černé značky na vrchol Krzyżne Góry.
Závěrečná část výstupu na Krzyżnou Góru. Všude kolem v lese jsou skalní stěny, ve kterých vede mnoho lezeckých cest. Nedaleko vrcholu stála ve středověku tvrz, po které zbyly nepatrné základy.
Na vrcholu.
Dobře, tak Sněžka ještě jednou.

Po návratu z Krzyżne Góry vede od Husitských skal červená značka na vrchol Sokoliku. Ten je tvořený 20 metrů vysokou skalní věží zvanou Sokolik Duży. Na vrchol věže vedou kovové schody, které byly vybudované nejspíš někdy v roce 1885. Z věže se otevírá kruhový výhled na okolní malebnou krajinu v podhůří Krkonoš. Sokolik byl mým posledním cílem výletu a pak už zbývalo se vrátit zpět k autu do Janowic. Z vrcholu dolů do Trcińska jsem sestoupil systémem lezeckých chodníčků, pokud ale nechcete bloudit, tak doporučuji ze Sokoliku sestoupit zpět k chatě a sejít do obce kousek po zelené a pak po modré (trasa viz mapa). Od kempu zbývá dorazit do Janowic poslední necelé 3 kilometry po silnici.

Věž Sokolik Duży (neboli Velký Sokolík) na vrcholu.
Na vrchol po točitém schodišti.
Výhled z vrcholu Sokolika na Krzyżnou Góru.
A konečně také na Janovické rudohoří.
Stěny pod vyhlídkou. Opravdu krásná skalní oblast. Lezl jsem v Górach Sokolich dva dny a určitě se sem vrátím. Mnoho cest není odjištěných nýty a borháky – u těchto cest se upřednostňuje tzv. tradiční způsob lezení (u popisu cest v průvodcích označovaných jako TRAD), takže pouze po svém vlastním jištění. Cesty pod úroveň VI UIAA nejsou většinou odjištěny fixním jištěním, pokud to není nezbytné (např. plotny na tření atd.)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *