Pátek, 14 června, 2024
Soví hory, Valbřišské hory

Podzemní město Osówka

Úkryt pro nacistické pohlaváry? Podzemní továrny nebo i laboratoře na vývoj nových zbraní? To vše mohla být Osówka.

Podzemní město, jak Osówku nazývají Poláci, se nachází 3,5 kilometru jihovýchodně od města Gluszyca. Spadá pod celek podzemních komplexů zvaný Riese (v překladu obr), které začali nacisté budovat v Sovích horách roce 1943. Další jsou např.: Vladař, Říčka, Gontowa, Soboň a podzemí zámku Ksiaž. Název Riese je to jediné, co se podařilo od Němců získat. Vše ostatní okolo těchto objektů jsou pouze dohady a spekulace. Ani název hory Osówka není původní nebo popolštěný. Do roku 1945 se hora jmenovala Säuferhöhen. Kde skončily plány a projekty k těmto objektům, se neví. Stavební práce zajišťovala firma Todt. Ta údajně podle očitých svědectví před odchodem spálila většinu dokumentace. Účel podzemních i pozemních staveb největšího německého vojenského stavebního projektu zůstává tedy neznámý.

Parkoviště s budovou restaurace před Osówkou.

Osówka je přístupná s průvodcem. Asi 200 metrů od vstupu se nachází parkoviště s restaurací, ve které se i prodávají vstupenky do podzemí. Na výběr je mezi historickou a extrémní trasou. Historická trvá přibližně hodinu a seznámí vás téměř s celým podzemím, vznikem, způsobem ražení štol a přiblíží vám život vězňů. U extrémního okruhu je přidána plavba na člunu zatopenými prostory Osówky. Tento okruh je ale nutné předem domluvit. Před vstupem do podzemí každý návštěvník vyfasuje přilbu. Průvodce vysloví i několik teorií o účelu stavby. Podle něho měla Osówka sloužit jako úkryt pro nacistické pohlaváry. Netvrdím, že nějaké prostory nebo jiné objekty v okolí k tomuto účelu nemohly sloužit. Nicméně je zde několik indicií, že se jednalo nejspíš o výrobní zařízení. Tou první a nejdůležitější je míra utajení celého projektu Riese. Pokud by se jednalo o pouhý úkryt, pochybuji, že by se Němci snažili tak důkladně zahladit stopy po svých činnostech. Jak už jsem se zmínil výše, dodnes se nenašla žádná technická dokumentace. Z řad pracovně nasazených vězňů jich mnoho nepřežilo. Před opuštěním se Němci zbavovali těchto nepohodlných svědků. A přeživší vězni sami nevěděli, na čem to vlastně pracovali. Byli pouze schopni popsat smrtící pracovní podmínky. O snaze něco vyrábět v podzemí svědčí obrovské haly a záhadné objekty na povrchu – o nich níže.

Před vchodem do podzemí.
Za takto nenápadným vchodem se skrývá podzemní město.

Proč si nacisté vybrali zrovna Soví hory? Sudety poskytovaly úkryt před spojeneckými bombardéry. Zvlášť Soví hory byly ostrůvkem, kde mohli Němci v bezpečí realizovat své plány. Navíc jsou Soví hory tvořeny velmi tvrdou rulou, kterou nemohla probít žádná bomba. Daní za to byla velmi náročná práce. Žádný stroj si nedokázal poradit s horninou tak dobře jako trhavina DONARIT. Vězni tedy razili tunely systémem řízených odstřelů. Do Osówky směřují dvě štoly. Štola č. 1 je dlouhá 120 metrů a štola č. 2 je dlouhá 456 metrů. Oba tyto vstupy jsou chráněny strážnicemi. Zbytek podzemí je pravoúhlou sítí chodeb a hal, které jsou až 8 metrů vysoké. Nejúchvatnější je vybetonovaná oblouková hala dlouhá 50 metrů, která se nachází mezi štolami č. 1 a 2. Celková délka všech tunelů je okolo 1700 metrů a kubatura činí 30 000 metrů krychlových. Z toho je jen 6,9 % vybetonováno. Nenajdeme zde skoro žádné zbytky po původní elektroinstalaci či vzduchotechnice. Vše si údajně odnesli Rusové během okupace tohoto území. Aby podzemí nebylo úplně prázdné, časem byly dodány exponáty nalezené v okolí. Odtěžený materiál byl z podzemí vyvážen vozíky po kolejnicích. Většinu vyvezeného materiálu použili na budování okolních horských cest a náspů pro úzkokolejky.

Odkaz na stránky Osówky (vstupné, časy prohlídek ap.): http://www.osowka.cz/

Ještě pár zajímavostí o Riese. Známé a prozkoumané podzemní prostory mají kubaturu cca 110 000 metrů krychlových. Podle Alberta Speera mělo být do října 1944 hotovo 213 000 metrů krychlových. A na Riese se pracovalo až do posledních dnů války. To je důvod, proč mnoha lidem nedává Riese spát. Podle těchto čísel to znamená, že chybí minimálně ještě jedno takové Riese, jaké známe dnes. Vyskytlo se i svědectví jednoho vězně, který tvrdil, že mu před vstupem byly zavázány oči. Poté byl proveden labyrintem chodeb do útrob Sovích hor. Tam musel natírat obrovské vybetonované haly. Mnoho badatelů je přesvědčeno, že to nejdůležitejší je ješte kdesi skryto v hlubinách hor. Protože nejenom, že chybí metry krychlové, ale i množství uváděného použitého betonu na stavbu. Němci věřili, že se zde časem vrátí a své dílo dokončí. Před odchodem mohli zamaskovat či zasypat své průchody dál a nyní vidíme jen to, co chtěli, aby bylo viděno.

O jednotlivých objektech Riese pojednává kniha Největší tajemství třetí říše od autora Milana Zachy Kučery.

Plán podzemí Osówky. Zvýrazněná jsou místa vystužené betonem a chodby zaplavené vodou. S průvodci se vchází štolou č. 2 a vychází štolou č. 1. Štola č. 3 není spojená s ostatním podzemím. Nachází se v ní prostory pro hydrauliku. Zdroj obrázku: http://gory-sowie.pl
Vybetonovaná strážnice ve štole č. 2.
Průchod temnými chodbami.
Všichni musí mít přilbu.
Zcela vybetována klembová hala.
Další vybetonovaná místnost za halou. Na zdi je bojová technika 2. sv. války.

Záhadné pozemní objekty Osówky

Přímo nad podzemím Osówky se nachází několik betonových objektů. Od vchodu vás tam dovede černá značka. První objekt, který se objeví po pravé straně je záhadná Silownia. Jedná se o betonový monolit (cca 30 x 30 metrů), který je složený z nádrží, které jsou přístupné za pomocí kovových žebříků. Dále jsou zde venkovní otevřené nádrže (každá o jiné velikosti), které jsou propojeny systémem trubek a kanálků. Na jižní straně vystupuje nad povrch několik kameninových rour směřující kamsi do podzemí (to je zatopené vodou). Stavba nejspíš měla tvořit základ něčeho většího. Svědčí o tom mnoho trčících armovacích drátů směrem vzhůru. Silownia je 48 metrů nad podzemními prostorami. Určitě měla plnit nějakou funkci pro podzemí.

Silownia pohledem shora.
Kameninové potrubí. Okolo lze spatřit vyčuhující armovací dráty.
Spleť kanálů.
K čemu to všechno mohlo sloužit je jen předmětem dohadů. Byly vysloveny i teorie, že se Němci pokoušeli v Sovích horách sestavit jaderný reaktor. Svědčilo by pro to velké množství vodních nádrží v okolí. Reaktor je přece potřeba chladit!

Kousek nad Silowniou je lesní cesta a nad ní najdeme další zajímavý objekt – Kasyno. Jedná se o jednopodlažní železobetonovou stavbu. Zabírá plochu 680 metrů čtverečních a 2300 metrů krychlových. Má 50 metrů na délku a 14 metrů na šířku. Tloušťka bočních stěn činí 0,5 metru a střecha je o deset centimetrů silnější. Ta je upravena pro potřeby výsadby zeleně, aby budova splynula s okolím. V budově nalezneme 8 místností, které jsou velmi prosvětlené. Celkem je v budově Kasyna 46 otvorů pro okna. Také se uvažuje o tom, že je nějakým způsobem budova propojena s podzemím (výtahem). Dle některých mohla být tato budova velitelstvím. Pod cestou se nachází několik nádrží, které jsou od sebe odděleny přepážkami. Sloužily jako skladovací prostory pro kamenivo.

Kasyno od cesty.
Pohled na dlouhé Kasyno.
Uvnitř Kasyna.
Největší místnost.
Pod Kasynem se nachází vstup do chodby dlouhé 30 metrů. Chodba by se mohla spojovat se šachtou výtahu.
Na této mapě je dobře vidět půdorys podzemí a rozložení pozemních objektů Silownie a Kasyna. Silownia si přímo říká o to, že je nějakým způsobem propojená s podzemím. Zdroj: mapy.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *