Sobota, 27 července, 2024
Chřiby a Ždánický les

Napříč Chřiby po stopách nedokončené dálnice

„Tato silnice prorazí izolační hradby, které oddělují Čechy od Moravy a Moravu od Slovenska, hradby, jimiž dřívější rakousko – uherské vlády úmyslně nikdy nevedly žádné silnice. Tato cesta bude spojovati místa hospodářsky důležitá s místy plnými přírodní krásy a bude po dlouhá desetiletí chloubou celého národa. Celou touto tratí, měřící 980 km, bude možno projeti dobrým autem za 10 hodin. Její rozvětvení a spoje s ostatními silnicemi zajistí dokonalé a nejrychlejší spojení se všemi konci republiky… Do tří let může tato magistrála býti proražena zcela novými místy, jimiž silnice dosud nevedla, a zachytit přes dvě stě velkých i malých silničních spojů.“

Takto píše ve své knize, Budujeme stát pro 40 000 000 lidí, o páteřní dálnici napříč celým Československem Jan Antonín Baťa. Dálnice měla vést od Chebu po Velký Bočkov na dnešní ukrajinsko – rumunské hranici (tehdy Podkarpatská Rus). Celou trasu nechal na vlastní náklady vypracovat. Jeho vizí bylo povznést automobilovou dopravu na novou úroveň a vyrovnat se tak v tomto směru Německu nebo Spojeným státům. Počítal nejen s urychlením dopravy a ušetřením času, ale také s rozvojem zaostalejších odlehlých krajů republiky. Projekt byl příslušnými úřady schválen. Plán ale musel být záhy přepracován, jelikož Československo přišlo kvůli mnichovské dohodě z 30. září 1939 o velkou část území. Již 5. listopadu bylo rozhodnuto o novém vedení dálnice Praha – Jihlava – Brno – Zlín – slovenská hranice.

Původní návrh dálnice napříč Československem před Mnichovskou dohodou. Projekt navrhl a nechal vypracovat J. A. Baťa. Nedokončený úsek ve Chřibech se uvádí jako Baťová dálnice.

Dálnice se začala budovat na dvou úsecích. První byl úsek Praha – Humpolec a druhý ve Chřibech. Ve Chřibech oficiálně stavbu zahájili 24. ledna 1939. Zajímavé je, že si vybrali zrovna tento kopcovitý terén. Dálnici mezi Brnem a Zlínem by bylo určitě snazší posunout kousek na sever a vyhnout se tak mnohým technickým problémům. Dálnice od Brna směřovala na obec Zástřizly v severozápadní části Chřibů. V této obci najdeme dva dokončené mosty a zřetelný dlouhý násep dálnice. Ze Zástřizel měla stoupat údolím řeky Litavy a pokračovat po hřebeni těsně pod nejvyšším vrcholem Brdo (587 m). Na úseku mezi Brdem a Bunčem nalezneme náspy, několik propustí a mohutné mostní pilíře. Z Bunče byla dálnice směřována na Kostelany, ve kterých se nachází jeden nedokončený most. Odtud měla dálnice pokračovat na Zlín a na Slovensko. Tento úsek, sestupující do údolí řeky Moravy, nebyl nikdy vyprojektován. Nedokázali totiž najít trasu, která by byla technicky proveditelná. Toto dilema už nestačili dořešit. Válka se nevyvíjela podle představ Němců a stavební materiály, zejména cement a ocel, byly primárně určené pro válečné potřeby. Proto je výstavba dálnic zastavena v roce 1942. Byly zřízeny stavební dozory, které měly za úkol hlídat celkem 188 kilometrů rozestavěné dálnice na našem území.

Rozestavěné těleso dálnice pod nejvyšším vrchem Brdo v roce 1940. Dnes v těchto místech naleznete zbytky náspů, na kterých roste hustý les. Zdroj: opevneni.blogspot.com
Vykácený úsek mezi Kostelany a Bunčem. Dálnice se měla skládat ze dvou vozovek, každá o šířce 6 metrů. Mezi nimi měl být 2 metry široký pruh trávy a na každé straně 1 metr široké krajnice. Celkově měla být dálnice široká 16 metrů. Zdroj: muzeumsilnic.cz

Po válce jsou sice snahy o dokončení, ale projekt doprovází neustále změny jak technického rázu, tak i politického. V roce 1949 je rozhodnuto ukončit veškeré práce na Moravě a ve Chřibech. Po zrušení Ministerstva techniky v roce 1950 byla zastavena práce i na zbylých úsecích. Od tohoto roku chátralo 188 kilometrů rozestavěné dálnice. Rozvoj individuálního motorismu počátkem šedesátých let byl impulsem k vyprojektování nové dálniční sítě. Na mnohých místech republiky byly překročeny kapacity tehdejších silnic. Stavba dálnice mezi Prahou a Brnem byla zahájena v roce 1967. Dřívější úsek mezi Prahou a Humpolcem se stal součásti nové D1. Zde bylo využito mnohých původních dálničních těles. Nicméně úsek přes Chřiby byl definitivně odepsán. Přes 30 prvků dálnice se stalo součástí přírody a připomínkou jedné velké vize. Jak sám Baťa uvedl – kvalitní dopravní síť je základem silného státu… „Síla Říma započala před 2200 lety na silnici Via Appia.“

Navštívení nedokončené dálnice dnes

Většina dálničních těles je snadno dostupná pěšky nebo na kole. Některá dokonce i autem (Kostelany a Zástřizly). Chřiby jsou hustě protkány značenými turistickými trasami i cyklostezkami a mnoho objektů se nachází právě v jejich blízkosti. V Kostelanech je torzo nedokončeného mostu vtipně využito jako skladiště. Mezi Bunčem, kde se nachází parkoviště i turistická chata, a nejvyšším vrcholem Brdo narazíme vedle stezky (červená) na několik propustí, ale hlavně na mostní pilíře. K dálničním náspům pod Brdem je nutné sejít kousek po modré značce, která vede na Salaš. V Zástřizlech najdeme dva hotové mosty i se zábradlím. Na těchto mostech si můžete všimnout omítky s mramorovým kamenivem. Cekově je na všech objektech pozoruhodná kvalita betonu. Někdy se zdá, jakoby bylo sundáno bednění v nedávné době. V tomto článku nejsou uvedeny všechny pozůstalé objekty – jen ty významné a které byly blízko značených cest – zbylé je nutné pohledat v lesích.

Vyznačený průběh dálnice Zástřizly – Kostelany s nejvýznamnějšími prvky. Jednou z variant bylo vést dálnici na Žlutavu a dolů na Napajedla.

Celou trasu plánovaného úseku Kostelany – Brdo – Zástřizly lze snadno projet na kole. Budou vás vést asfaltové silnice a kvalitnější lesní cesty. Ať už si okruh naplánujete jakkoliv, vždy se bude jednat o projížďku pěknou krajinou. Po trase určitě stojí za navštívení skalnatý vrchol Komínky (521 m), kamenná rozhledna Brdo nebo westernové městečko v Kostelanech.

Žlutava – i tudy mohla vést dálnice a sestupovat tak do údolí řeky Moravy k Napajedlům.
Kostelany – tady končila vyprojektovaná a budována část dálnice. Vlevo je ranč – westernové městečko.
Nedokončený most dálnice v Kostelanech. Tento objekt nebyl ponechán ladem, využili jej jako skladiště. Kdo se může pochlubit střechou z pořádného železobetonu?
Most z boku.
Cesta z Kostelan na Bunč. Někde poblíž měla vést dálnice.
Bunč – v tomto sedle byly postaveny ubytovny pro dělníky pracujících na stavbě.
Cestou z Bunče k Brdu menší propusť.
A další.
Mostní pilíře na Salárně.
Pilíře jsou mohutné.
Mezi pilíři.
Cesta k Brdu. Pokud pojedete příliš rychle, tak se může stát, že mostní pilíře, které jsou na levé straně cesty za stromy, přehlédnete. Já se tedy musel kousek vrátit.
Pod Brdem je odbočka modré – stačí sejít cca 100 metrů k tělesům dálnice.
Modrá vás přivede k větší propusti.
Na náspu dálnice – dnes už hustý les.
Propusť z druhé strany. Beton je starý okolo 80 let a přesto vypadá poměrně nově.
Odbočkou na Brdo.
Nejvyšší vrchol Chřibů Brdo s kamennou rozhlednou.
Samota Vlčák. Kousek níž měla dálnice sestupovat dolů do obce Zástřizly.
Na zelené značce v údolí potoka Litava. V protějších svazích měla vést dálnice.
Dokončený most na úpatí Chřibů (zelená značka podchází pod mostem).
Na mostě je položen přírodní zelený koberec.
Naproti mostu je další pozůstatek z doby výstavby dálnice. Tento most sloužil a stále slouží pro hospodářské účely.
Druhý dokončený most v obci Zástřizly. Z hlavní silnice přes obec je jasně vidět.
Oba mosty mají dokončené železobetonové zábradlí omítnuté omítkou s mramorovým kamenivem.
Ten samý most (jestli se nepletu) v době výstavby. Zdroj: opevneni.blogspot.com
Šířka mostu.
Jako nové – detail jednoho rohu

Jeden myslel na “Napříč Chřiby po stopách nedokončené dálnice

  • Nádhera, děkuji moc za krásné fotky a doporučení.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *