Lyra

Lyra se nachází 3 kilometry severozápadně od Karlovy Studánky a spadá do podcelku Medvědské hornatiny. Její výška je 1092 metrů nad mořem. Vrcholová část je poměrně plochá a nachází se na ní několik skal s výškou i 20 metrů. Lyra je celá zalesněná smrkem a jedinými výhledovými místy jsou právě skalní výchozy. Ne zcela, ale částečně lze zahlédnout Praděd a Petrovy kameny. Lepší výhledy jsou směrem na Žárový vrch (1094 m) severovýchodně. Výhledy nemůže Lyra konkurovat Žárovému vrchu, ale nabízí oproti němu jinou výhodu – pohodu a klid.

Výstupy

Úplně nejjednodušší cesta k vrcholu vede ze sedla Kóta nacházející se mezi Karlovou Studánkou a Vidlemi. Z tohoto sedla obepínají Lyru z obou stran asfaltové cesty, které se scházejí u hájenky Sedlová bouda. Se sedla tak stačí jít po lesní cestě začínající v místě rozdvojení asfaltových cest. Pokud se jí budete držet, tak vás dovede až na vrchol.

Varianta směrem od Ludvíkova (okruh)

Výchozím bodem této trasy je malé parkoviště u dřevěného přístřešku za posledním stavením obce Ludvíkov směrem na Karlovou Studánku. V tomto místě také začíná asfaltová cesta, která se napojuje na silnici vedoucí na Vidly. V mapách je na této cestě vyznačený naučný chodník, avšak značení jsem si nevšiml nikde.  Po cca necelých třech kilometrech se nalevo v lese objeví mohutné osamocené skalisko – Rolandův kámen (910 m). Na vrchol, který je osazen dřevěným křížem, vede dřevěné schodiště. Kříž byl vyhotoven z modřínového dřeva a umístěn na své místo v roce 1924. Výhled je na všechny strany, dokonce lze zahlednout vrchol Pradědu.

Nyní popíši výstupovou trasu na vrchol Lyry od Rolandového kamene. Z něj je nutné se vrátit zpět na asfaltku a pokračovat dál až na silnici. Na ní se musí odbočit doprava směrem na Vidly. Asi po 700 metrech se po pravé straně silnice nachází výrazná, avšak ne velká mýtina (obrázek níž). Z ní vychází celkem tři lesní cesty. Správná je ta prostřední, která je navíc v celé délce v pravidelném intervalu vyznačena bílými pásy na stromech. Cesta jde lesem až ke skále, kde se mění v pěšinu v průseku. Ta končí na asfaltové cestě traverzující masiv Lyry.

• 

• 

Na ní opět doprava směrem k Sedlové boudě. Po necelém kilometru cesta protíná průsek. Průsek není moc široký a lze jej snadno přejít. Jako identifikační bod lze použít snad jediný listnatý strom kousek pod cestou rostoucí v průseku. A také bílé pásy táhnoucí se zdola nahoru.

Nad cestou je smrk označený dvojím bílým pásem a za ním vede pěšina přímo nahoru. Ta se po chvíli mění v několik serpentin mezi kamením a menšími skalkami. Pak vede přímo až k vrcholové tyčce. Nezoufejte, pokud si budete myslet, že to je vše. Je třeba jít kousek za tyč a dát se doprava. Tam teprve čekají vrcholové skály.

Sestup následuje z vrcholu průsekem směřujícím na severovýchod. Pod skalisky se mění v lesní cestu vedoucí přímo k Sedlové boudě. Nyní je možnost vyrazit ještě na Žárový vrch (o něm příště) nebo okruh ukončit a sestoupit k autu. Když se budeme dívat na Sedlovou boudu čelem k jejímu vchodu, tak cesta dolů je směrem vlevo. Asfaltová cesta se opouští cca po 100 metrech – ta zatáčí vpravo a sestupová cesta směřuje rovně z této zatáčky. Po 1,5 kilomerů se lesní cesta napojuje na cestu vedoucí k Rolandovu kameni a dolů k výchozímu bodu.