Pátek, 23 února, 2024
Jeseníky

Koberštejn: romantická zřícenina uprostřed hor

Středověké pevnůstky uprostřed Jeseníků neměly dlouhého trvání a z většiny se dochovalo jen pár „slepených“ kamenů, zbytky základů či obranných valů. Po Koberštejnu, nacházejícím se pod vrcholem Zámeckého vrchu (934 m), nám do dnešních dnů zůstalo alespoň 9 metrů vysoké torzo hradní věže. Jediné, co se dá s jistotou říct, že věž měla v průměru 10 metrů a vnitřní část byla čtyřboká. Jak byla vysoká, jak vypadalo nádvoří a jaké byly půdorysy ostatních budov se ze zbylých ruin nedá vyčíst. Hradní palác byl s velkou pravděpodobností napojený přímo na věž. Hrad chránily příkopy vytesané do skalnatého podloží se šířkou 15 – 30 metrů. Kudy vedl vchod do hradu není také zcela patrné. A tak nám, stojíc pod mlčící věží, zbývá pouze naše představivost.

Mohutné 25 – 30 metrů vysoké skalisko, na kterém byl hrad zbudován, nabízí velmi dobrý výhled na údolí Černé Opavy a na Starý Rejvíz. Podél Černé Opavy tehdy vedla významná obchodní stezka z Moravy k Vratislavi. Navíc se v oblasti nacházelo mnoho zlatých dolů. Z historie víme, že Koberštejn vznikl někdy na konci 13. století na hranici vratislavského biskupství a sloužil jako protiváha nedalekého moravského Quinburku. Z hradu (a tehdy zcela odlesněného kopce) bylo možné kontrolovat až 11 kilometrů obchodní stezky. Po připojení Slezska k Českému království v roce 1335 připadl Koberštejn opavskému vévodovi Mikuláši II., který nechal strážní hlásku opravit a přestavět na reprezentativní strážní hrad. Přesto Koberštejn zpustl někdy kolem roku 1400 a zcela určitě nepřežil husitské války.

Torzo hradní věže na skalisku, které má na výšku až 30 metrů.
Pohled směrem od Lurdské jeskyně na Zámecký vrch.

Výstup na Koberštejn

Navštívit Koberštejn znamená podniknout menší horský výšlap. Hrad byl postaven pod vrcholem výrazného Zámeckého vrchu s výškou 934 metrů nad mořem. Z údolí Černé Opavy je to na vrchol přes 200 výškových metrů a zelená značka vede přímo svahem k hradu. Navíc nelze pod hrad dojet autem a i z nejbližší obce Horní Údolí jsou to po modré a zelené minimálně 3 kilometry. Další možností je vyrazit z Rejvízu – od parkoviště po červené k rozcestí Pod Koberštejnem a od něj po zelené je to celkem 5 kilometrů. Nejdelší varianta vede z Drakova údolím proti proudu Černé Opavy (cca 5,5 kilometru).

Jak bylo zmíněno výše, nečekejte rozlehlou zříceninu hradu. Jedná se o romantické a klidné místo zasazené uprostřed hor s torzem hradní věže. Před pár léty se dalo ještě napsat uprostřed divočiny, ale lesy v okolí vzaly za své a velká část kopce je nyní odlesněná. Naštěstí si prozatím vrchol zachoval svou původní divokost a krásu. Odměnou za výstup je výhled ze skály za věží, na kterou se dá vylézt po dřevěném žebříku. Výhled se otevírá na údolí a směrem na Rejvíz.

Ještě před pár léty se šlo starým lesem až na vrchol od rozcestí Pod Koberštejnem.
Cesta lesem pod vrcholem.
Na skálu za věží se leze po dřevěném žebříku.
Podzimní Koberštejn.
Výhled ze skal směrem na Rejvíz.
Skála, na které stojí Koberštejn. Na výšku měří 30 metrů. Nachází se zde i horolezecké cesty spíše vyšších obtížností. A fixní jištění je vcelku sporadické.
Ve stěně je zajímavé místo na bivak.
Kousek nad Koberštejnem je vrchol Zámeckého vrchu.

Tip na okruh z Rejvízu

Pokud se vám nechce vracet po stejné cestě zpět, tak je možné udělat si celodenní výšlap z Rejvízu. Po červené pod Koberštejn lze po cestě navštívit poutní místo Lurdská jeskyně. Z hradu se pak můžete vrátit od Opavské chaty po žluté kolem Ruského hřbitova přes vrchol Kazatelny (925 m) zpět na Rejvíz. Okruh má na délku 16 kilometrů s převýšením okolo 450 metrů.

Potní místo Lurdská jeskyně s oltářem, kde se již od pradávna scházeli lidé.
Ruský hřbitov pod Opavskou chatou. Nacházel se zde během druhé světové války pracovní tábor pro ruské zajatce.
Rozcestí na vrcholu Kazatelny.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *