Hřeben přes Jelení loučky a Černý vrch

Jeseníky na rozdíl od Beskyd nabízejí jednu pro mě podstatnou věc. Naleznete tam poměrně rozsáhlé oblasti a hřebeny bez turistických značek a cyklostezek. Beskydy mají sice taky taková místa, ale tyto úseky jsou krátké – nejsou na celý den. Pokud se chcete vyhnout turistickým značkám, toulat se přírodou, mít krásné výhledy, a hlavně se vyhnout lidskému kontaktu, tak tento článek je určen pro vás. Jen upozorňuji, že trasa není pro každého. Pokud disponujete špatnou orientací v terénu a nepomáhají vám ani např. Mapy.cz s vyznačenou aktuální polohou, tak se do toho nepouštějte. Navíc se na hřebení vyskytují úseky bez cest a chodníků, takže občas pochodujete jen tak lesem. Což také není pro každého. Tento článek píši jako inspiraci.

Auto nechávám a začínám od osady Bílý Potok. Přece jen na této trase je menší kontakt s turisticky značeným chodníkem – a to pod vrcholem Jelení loučky. Jsou dvě varianty, jak se na začátek hřebene dostat. Tou první je vydat se přímo po cyklotrase č. 6067 vedoucí od osady k rozcestí Pásmo Orlíka, a tedy ke žluté značce. Já jsem se rozhodl absolvovat druhou a určitě zajímavější variantu – údolím Skalního potoka. Od osady se vydávám po modré značce a silnici vedoucí na Vidly. Odbočuji hned první odbočkou (asfaltová silnice) vpravo na kterou narážím. Po levé straně pod cestou se cca 500 metrů od hlavní cesty začnou objevovat první kaskády s vodopády.  Po pravé straně mě doprovázely četné skalní výchozy. Tato divoká oblast je navíc chráněná jako Přírodní rezervace Skalní potok. Vyznačuje se hlavně místy pralesovitého charakteru a výskytem tisu červeného. Asfaltová cesta údolím prochází rezervaci v délce přesahující 2,5 kilometru. Po opuštění rezervace to jsou další 3 kilometry asfaltovou cestou na žlutou značku.

Pomníček pod vrcholem Jelení loučky.

Těsně pod rozcestím Lysý vrch trochu váhám, protože asfaltová cesta se točí doprava a neprotíná tak žlutou značku. Od velké odstavné plochy jsem odbočil doprava a  hned jsem se ocitl na značce. Na ní se opět dávám doprava k rozcestí Jelení loučky. Za tímto rozcestím pokračuji dál a hledám vhodné místo na opuštění značky. Po cca 300 metrech narážím na průsek po pravé straně. Místy je vidět i znatelná pěšinka. Těsně pod vrcholem Jeleních louček (1205 m) jsem narazil pomníček. Jeho nápisy jsou ale v němčině.  Z tohoto místa je výhled směrem na Jeseník. Za vrcholem se přede mnou otevírá trávnatý hřeben s několik posedy – stojí jako majáky na moři a vytyčují můj další směr. Po cestě jsou další výhledy – zejména na nejvyšší Praděd. Pod vrcholem Černého vrchu (1200 m) se dostávám do starého lesa, který už do konce cesty neopustím.

Výhled na Praděd ze sedla mezi Černým vrchem a Jelenními loučkami.

Na Černém vrchu je další posed. Od něj se dávám směrem na východ. Po chvíli scházím na lesní cestu. Ta vede správným směrem jen kousek – stáčí se doprava a já pokračuji dál. Nyní následuje nepřehledný úsek v hustém smrkovém lese. Je snadné z tohoto hřebene odbočit špatným směrem. Nevíte totiž, jestli jste na hřebeni, nebo na bočním svahu. I sedlo pod Karlinými kameny je velmi ploché a rozsáhlé. Nicméně jsem to trefil správně. Poznal jsem to podle toho, že se přede mnou začaly objevovat první skály.  Někde ke konci skalnatého pásu se dávám přímo vzhůru na vrchol Karliných kamenů (1079 m). Ze skal je kruhový výhled do okolí – hlavně na Medvědí vrch a Praděd.

Nyní je několik možností na sestup. Ať už bych se dal doleva či doprava, sestoupil bych na asfaltovou cestu mířicí zpět k osadě. Já pokračuji dál po hřebeni. Míjím několik skalisek až na vrchol Jelení kámen (928 m).  Z vrcholu slézám na asfaltovou cestu, po které jdu doleva. Po dvou serpentinách se ocitám zpět v osadě Bílý Potok.

Trasa, kudy jsem procházel. Zdroj obrázku: mapy.cz

4 komentáře: „Hřeben přes Jelení loučky a Černý vrch

  • 8 října, 2022 (5:53 pm)
    Trvalý odkaz

    V Jeseníkách jsem ještě nebyl, ale po přečtení Vašich článků se tam určitě chci podívat. Od Jeseníků mě vždycky odrazovala vzdálenost (2,5 h jedna cesta oproti 1,5 h do Beskyd). Takže rozhodně díky za inspiraci. Objevování vrcholů mimo značené cesty mě vždycky baví, člověk najde krásu, kterou většina obchází.

    Jinak jestli máte rád liduprázdné vrcholy, zkuste Jizerské hory. Spousta vrcholů je sice značená, ale většina turistů (z nichž tak 3/4 jsou cyklisti) se drží na asfaltkách pod vrcholy, nahoru nikdo nechodí. Výjimka je Smrk a sousední Paličník a Stog Izersky (na který si Poláci postavili lanovku). Pokud bych měl doporučit jeden vrchol, tak určitě Smědavskou horu, krásná příroda + skvělý výhled na celé Jizerky, Ještěd + okolní vrcholy a Lužické hory. Západní Krkonoše nejsou přes stromy vidět, ale na ty je zas skvělý výhled z Černého vrchu.

    Reagovat
    • 8 října, 2022 (6:41 pm)
      Trvalý odkaz

      Jeseníky skrývají mnoho kouzelných míst a pokud se chcete toulat přírodou, tak doporučuji celou oblast Medvědské hornatiny – vymezení zde: https://mapy.cz/s/rakupusula. Pytlák, Medvědí vrch, Orlík… a výlet určitě propojit s hledáním zaniklého strážního hradu Quimburku!

      Díky, za tip – když jsem byl v Jizerkách, tak jsem vylezl na Jizeru a Smědavskou horu jsem minul. Příště určitě nevynechám! Jinak se mi tehdy moc líbila Černá hora, Holubník a Ptačí kupy – někde se procházelo úzkým prostorem mezi skalisky.

      Reagovat
  • 8 října, 2022 (7:17 pm)
    Trvalý odkaz

    Ta skaliska jsou na Ptačích kupech, z jedné strany se šplhá nahoru po madlech a na druhé straně se pak schází takovou úzkou uličkou mezi kolmými skalami. Ptačí kupy-Holubník-Černá hora-Jizera byl můj úplně první výlet v Jizerkách. Jinak Černá hora má též zajímavé skály, ale jsou trochu bokem. Čertův odpočinek (ten jsem bohužel vynechal, nevěděl jsem, že tam je) a trojce skal na vedlejším vrcholu Sněžné věžičky. Smědavská hora je často přehlížená, všichni chodí spíš na vedlejší Jizeru. V srpnu jsem šel trasu Bukovec-Černý vrch-Smědavská hora-Polední kameny. Čedičový Bukovec a Černý vrch s jeho Čertovým kamenem také určitě stojí za návštěvu. Jestli máte rád skály, tak na Poledních kamenech a Frýdlantském cimbuří byste se cítil jako doma.

    Reagovat
    • 10 října, 2022 (5:15 pm)
      Trvalý odkaz

      Koukl jsem rychle do mapy a určitě si píšu Smědavskou horu s výstupem přes Polední kameny. Vypadá to tam velmi zajímavě. Směrem k Frýdlantu ty oblasti neznám, pohyboval jsem se spíš směrem k Desné. Zajímavé bylo zjištění, kam až sahala hladina vody z protržené přehrady 🙂

      Jinak se mi velice líbily i vedlejší Lužické hory, sice jsou to nižší kopečky, zato výrazné (např. Luž). A zdálo se mi, že je tam mnohem méně lidí.

      Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.