Pátek, 14 června, 2024
Moravskoslezské Beskydy

Kopřivnické hory – hrad Šostýn, vyhlídka na korálovém útesu a kopec Červený kámen

Kopřivnice nemusí znamenat jen výlet do technického muzea Tatra. Jižně nad tímto městem se tyčí majestátně pojmenované Kopřivnické hory. Se svou malou rozlohou a výškou jsou to spíše hůrky. Ovšem mají vše, co naleznete v horách – rozhlednu, vyhlídky, skalní výchozy, SKI areál, cyklotrasy a jednu romantickou zříceninu. Vše pěkně pohromadě.

Pokud přijíždíte autem, tak nejideálnějším výchozím bodem je parkoviště naproti letního koupaliště. Jestliže cestujete vlakem, stačí vystoupit na zastávce Kopřivnice. Od vlakové zastávky se dostanete k parkovišti po žluté turistické značce (je to jen jeden kilometr). A právě tato žluta vede od parkoviště do kopců. První zajímavostí je Husova lípa. Zůstala jako poslední z celého stromořadí od koupaliště k hradu Šostýn. Již 100 let se na tomto místě drží tradice pálení vatry 6. července na památku Jana Husa. Za lípou je možnost si okruh prodloužit o odbočku k rozhledně. Dovede vás tam Lašská naučná stezka, odbočující za lípou doleva. Po cestě je osvěžení v podobě Jasníkové studánky. Těsně pod vrcholem Brdy (467 m) se nachází dřevěná rozhledna Bezručová vyhlídka. Byla postavena v roce 2012 a je celoročně přístupná. Od rozhledny se dá pokračovat po hřebeni Brdy po naučném chodníku. Ten je tvořen vápencovými skalisky a několika krasovými propadlinami. Chodník vás přivede k rozcestí Pod Pískovnou a z něj se dá sejít ke zřícenině hradu Šostýn. Pokud se rozhodnete rozhlednu minout, stačí od lípy pokračovat po žluté doprava. Pod hradem narazíte na malebný rybník středověkého původu. Ten v kdysi sloužil jako ochrana hradu a nejspíš i jako zdroj vody pro posádku.

Hrad Šostýn byl založen koncem 13. století. Byl jedním z obranných hradů Moravské brány. Roku 1428 byl dobyt a rozbořen husity. Hrad poté nebyl obnoven. Od Šostýnu nečekejte nijak velkou a zachovalou zříceninu. Rozsáhlý je spíše svými zbytky dvou okružních valů a příkopů. Nejvíce se z celého hradu dochovaly sklepní prostory paláce a základy okrouhlé věže. Za zmínku určitě stojí fotogenický zrekonstruovaný gotický portál do jedné z místností.

Zbytky z hradního paláce.

Další zajímavostí je Rašková vyhlídka (úvodní foto). Ta se nachází v západním svahu kopce Pískovna (584 m). Od rybníku se lze vydat jak po žluté (s odbočkou k vyhlídce) nebo po naučném chodníku. Vápencový skalní blok, na kterém je kovová vyhlídka postavena, je perlou kopřivnických hor. Svou bílou barvou upozorňuje, že zde přirozeně nepatří, protože kopřivnické vápence jsou barvy červené. Tak co tady tedy dělá? Ve druhohorách se tento vápencový blok odtrhl od korálového útesu daleko na jihu a přesouval se podmořským sesuvem do hlubší části mořské pánve. Putování nebylo kdoví jak rychlé. Na nynější místo se dostal až ve třetihorách. V okolí vyhlídky rostou tři chráněné buky staré zhruba sto padesát let. Každý z nich byl i pojmenován: Buk Černých myslivců, Ondrášův a Raškův buk. Podle pověstí právě tudy procházel zbojník Ondráš z trhů ve Frenštátě. A pan Ignác Raška byl kopřivnickým podnikatelem v období 18. a 19. století. V Kopřivnici založil továrnu na hliněné zboží. Lesy v okolí vyhlídky byly jeho majetkem. Podle starých kronik roku 1808 dostal povolení těžit na svých pozemcích černé uhlí. Rozhodl se tak na základě, že místní potok občas vymyl kus uhlí. Povolal horníky až z Čech. Technické možnosti dané doby neumožnily nalézt sloj a vše skončilo nezdarem. Dodnes po jejich činnosti zůstaly zbytky jam a hald.

Výhled z Raškovy vyhlídky směrem na Štramberk.

Za vyhlídkou směrem na jihovýchod se nachází Janíkovo sedlo. Pokud vám zbyde dost sil, můžete se vydat z tohoto sedla na nejvyšší kopec kopřivnických hor – Červený kámen (690 m). Ze sedla na vrchol vede onen naučný chodník. Výšlap na vrchol trvá přibližně 30 – 40 minut. Odměnou za vynaložené úsilí je výhled z průseku pod vrcholem směrem na sever, teda na celou Kopřivnici a její okolí. Místo je příhodné i pro start paraglidingu. Naučný chodník vede až ke vlakové zastávce Štramberk. Takže ideální pro ty, kteří přijeli vlakem. Návrat k autu ale není nutné absolvovat po stejné trase zpět. Lze pokračovat dál po naučném chodníku a odpojit se od něj u rozcestí Pod Červeným kamenem a dát se doprava po červené cyklotrase. Přibližně po pěti stech metrech jste zpět v Janíkově sedle. Z něj se stačí vydat opět po žluté značce vedoucí k Raškově kameni s tím, že neopustíte asfaltovou silnici. Silnice vede k parkovišti u bazénu.

I pes si užívá výhledu z Červeného kamene.

Zmiňovaný SKA areál je situován nad letním koupalištěm. Veškeré informace o sportovních aktivitách v Kopřivnici naleznete na http://spsk.koprivnice.org./category/aktuality/.

Mapa variant. Zdroj obrázku: mapy.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *