Velká Javořina
Velká Javořina se klene na moravsko-slovenském pomezí v Bílých Karpatech. Její typická silueta, zvýrazněná televizním vysílačem, dominuje především nad Dolním Povážím a jihomoravském Slovácku. Hora je součástí Javořičského hřbetu a se svou výškou 970 m n. m. se jedná o nejvyšší vrchol tohoto pohoří, celých Bílých Karpat a také je nejvyšším bodem okresu Uherské Hradiště. Součástí masívu Javořiny je vrch Jelenec s tajuplnou rozhlednou a okolními vojenskými budovami. Velkou Javořinu vytváří odlesněný hřeben se dvěma nevýraznými vrcholovými kótami, které se v minulosti využívaly jako louka. Na ni navazují strmé svahy národní přírodní rezervace, porostlé javorovými bučinami, jejichž ochrana sahá až do roku 1909, kdy zde Jan II. z Lichtenštejna vyhlásil ochranný režim. V roce 2008 byla na ploše 1,65 km2 stanovena bezzásahová zóna a vznikl zde prales.
Centrum turistického dění Holubyho chatu nalezneme nedaleko vrcholu Javořiny na slovenském jižním svahu. Budova vznikla v roce 1924 z iniciativy skautů a moravských turistů. Jméno získala podle botanika a evangelického kněze Josefa Ľudovíta Holubyho (1836–1923), který pocházel z nedaleké obce Lubina. V současné době se zde nachází restaurace a hotel. Na cyklo rozcestníku před budovou si můžete povšimnout směrovky „rozhľadňa Jelenec“. Zajímavostí je, že mezi českými ani slovenskými oficiálními rozhlednami tato lokalita není vůbec uvedena. Mohutná věž trčící nad les z protějšího vrchu je od chaty vidět ve své plné majestátnosti. Od chaty lze na Jelenec (925 m) dojít po zelené značce a poté podél česko – slovenských hraničních kamenů.
Vojenská „rozhledna“ Jelenec
Věž s okolními budovami jsou stále vojenskými objekty. Informace o věži se tajily, a i v současné době nemá nikdo zájem poskytovat jakékoliv informace. Ví se pouze to, že od 50. let minulého století zde šestičlenná posádka vojáků měla za úkol bránit socialistický stát a pravděpodobně celý areál sloužil k vojenským telekomunikačním účelům. Areál se nachází na české straně, avšak majitelem věže a budov je ministerstvo obrany Slovenska. Obec Straní vyvinula snahu vytvořit z lokality turisticky zajímavé místo s rozhlednou, narazila na nezájem Slovenska. Věž tak nadále reziví a budovy chátrají. Vyhlídkou do budoucna je, jak se zdá, znepřístupnění komplexu. Věž je ovšem stále přístupná. Výlez nahoru je spíše pro otrlejší jedince vyhledávající adrenalin. Cesta vzhůru vede po žebříku připomínající ty na továrních komínech s ochrannou skruží. Jestli trpíte závratí, nevěříte žebříkům nebo máte jakékoliv jiné pochybnosti, tak byste se o výstup určitě neměli pokoušet. Ocelová konstrukce, byť vypadá zrezivěle, je ale ve stále dobrém stavu. Mezi jednotlivými patry musí návštěvník zdolat 10 m. Ať už si na horu troufnete nebo ne, tak každopádně zdoláte třetí nejvyšší vrchol Bílých Karpat.
Výstup na vrchol Javořiny
Důvodů, proč se vypravit na Velkou Javořinu je mnoho. Ať už to je krásná příroda se širými výhledy do okolí anebo některé z akcí, které se zde pořádají (Slavnosti bratrstva Čechů a Slováků, Česko-Slovenský Silvestr). Výstup na Javořinu lze absolvovat hned sedmi turistickými trasami, čtyři přicházejí z Čech a tři ze Slovenska. Cykloturisté mají výběr jednodušší. Z ČR zde vede cyklotrasa č. 5052 a ze Slovenska č. 8304. Pěší se mohou vydat ze Strání-Květné po zelené značce kopírující státní hranici směrem na Jelenec. Z obce Vápenky vede modrá přímo na vrchol a dále pak žlutá trasa, která se napojuje na červenou turistickou trasu u Kamenné boudy. Mnoho turistů vyráží na vrchol právě od Kamenné boudy – jde zde zaparkovat a po červené hřebenovce je to na Velkou Javořinu necelých 5 kilometrů s převýšením okolo 300 metrů. Ze Slovenské strany lze vrcholu dosáhnout z obce Stará Turá po žlutě anebo z obce Cetuna po modré značené trase.
