Středa, 30 října, 2024
Rychlebské hory

Toulky po česko – polské části Rychleb

Hranice států je linie zanesená v mapách a její průběh je přenesen do terénu pomocí hraničních kamenů. Tato linie se může v průběhu věků měnit. Co však pro nás zůstává stejné je dané pohoří. Ono se sice také může změnit, ale než k tomu dojde, tak to zde již lidstvo nebude. Proto je trošku vtipné sledovat, jak se jeden horský celek jmenuje jinak na opačných stranách této pro přírodu vymyšlené čáry. V tomto případě, když jdete po hřebeni Rychlebských hor a překročíte hranici, tak se najednou ocitnete v masívu Gór Bialskich. Podobně je tomu např. u Oravských Beskyd/Beskid Żywiecki nebo Zlaté hory/Góry Opawskie.

Okruh Bielice – Czarnica – Orlik – Polská hora – Smrk – Klínový – Bielice

Dostat se do osady Bielice v údolí potoka Biala Ladecka je zdlouhavější, hlavně pro ty, kteří bydlí dál. Je to místo, kde lišky dávají dobrou noc. Z Bielice se dá vydat po modré na Paprsek, po zelené na Kovadlinu (989 m) nebo po žluté na horu Czernica (1083 m). V této části pohoří se jedná o nejvýraznější vrchol, na kterém byla v roce 2014 postavená dřevěná rozhledna. Z údolí Biale Ladecky je to podle rozcestníku na vrchol hodinu a čtvrt. Stoupá se příjemným smrkobukovým lesem. Před samotnou Czernici se ještě přechází přes vrchol Plosky (1036 m). Z dřevěné rozhledny se za dobré viditelnosti otevírají opravdu krásné výhledy. Lze spatřit celý hřeben Rychlebských hor, masív Šeráku v Hrubém Jeseníku a Králický Sněžník, který tomu celému dominuje. A za té nejlepší viditelnosti jde vidět až na Krkonoše a Sněžku.

Rozhledna na Czernici.

Z Czernice sestupuje červená na východ, kde se napojuje na asfaltku a pokračuje do sedla Sucha. Ze sedla pak vybíhá jižním směrem neznačená lesní cesta, která prochází přes vrchol Jawornicka Kopa (1056 m) a Orlik (1068 m). Za Orlikem se cesta asi po 800 metrech napojuje na hraniční hřeben a zelenou značku, která nás dovádí na vrchol Polská hora/Rudawiec (1106 m). Zajímavostí je, že je Rudawiec zařazený do koruny hor Polska, i když není nejvyšší vrchol v Bielských horách. Tím je Travná hora/Postawna (1116 m). Je to způsobené tím, že když tento seznam vytvářeli, tak na něj zařadili jen vrcholy dostupné po značených trasách, což Travná hora není. Pár desítek metrů severně od vrcholu je vyhlídkové místo, zejména se otevírá pohled na Czernici. Zelená se pak stáčí na jih do sedla a na vrchol Jiviny (1077 m). Tady lze okruh výrazně zkrátit a po zelené slézt zpět do Bielic. Kratší verze má 15 kilometrů.

Kratší verze okruhu.

Delší varianta pokračuje opět mimo značky po hraničním hřebeni až pod nejvyšší vrchol Rychleb – Smrk (1127 m). Cesta po hranici je široká a hraniční kameny jsou od sebe kousek, takže nelze zabloudit. Že přecházíte přes Travnou horu ani nepoznáte (Travná hora je druhou nejvyšší horou Rychleb). Nejvýraznějším vrcholem na tomto úseku je Brousek/Brusek (1115 m). Jedná se o skalnato – suťovitý výstupek, ze kterého jsou pěkné výhledy. Kousek za ním následuje rozcestí Smrk – hraničník. Vrchol Smrku se skrývá v lese necelých 500 metrů východně. Poslední část okruhu opět směřuje po hřebeni, ale tentokrát již po žluté hřebenovce. Přechází se přes Klínový (965 m) a pod Kovadlinou se odpojujeme od hřebene a míříme po zelené zpět do Bielic. Celý okruh má na délku necelých 23 kilometrů. Stoupání i klesání jsou mírná, některé úseky hřebene jsou vcelku rovinaté.

Delší verze okruhu.

Rozcestí v údolí řeky Biela Ladecka u odbočky na Czernici.
Na hoře Ploska.
Cestou na Czarnici.
Vrchol Czarnice.
Výhled z rozhledny na Králický Sněžník.
Výhled na hřeben Rychlebských hor.
Za dobré viditelnosti jde dohlédnout až na Krkonoše se Sněžkou.
Z Czernice vede červená značka po asfaltce do sedla Sucha.
Cesta od sedla Sucha za horou Jawornicka Kopa. O kousek dál je Orlik.
Hora Orlik.
Chodník na hřebeni, tedy na Česko- polské hranici směrem na Polskou horu.
Vrchol Polské hory/Rudawce.
Detail vrcholového rozcestí. Rudawec tedy náleží do koruny hor Polska, ale není nejvyšší v Bielských horách.
Výhled z Polské hory/Rudawce na Czarnici.
Charakter hraničního hřebene vedoucího na Travnou horu, Brousek a Smrk.
Brousek.
Výhled z Brousku na Králický Sněžník.
Výhled cestou z Brousku směrem na Šerák.
Rozcestí Smrk – hraničník.
Vrchol Klínový, který leží na hraničním hřebeni.
Cestou po hřebeni směrem na Kovadlinu. Pod Kovadlinou jsme odbočili po zelené zpět do Bielic.
Nad osadou Bielice.

*Pozn.: my jsme sestoupili od Smrku po zelené do údolí Stříbrného potoka pod Sokolí skály, kde jsme ve srubu strávili noc. Prodloužili jsme si tak pobyt v přírodě. Okruh se dá jinak v pohodě stihnout za 8 – 9 hodin.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *