Strážní hrady Pustý zámek a Rabenštejn

Lesy rozlehlých Jeseníků skrývají mnoho ruin hradů. Jednalo se ale spíš o strážní pevnůstky většinou bez trvalého osídlení. A není divu – mnoho z nich bylo vystavěno vysoko v kopcích a na skaliscích, kde jen samotná poloha ztěžovala zásobování a to nemluvě o drsných horských podmínkách. Tyto hrady ztratily strategický význam již v průběhu středověku a zpustly. Nesmíte mít velká očekávání, že narazíte na velkou zříceninu. Většinou naleznete nevysoké zbytky zdí a základů. Středověcí stavitelé ale měli dobrý vkus a vybírali zajímavé lokality na výstavbu svých pevnůstek. I když po nich tedy moc nezůstalo, tak i tak se vyplatí navštívit tyto místa kvůli zdejším přírodním scenériím.

Neobvyklou hradní dvojici tvoří hrad Pustý zámek (původně Veisenštejn) a Rabenštejn. Nacházejí se nad údolím Bílého potoka v západních svazích Pytláka (1040 m). Vznikly pravděpodobně někdy na přelomu 13. a 14. století a jejich zakladatelem mohl být zeměpán, český král nebo opavský kníže. Prvně zmíněný Pustý zámek byl vystavěn na téměř třicetimetrovém skalisku v nadmořské výšce 730 metrů. Hlavní hradní budova mohla mít maximálně 17 x 17,5 metru, což je rozměr horní plošiny skalního bloku. Předpokládá se, že budova měla dvě až tři menší místnosti v suterénu a správce obýval patro. Přístup do hradu vedl směrem od východního svahu po dřevěném mostu. Z jeho polohy je zřejmé, že hlídal cestu vedoucí přes hory z Moravy do Slezska. Dále mohl střežit i nedaleké rudné doly a sloužit i jako celnice. 30 metrů směrem na jih od hradní skály je další skalní blok. Podle některých mohl tento prostor mezi skalisky sloužit jako odpočívadlo pro kupecké karavany. Dle mého je ale tento prostor moc prudký pro jakékoliv zaparkování karavany. O Veisenštejnu existuje jediná písemná zmínka a to v souvislosti s jeho purkrabím Ulmanem z Linavy, který oloupil a povraždil lidi vratislavského biskupa.

O necelých 300 metrů a asi o 90 výškových metrů dál severovýchodním směrem se nachází Rabenštejn. Sloužil jako pozorovatelna pro Veisenštejn a celnici. Nebyly o něm nalezené žádné písemné zmínky a ani název není původní. Rabenštejn byl postaven na dvou skaliscích. Na té mohutnější stávala hranolovitá věž s rozměry 8,7 x 6 metrů. Dodnes jsou po ní jasně patrné základy. Na menší skalní věži nebyly nalezené žádné zbytky po zdivu, nicméně se předpokládá, že na jejím vrcholu stála alespoň mála dřevěná strážnice. Mezi skalisky se nacházel malý obezděný dvorek.

Výlet na oba hrádky je oddychovou záležitostí. Od osady Bílý Potok, kde lze na začátku nechat auto, je to k Pustému zámku 1,3 kilometru. Na vrchol skaliska vede asi třímetrový žebřík. Ze skály se otevírá pěkný výhled na jih na údolí. Jen pozor na okrajích skály. Na Rabenštejn se pak pokračuje mimo značené stezky a bez chodníku volně lesem. Když se otočíte k Pustému zámku zády (směrem do kopce) a vydáte se za nosem mírně vlevo, tak na Rabenštejn určitě natrefíte. Sejít pak můžete po stejné cestě nebo se u Rabenštejna napojíte na zelenou. Po zelené se stačí vydat z kopce po cestě a u rozcestí Hutě se po modré dostanete zpět na Bílý Potok. Pro odvážnější se pak otevírá možnost pokračovat dál na vrchol Pytláka a výlet si tak prodloužit o další krásné místo s parádními výhledy.

Obě hradní skály jsou také dobrým tipem pro horolezce. Cesty jsou osázené borháky. Cesty jsou tady spíš těžší, ale mezi těmi VI a VII se dá najít i pěkná IV a V.