Pátek, 23 února, 2024
Ostatní - Česko

Soutok Odry a Olše

Výlet k soutoky Odry a Olše v sobě skrývá hned dva malé nej. Za prvé se u soutoku ocitnete v nejnižším bodě Moravskoslezského kraje s nadmořskou výškou 195 metrů a za druhé po cestě narazíte na nejmenší náměstí v republice. Navíc jsou meandry řeky Odry na Bohumínsku přírodním klenotem. Celá oblast s rozlohu přes 126 hektarů představuje ojedinělý přírodní fenomén, který už na evropských tocích téměř není.

Od pramene k soutoku s Olší, tedy do místa, kde opouští naší republiku, urazí řeka Odra 113 kilometrů. U nás je na dvou úsecích ponechán Odře volný a přirozený meandrovitý průběh. Na první narazíme mezi městem Odry a Ostravou a tento úsek spadá do CHKO Poodří. Podruhé se Odra vymaňuje z regulovaného koryta hned, co opustí Ostravu a Bohumín. Tady na 7 kilometrech opět meandruje. Poté, co překročí naši hranici, je opět koryto regulováno a napřímeno až k polské Ratiboři, kde byla v roce 2020 dokončena největší přehrada na Odře. Meandrování toků je proces, ve kterém dochází k vymílání břehů na jedné straně a usazování na straně druhé. Díky neustálému vymílání břehů se po čase protrhne nejužší místo šíje a tím se může meandr oddělit a tok napřímit. V okolí tak vznikají tzv. meandrové jezera či mrtvá ramena. Koryto řeky se neustále mění a s ním se posouvají i štěrkové lavice a ostrovy. A právě tyhle jevy můžeme sledovat zde v přírodní památce Hraniční meandry za Bohumínem.

Náměstí ve Starém Bohumíně s tramvají. Zdroj obrázku: www.mesto-bohumin.cz/
K soutoku od Starého Bohumína

Přírodní památka Hraniční meandry Odry začíná hned za Starým Bohumínem. Tato severovýchodní část dnešního Bohumína vznikla již v roce 1256. Tehdejší Bogun se rozkládal na obou březích řeky Odry. Na levém břehu, v dnešních polských Chalupkách, stával hrad Baruswerde a na pravé podhradní ves a později město. Tehdy přes Bohumín procházely dvě významné obchodní cesty – solná z Krakova na Moravu a jantarová k Baltu. Roku 1742 rozdělila řeka Odra Bohumín na dvě části po prohrané válce Marie Terezie o Slezsko. Levý břeh s hradem tehdy připadl Prusku a dnešní Starý Bohumín habsburskému Slezsku (podobně dopadl např.: Český Těšín). Levý a pravý břeh původního Bohumína je od té doby oddělený, jen se mění sousedé. Po vzniku ČSR tvořila Odra hranici s Německem a po roce 1945 s Polskem.

Za navštívení ve Starém Bohumíně určitě stojí náměstí. To je lemováno historickými budovami. Uprostřed náměstí se tyčí pomník věnovaný obětem 1. a 2. světové války. Za ním, o kousek dál, je socha sv. Jana Nepomuckého, která zde stojí od roku 1829. Nad tím vším vzhlíží kostel Narození Panny Marie s výraznou věží.

Náměstí ve Starém Bohumíně. Uprostřed je pomník věnovaný obětem 1. a 2. světové války.
Věž kostela Narození Panny Marie. Na tomto místě byl postaven přibližně v letech 1320 – 1400. Za ty staletí ovšem prošel mnoha změnami.

Na mapě výše je vyznačená trasa ze Starého Bohumína po červené až k soutoku. Návrat zpět, pokud se vydáte pěšky, je asi nejlepší absolvovat po stejné trase. Celý úsek lze projet i na kole. Od soutoku je pak zajímavé pokračovat na kole dále podél řeky Olše na Dětmarovice a dál klidně přes Karvinou až do Českého Těšína.

První meandry a jezera

Z náměstí k Odře je to přibližně sto metrů. Tady se červená na chvíli drží břehu a následně vstupuje do stínu olší. U Malého Kališového jezera můžeme učinit první odbočku a to k vyhlídce na hraniční meandry. Tady se nám ukáže síla a divokost Odry v plné kráse. Na březích pod sebou uvidíte kolmý nárazový břeh a naproti, kde je proud řeky mírnější, rozsáhlou štěrkovou lavici. Ta tvoří ostrůvek unikátní fauny. Hnízdí zde vzácní ptáci jako jsou kulící říční nebo pisíci obecní. Mimo jiné zde můžeme nahlédnout do minulosti, jak vypadaly všechny řeky nejen po celé Evropě před tím, než začal člověk upravovat a narovnávat stovky a tisíce kilometrů koryt. A tak se z moře řek plné rozmanitého života staly ostrůvky, jako je tento krátký úsek meandrů nebo štěrková lavice před vámi.

Po pravé straně červené značky mineme Malé a Velké Kališovo jezero. V roce 1936 zde narazil sedlák Karel Kalisch vedle svých pastvin na štěrk. Začal ho tedy těžit a sám jej rozvážel do okolí Bohumína povozem. Postupně se těžba rozšiřovala a do vytěžené plochy prosakovala voda z nedaleké Odry. Velké Kališovo jezero má rozlohu 50 hektarů a jeho severní část směrem ke Kopytovu se využívá k rekreaci – najdeme tady pláž s občerstvením, volejbalové hřiště nebo minigolf. Nad severním koncem Kališova jezera, u místa zvaného U loděnice, se nachází mrtvé rameno Odry. Pohledem ze značky se toto rameno jeví jako další menší jezírko. Proražením šíje meandru se tok Odry napřímil a od mrtvého ramene nyní teče necelých 200 metrů západně. Pro zajímavost – když si v mapě přiblížíte a detailně prohlédnete průběh státní hranice, tak zjistíte, že přesně kopíruje ve dvou místech původní, nyní již zaniklý, tok. Můžete si díky tomu představit, jak se takový neupravený vodní tok neustále posouvá.

Břehy u Starého Bohumína.
Rozcestí u Malého Kališoku s odbočkou k meandru.
Meandr Vrbina. Na protějším břehu je štěrková lavice a pod vámi velmi srázné břehy.
Velké Kališovo jezero. Proužek zeleně odděluje vodní hladinu od nebe. Voda je díky štěrkovému podloží čistá a průhledná.
Mrtvé rameno řeky Odry vypadá jako malé jezírko. Těmito místy neprotéká řeka Odra od roku 1966.
Kopytovský přístav

Za mrtvým ramenem Odry následuje rovný úsek po asfaltu až do Kopytova, což je další část Bohumína. Po cestě jde udělat ještě dvě odbočky. První jde k dalšímu meandru Odry, kde se míjí bývalý Schulzův statek. Pokud už toho máte dost a chcete se vrátit zpět proti proudu, tak stačí na další kratší odbočce sejít k přístavu a stopnout si nějakou loď. Samozřejmě byste se nedočkali. „Kopytovský“ přístav zde totiž existoval jen chvíli a navíc pro nákladní lodě. Pro potřebu zakotvení lodí byl břeh zpevněný tzv. larsenovou stěnou v délce 40 metrů, čímž vznikla nakládací hrana. Přístav byl zřízený v 70. letech minulého století a dává se do souvislostí s plánovaným splavněním Odry do Ostravy (a posléze měl patřit pod průplav Dunaj – Odra – Labe). První čtyři lodě byly z přístavu vypraveny v roce 1975. Zkušební plavby se potýkaly s velmi kolísavým stavem vody. Navíc se převážený náklad jedné lodi vlezl na dvě nákladní auta. Od projektu se záhy upustilo.

„Kopytovský“ přístav na Odře. Můžete zkusit štěstí, třeba vám alespoň nějaký vodák zastaví.
Pohled na larsenovou stěnu.
Dobový snímek z přístavu. Zdroj obrázku: meandryodry.wz.cz/
Od nejmenšího náměstí k nejnižšímu místu

Hned za prvními domy Kopytova značka zahýbá doleva. Asi po 200 metrech narazíte na kapli sv. Jana Nepomuckého s malým dlážděným pláckem před vstupem. Nic neobvyklého na první pohled. Jenže na ten druhý zjistíte, že stojíte na nejmenším náměstí v naší republice. Ověřit si to můžete v České knize rekordů. Rozloha je pouhých 56 metrů čtverečních. Prostor doplňují dvě lavičky a naproti přes cestu stojí hasičská zbrojnice. K cíli cesty, tedy k soutoku, ještě zbývají 2 kilometry. Za posledními domy osady následuje úsek, na kterém si tak trošku můžete připadat jako na konci světa, což až k soutoku navozuje tu správnou atmosféru odlehlosti. Červená značka končí půl kilometru před soutokem, nicméně se stačí vydat rovnou za nosem. Za chvíli se ocitnete v zužujícím se klínu s hraničním kamenem uprostřed. Na konci, kde své síly spojuje z levé strany řeka Odra a z pravé řeka Olše, stanete na nejnižším místě Moravskoslezského kraje. Zde naměřili nadmořskou výšku 195 metrů. Dostat se níž by znamenalo ponořit se pod hladinu nebo sfárat k uhelným slojím.

Kaple sv. Jana Nepomuckého s nejmenším náměstím v republice.
Protější hasičská zbrojnice.
Po cestě z Kopytova k soutoku narazíme na přístřešek s výhledem na Odru.
Asfaltová silnice vedoucí téměř až k soutoku.
Červená končí v těchto místech u řeky Olše (pohled směrem od soutoku). K soutoku je to ještě asi 500 metrů. Tip pro cyklisty: podél řeky Olše lze pokračovat přes Dětmarovice a Karvinou až do Českého Těšína.
Soutok řeky Odry (vlevo) a Olše. Na obou protějších březích je Polsko. Vyvýšené místo zdobí přírodní posezení.
Suchou nohou to už níž nejde.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *