Příjemná hřebenovka nad obcí Zakamenné
Je konec května a obloha je bez jediného mráčku. Škoda toho nevyužít, a tak vyrážím do Oravských Beskyd. Jedu na Čadci a Novou Bystrici. Cesta stoupá na hřeben, za kterým končí Kysuce a začíná Orava. Loučím se pohledem na Malou Fatru, ve které se vypíná dominantní Rozsutec a spousta dalších krásných vrcholů. Ještě nejsem na oravské straně a už vjíždím do mlhy. To je práce řeky Oravy a hlavně přehrady Orava. Začínám za kostelem Nanebevzetí Panny Marie v dědině Zákamenné. Jdu kousek po asfaltové cestě kolem hřbitova a pak dále po polní cestě, která se rozdvojuje. Volím tu vlevo a procházím přes Kalvárii. Mlha dodává této cestě zvláštní atmosféru (viz úvodní foto).
Více než kapličky působí na mě staré modřiny a smrky lemující tuto cestu. Křížová cesta končí u kaple s dřevěným křížem. Od ní kráčím vpravo na vedlejší cestu. Jsem překvapen, když tu nacházím rozcestník se zelenou značkou. Ta v žádné mapě ještě není zaznamenána.
Cestou plnou kaluží po vydatných deštích se po kilometru dostávám k nové rozhledně. Bohužel ve výhledech mi brání mlha, která je ale s každým výškovým metrem o něco řidší. Míjím opuštěnou chatu a pokračuji na Maršalkov grúň 944 metrů vysoký. To už většina národa míří do supermarketů hledět na cenovky – já naopak sleduji vrcholy Oravské Magury.
Následuje kousek lesem a krátký úsek z kopce dolů do sedla. Stojí zde zánovní kaplička, kde chvíli odpočívám na lavičce s pohledem k Malé Fatře. Vzadu je vidět vyčnívajícího Rozsutce a V. Fatranský Kriváň. Držím se zelené značky, která vede přes další nepojmenovaný kopec. Odsud jsem si odskočil na jih asi 500 metrů na Antušovou grapu 902 metrů vysokou. Výškový rozdíl mezi sedlem a jejím vrcholem není 10 metrů, tudíž nelze tento kopec považovat za vrchol. Další v pořadí je Vlkov vrch 921 metrů vysoký.
Po jeho zvládnutí se mi nabízí výhled na Velký kopec a z jeho levé strany na Úšusta (1156 m). Další je Vlkov grúň (918 m), ze kterého je výhled směrem na sever na Malý kopec (1038 m). Sestupuji do sedla pod Velký kopec, obloukem přes plytkou dolinu s potůčkem na vedlejší hřeben. Po překročení potůčku odbočuji vpravo do kopce. Zde je jediné místo, kde je třeba hledat zelenou značku. Jinak je cesta na slovenské poměry bezchybně vyznačená. Ještě loukou do kopce, kousek lesem a jsem na svážnici již v masívu Velkého kopce (1086 m). Neodolal jsem a vydávám se vzhůru na jeho vrchol. To proto, abych se z něho podruhé podíval směrem do Polska a na hraniční hřeben.
Z Velkého kopce se dávám stále dolů až k přístřešku v sedle pod Úšustem s názvem Krížné cesty – Kaňovky (924 m). Zde je možno bez obav udělat oheň a opékat klobásy nebo slaninu. Z tohoto místa se lze dostat na hraniční hřeben a na Úšusta, do Novoti, nebo zpět do Zákamenného – jak to činím já. Cesta vede sice stále z kopce, ale je trochu zdlouhavá. V dědině Mrzačka pod novým kostelem odbočuji doleva zpět ke Kalvárii a na parkoviště. Našlapal jsem 22 kilometrů, k tomu 660 metrů výškových a s odpočíváním jsem k tomu potřeboval necelých osm hodin.
Odkaz na mapu: https://mapy.cz/s/3tu5u