Hrad Vršatec
Bílé lesknoucí se vápencová bradla, z velké dálky viditelná, přitahovala pozornost již od pradávna. Nejen, že se zde potulovali pravěcí lidé, ale později napadlo někoho vystavět na skaliscích pevnost – hrad.
Zřícenina hradu Vršatec se vypíná na vápencovém bradle nad obcí Vršatské Podhradí v Bílých Karpatech. Doklady o osídlení tohoto místa sahají do doby kamenné. Sezonní přítomnost pravěkých lidí souvisí se zpracováním suroviny – radiolaritu, jenž se vyskytuje na Chmeľové (925 m). Výraznější doložitelné doklady osídlení pocházejí až z doby bronzové. Středověký hrad nechal zbudovat v průběhu 13. století Matúš Čák Trenčianský. Nejstarší část představovala strážní věž, vybudovaná po tatarském vpádu. Hrad, nalézající se v nadmořské výšce 805 metrů, měl chránit cesty vedoucí směrem na Moravu a hranice Uherska před mongolskými kmeny.
V 15. století došlo k rozsáhle rekonstrukci, kdy byla budova přestavěna na obytnou pevnost, která zahrnovala vlastní pekárnu a také varnu piva. V této době se začaly rovněž objevovat první písemné zmínky o Vršateckém Podhradí. Postupně se na hradě Vršatec vystřídalo několik majitelů. V roce 1465 byl v držení Jána Jiskry z Brandýsa, roku 1576 jej získal rod Vršatských. Vlastnil jej také Ctibor z Ctiboríc, palatýn Gara, stal se majetkem i královny Barbory Celjské a její dcery Alžběty Lucemburské. V 17. století dochází k přemístění majitelů na renesanční zámek v Pruském. Roku 1680 byl hrad vypálen císařskými vojsky pod vedením sedmihradského knížete Imricha Thökölyho. Po druhé vyhořel během Rákocziho povstání. Jeho zkázu zakončil náhodný výbuch střelného prachu v roce 1707, který poškodil značnou část budov. Do dnešní doby se z hradu Vršatec dochovaly pouze poměrně rozsáhlé ruiny, které jsou dobře viditelné z Chmelové.
K hradu vede naučná stezka Okolo Vršatce – koruny Bílých Karpat s deseti informačními panely. Chodník prochází dvěma přírodními rezervacemi. Trasa začíná ve Vršateckém Podhradí u chaty Vršatec, kde se objevuje žlutá turistická značka. Cesta vede kolem vrcholu Babky, Javorníku až do sedla Chmelové. Zde se nalézá méně viditelná odbočka vedoucí na vrchol s vyhlídkou druhé nejvyšší hory Bílých Karpat Chmeľové. Po modré turistické značce se dostáváme k hradnímu bradlu a pod samotný hrad. Modré značení nás dovede zpátky k chatě Vršatec.
Tip na okruh z obce Červený Kameň nebo od chaty Vršatec, který má na délku necelých 10 kilometrů. Odbočka žluté na Chmeľovou není nijak označená – v nejvyšším bodě travnatého sedla mezi vrcholy Chmeľová a Javorník odbočuje výrazný chodník na vrchol.
Jak již bylo zmíněno, naučná stezka prochází přírodními rezervacemi, a to PR Vršatecká bradla, PR Vršatecké hradní bradlo. Bradla vznikala v druhohorách v období Jury v několik kilometrů vzdálených mořských pánvích. Boční tlak způsobil rozlámání a podsouvání jednotlivých ker. Tyto horotvorné procesy, které přesunuly obrovské masy vrchní části zemské kůry zapříčinily, že jednotlivá bradla, která byla původně dnem moří od sebe vzdálených desítky kilometrů, se navzájem promíchaly. Vrcholová část Vršateckého bradla, s rozlohou 12,05 ha, je tvořena bílými krinoidovými vápenci s žilami růžového kalového vápence. Na stavbu Vršateckého hradu bylo využito bílého krinoidového vápence, pískovce z období starších třetihor – paleogénu a čtvrtohorní travertiny.
