Přes Holý vrch na Ľadonhoru

Ľadonhora je druhým nejvyšším vrcholem Kysucké vrchoviny (první je Pupov – 1095 m). Výška hory je 999 metrů nad mořem, takže pokud měříte alespoň metr, tak hlavu budete mít v tisíci metrech. Vypíná se přímo nad Horným Vadičovem, který je vzdálen 8 kilometrů jihovýchodně od Kysuckého Nového Mesta. Ľadonhora je velmi výraznou horou a dominantou okolí. Součástí je také přibližně 3 kilometry dlouhý a velmi úzký hřeben, který ze sedla pod Ľadonhorou vybíhá na západ. Hned za sedlem je Holý vrch (912 m). Tento hřeben společně s Ľadonhorou je součástí přírodní rezervace, která byla vyhlášena v roce 1993. Její rozloha je 285,74 hektarů a předmětem ochrany jsou přirozené pestré vápencové lesní společenstva. V okolí pod horou se nachází moderní ubytování Residence pod Ľadonhorou (cestou po zelené značce) a Vadičov – horský hotel Hájnice s menším lyžařským střediskem.

Výstup západním hřebenem

Nejkratší výstup na vrchol vede z horního konce Horního Vadičova po modré značce. Jedná se ale o velmi prudký výstup – délka je cca 1,5 km a převýšení 450 metrů. O něco delší (4,5 km) a mírnější výstup (až na úsek po žluté) je z Dolního Vadičova po zelené a žluté do sedla pod Ľadonhorou a poté po modré na vrchol. Jelikož se nám líbil podlouhlý západní hřeben, tak jsme se se sestrou rozhodli pro delší okruh. Začínáme na konci Horního Vadičova na parkovišti pod sjezdovkou. Z parkoviště se napojujeme na zelenou značku vedoucí do sedla Skríželné severně od Ľadonhory. Z tohoto sedla musíme absolvovat pěti kilometrový úsek žluté značky po lesní cestě, klikatící se v úbočí Ľadonhory a celého hřebene. Tuto nudnější pasáž ukončuje až modrá směrovka na stromě ukazující směr doleva. Jen chvíli se jde mírně do kopce. Modrá se pak stáčí doleva a začíná prudší stoupání. Asi po 500 metrech se terén láme a ocitáme se na velmi úzkém hřebeni.

Hřeben je zvlněný a po nějaké době se stává monotónním. Stromy bez listí umožňují alespoň nějaké výhledy na okolní kopce. V létě jste absolutně bez výhledů. Míjí se nepojmenovaný bod s triangulační tyčí, několik vápencových skalek a rozcestník z roku 1992 udávající, že se nacházíte na místě zvaném Steny. Tady začíná být vidět v dáli i Malá Fatra. O kousek dál se konečně nacházíme na Holém vrchu. Je zde několik dřevěných laviček, mapka na stromě a pod ní schránka s knihou. Později zjistíme, že Holý vrch je jediným místem na trase s výhledem. Ten je přímo na jih. Je krásně vidět předěl, vytvořený řekou Váh, mezi Malou Fatrou a Lúčanskou Malou Fatrou. Z Holého následuje krátký sestup do sedla a pak přímý výstup na Ľadonhoru ze severu. Na vrcholu je opět dřevěná lavička, rozcestník a zelená schránka s knihou. Mezi stromy je vidět Malá Fatra v celé své kráse. Z vrcholu sestupujeme po modré zpět do Horného Vadičova. Podle prošlápnutého sněhu je vidět, že krátký a strmý výstup na vrchol je nejoblíbenější. Místy je to doslova skluzavka. Na loukách u rozcestí Nad Kubaščíkovcami se nám otevřel výhled na Horný Vadičov a okolní kopce s vyčnívajícím Rozsutcem.

Náš okruh: https://mapy.cz/s/matajepove