Polonina Wetlińska
Polonina Wetlińska je další ikonickou částí Bieszczad. Tento protáhlý masív se na jihovýchodě zvedá od zapadlé vesnice Brzegi Górne a táhne se v délce 12 kilometrů na severozápad, kde spadá do údolí řeky Wetliny. Zatímco jižní svahy jsou krátké a prudké, tak ty na opačné severní straně mírně klesají a větví se na mnoho hřebenů. Všechny svahy jsou pokryté hustými bukovými lesy. Ve vrcholových partiích nad 1100 metrů nad mořem se vyskytují typické louky zdejších Polonin, které nabízejí úchvatné výhledy na místní hornatou zalesněnou divočinu. Tyto louky v minulosti spásaly stáda skotu čítající až stovky kusů. Během 1. světové války se zde odehrály těžké poziční boje mezi ruskou a rakouskou armádou. V závěru i krátce po 2. světové válce po vrcholcích pobíhali ukrajinští banderovci.
Nejvyšším vrcholem je Roh s výškou 1255 metrů, který ale není turistům přístupný. Stezka totiž vede v jeho jižních svazích a jelikož se celá Polonina Wetlińska nachází v národním parku, tak je přísně zakázáno udělat byť jen jeden krok vedle chodníku (na to upozorňují desítky cedulek podél stezek). Hned vedle Rohu ale je přístupný Osadzki Wierch, který je jen o dva metry nižší. Nejvýraznější dominantou celé této Poloniny je mohutný Smerek (1222 m), situovaný v severozápadní části. Smerek je dvouvrcholový, přičemž přístupný je ten nižší jižní – na tomto vrcholu se nachází několik metrů vysoký kovový kříž, který je ideálním magnetem pro blesky v bouři.
Na opačném jihovýchodním konci této Poloniny se nachází vrchol Hasiakova Skala (1231 m), pod kterým stála nejvýše položená turistická chatka nebo spíše přístřešek v Biesczadech – Chatka Puchatka. Ta byla postavená po 2. světové válce armádou jako pozorovatelna. V roce 1956 převzal objekt turistický oddíl z Rzeszowa a nyní je správcem národní park. Chatka bývala bez elektřiny, vody, kanalizace a bez obsluhy. Od roku 2020 probíhá velká rekonstrukce a nyní je nepřístupná jak Puchatka, tak i samotný vrchol.
Dostupnost
Napříč celou Poloninou Wetlińskou vede od Brzegu Górnych do Smereku hlavní červená magistrála (tzv. GSB – Glówny Szlak Beskidzki). Určitě je to nejlepší varianta, jak si celou Poloninu projít – jen je pak na návrat zpět na start (parkoviště) nutné využít autobus nebo stopovat. Na červenou se napojuje do sedla Orłowicze žlutá značka z obce Wetlina nebo ze Zatwarnice. Do tohoto sedla směřuje i černá ze vsi Jaworzec. Pod Hasiakovou Skalu vede černá a žlutá z Wetlinky. Na vstupech se vybírá vstupné do národního parku 8 zl.
Nemáme slova 🍀🍀🍀🍀