Marťákov kopec
O sluneční dny není v poslední době nouze. Je sice dobré mít na horách krásné počasí, které sice zaručuje dobré výhledy, ale v těchto vedrech člověk vyhledává raději stín stromů a hlavně lesa. Jedu až na horní konec obce Ochodnica. Auto nechávám vedle cesty pod hájenkou, která stojí na soutoku dvou potoků. Díváme-li se od směru příjezdu, tak z doliny po pravé straně teče potok Obchodničanka a z levé strany Svanov potok. Na ulehčení orientace dobře poslouží kříž. Vydávám se na cestu z levé strany kříže. Ji se držím jen něco přes 50 metrů a odbočuji vpravo na lesní cestu a mizím v lese. Cesta se v lese rozděluje, ale je jedno, po které půjdu. Jen se stačí držet výrazného hřebene. Asi po kilometru přecházím širokou lesní cestu, za kterou pokračuje cesta hřebenem. Nejdříve starým lesem, pak mladinou až pod mýtinu hory Vrchrieka. Odsud je pohled směrem k Malé Fatře. Cesta uhýbá vpravo a pak hned na hřeben, který nás dovede na louky, kde kdysi stály chlévy pro dobytek . Horu Vrchrieka obcházím z pravé strany a dostávám se nad osadu Petránky, nad kterou máme horu Marťácký vrch.
V osadě Petránky se napojuji na červenou značku. Kousek za osadou Petránky se stačí dát na první odbočku vlevo, která vede na vrchol Marťackého vrchu. Nádherné místo pro odpočinek a výhledy na všechny strany světa z pěkné rozhledny postavené obcí Zákopčie. Je tu rovněž přístřešek, který poslouží v nepříznivém počasí. Jsou zde až tři ohniště v případě většího množství návštěvníků. Sekerka nebo malá pilka není v batohu na závadu společně s klobásou. Na severozápadě se otevírá pohled na Lysou horu, Smrk, Kněhyni a Čertův mlýn.
Cestou z vrcholu scházím ke kostelíku zasvěcenému Sv. Hubertovi a po červené značce se vracím zpět na kopec Vrchrieka (861 m). Stojí zde umělecký kýč v podobě pavouka – balvan na trubkách. Z Vrchrieky se vydávám po modré značce vedoucí do osady Šindelná a do sedla pod horu Tábor. Ze sedla směřuji po zelené značce do osady Suchá. To už mám dědinu Ochodnica v dohledu a v pozadí Velkou Raču a Kykulu. Je „příjemných“ 30ﹾC – v pravou chvíli se objevuje pramen s osvěžující vodou hned na začátku osady. Následuje sestup přes louky dolů kolem přehrady a pak po betonové cestě až do dědiny a k autu. Mám v nohách 16 kilometrů a 567 metrů převýšení, což v tomto vedru bohatě stačí.
