Jeřáb

Nejvyšší vrchol Hanušovické vrchoviny, osamocená a výrazná tisícovka, která jako jediná překračuje v tomto pohoří hranici tisíc metrů. Nejen tím vším je hora Jeřáb (1003 m). Jakožto nejvyšší hora této vrchoviny je Jeřáb zařazen do souboru Koruna českých Sudet (jedná se o 23 nejvyšších vrcholů pohoří české části Sudet). Jeřáb je také hraniční horou – prochází přes něj hranice mezi Pardubickým a Olomouckým krajem. Vrchol sousedí na severu, přes údolí řeky Moravy, s pohořím Králického Sněžníku. Vrchol je převážně zalesněn smrkem, proto neposkytuje výhledy do okolí. To ovšem neznamená, že nestojí za navštívení. Jeřáb je zejména klidným a tichým místem. Navíc lze výlet na Jeřáb propojit hned s několika zajímavostmi v jeho blízkém okolí.

Kaple, pamětní kámen a významné prameny v okolí Jeřábu

Necelé dva kilometry východně od vrcholu, ve výšce 862 metrů, je poutní kamenná barokní kaple Nejsvětější Trojice. Podle pověsti se zde obyvatelé z nedalekého města Králíky ukryli před Prusy ve Slezských válkách. Z vděčnosti za záchranu životů nechali postavit na tomto místě v roce 1746 dřevěnou kapli. Ta byla nahrazena současnou kamennou v roce 1898. Kousek od kaple leží jubilejní kámen knížete Johana II. z Lichtenštejna. Johan II. vládl v letech 1858 – 1929, což je 71 let. Uvádí se jako rekordman mezi suverénními vládci. Patřilo mu 31 panství na Moravě, ve Slezsku, Dolních Rakousech, Salcburku a Lichtenštejnsku. U příležitosti 40. výročí vlády se uskutečnila rozsáhlá jubilejní akce. Ve všech 168 lesních revírech panství byly vysazeny skupiny dubů. U nich byla navršena mohyla z kamení, na kterých byla zasazena opracovaná kamenná deska. Z původních dubů se nedochoval žádný, jen kámen odolal zubům času.

Asi 300 metrů jihovýchodním směrem (na červené značce a kousek od modré) je zděný pramen. O názvu panuje spor. Na současných mapách je uváděn název Rudolfův pramen. Ve starých mapách pak jako Grabnerův pramen. Ať je to jak chce, jedná se o pramen řeky Březné. Na opačné straně Jeřábu, v západních svazích, pramení Tichá Orlice. Jedná se také o podezděnou studánku. Zajímavostí je, že Tichá Orlice patří do rozvodí Severního moře a Březná spadá pod rozvodí Černého moře. Všechna výše zmiňovaná místa,včetně vrcholu Jeřábu, jsou dostupná z modré turistické značky.

Jeřáb na kole – doporučuji výjezd na vrchol po modré od Svaté Trojice. Stoupání je v tomto směru mírné. Z opačné strany, směrem od pramene Tiché Orlice, je velmi strmý svah. Ke Svaté Trojici vede mnoho turistických cest i cyklotras. Sv. Trojice je snadno je dostupná např. po asfaltové silnici z Malé Moravy (cyklo č. 4071) nebo z Králík kolem rozhledny Val (cyklo č. 4077).