Pátek, 23 února, 2024
Běščady/Bieszczady

Halicz

Halicz se vypíná do výšky 1333 metrů nad mořem a je tak třetí nejvyšší horou Běščad (druhý nejvyšší je Krzemień – 1335 m). Nachází se 6 kilometrů severovýchodně od osady Wolosate a asi 3 kilometry východně od nejvyšší hory Tarnice. Jeho sousedé jsou severozápadní Kopa Bukovska (1320 m) a jižní Rozsypaniec (1280 m). Údajně se zde ve středověku sbíhaly hranice Polska, Maďarska a Kyjevské Rusi. Halicz je po Tarnici druhou nejoblíbeněší horou. Vrchol bývá plný turistů. Z Halicze je opět výhled na všechny světové strany. Z jedné strany na vás neustále dohlíží Tarnice a z té druhé se otevírají výhledy na ukrajinské hory a nekonečně se táhnoucí lesy.

Hora Halicz uprostřed. Pohled z Tarnice.

Se sestrou jsme se autem přesunuli 6 kilometrů z kempu v Ustrzykách do osady Wolosate. Do Wolosateho se lze z Ustrzyk dostat i minibusy, které jezdí tam a zpět v krátkých intervalech. Hned na začátku osady se nachází velké parkoviště, na které jsme byli směřování jeho obsluhou. Cena parkovného je 16 zl. Areál je dobře vybaven a najdete zde krásné a udržované toalety i se sprchou, bar, suvenýry a obchod. Jinak je Wolosate osada ve správném slova smyslu. Žádné hotely, ski areály, lanovky ap. Je tady jen pár domů a hřbitov. Ostatně v této části Běščad není žádné podobné turistické středisko jako je např. Pec pod Sněžkou v Krkonoších nebo Zakopané v polských Tatrách. Všechny obce a osady jsou jako Wolosate. Což je dobře – Běščadům to dodává ráz divočiny.

Z osady jsme se vydali po červené značce směřující do sedla Bukowska. I tady je nutné na začátku trasy zaplatit vstup do národního parku (6 zl). Trasa do sedla vede celou dobu po asfaltové silnici. Ke konci se nám to trochu táhlo. Aby také ne, když toho bylo 8 kilometrů! Výhodou je, že většina turistů volí tuto trasu jako sestupovou, proto jsme byli vcelku osamocení a to nejnudnější jsme si oddřeli na začátku. Zprvu je vidět po levé straně celý masív Tarnice. Občas kolem nás projela pohraniční stráž. V sedle se nachází bouda s WC, dřevěný přístřešek a o něco dál vyhlídka s dřevěným křížem. Cesta pokračuje dál, ale je přehrazena závorou se zákazem vstupu. S radostí měníme asfalt za pěšinu směřující na vrchol Rozsypaniec (1280 m). Vrchol není označen rozcestníkem, ale je zde několik laviček na odpočinek. Z vrcholu je kruhový výhled a před námi se pyšně tyčila pyramida zvaná Halicz. Na Halicz je to kousek do sedla a pak prudší stezkou nahoru. Těsně před vrcholem začíná kovové zábradlí, které ohraničuje nevelký vrchol. Kolem kovového kříže se sešla velká skupina turistů. Cítili jsme se trochu stísněně a proto jsme se na Haliczi moc dlouho nezdrželi. Stezka pokračuje dál pod vrchol Kopy Bukowské (1320 m) a následně traverzuje ve svazích masívu Krzemień. Červená značka se poté napojuje na modrou v sedle Goprowska. Na chvíli si sedáme a schováváme se před ostrým sluncem v dřevěném přístřešku. Abychom se dostali zpět do Wolosateho, musíme překonat ještě pár výškových metrů do sedla pod Tarnici. V sedle bylo mnoho lidí a na Tarnici jsme byli dva dny před tím – proto jdeme rovnou dolů po modré na parkoviště.

Tady se platí vstup do národního parku.
Cestou do sedla Bukowske – výhled na masív Tarnice.
Smí se jen vlevo.
Rozcestník – detail.
Sraz motýlů.
Dřevěný kříž v sedle Bukowska.
Po cestě se dál nesmí.
Dřevěný přístřešek v sedle Bukowska.
Stoupání na Rozsypaniec a pohled směrem na Jihovýchod.
Vrchol Rozsypaniec před námi.
Posezení na vrcholu Rozsypaniec. Vlevo opět Tarnice.
Halicz přímo před námi!
Trochu stísněné podmínky na vrcholu Halicze.
Výhled z Halicze směrem k Ukrajině. Krásné hluboké lesy bez průseků či mýtin a široko daleko nejsou stopy po civilizaci. Osady jsou tak malé, že nejdou ani vidět. U nás se s něčím takovým nesetkáte.
Vrchol Rozsypaniec z Halicze.
Ještě rozcestník.
Pohled směrem zpět na Halicz.
Špička před námi je Kopa Bukowska. Značka ale nevede na vrchol. Ten se obchází zleva.
Cestou do sedla Goprowska. Vlevo Tarnice.
Místní žába.
Pohled na Halicz (uprostřed) ze sedla Goprowska. Úplně vpravo je Rozsypaniec.
Stoupání do sedla pod Tarnici. A ze sedla je to po modré ještě asi 1 hodina do Wolosateho.
Osada Wolosate – jen pár domů okolo cesty a nic víc.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *