Cyklovýlet na hrad Helfštýn a přes Dřevohostický mohylový les
Jeden z největších hradních komplexů u nás, hrad Helfštýn, shlíží jako strážce na Moravskou bránu již po dlouhá staletí. Kdyby zdi a věže mohly vyprávět. Přesná doba vzniku hradu není listinně doložená. Helfštýn založil protiprávně loupeživý rytíř Friduš z Linavy (uváděn také jako Helfrid) na území pánů z Drahotuš někdy v období let 1306 až 1312. Název Helfen – Stein (Helfův kámen) pochází od svého loupeživého zakladatele. Hrad byl v počátcích malou pevnůstkou na ploše 50 x 30 metrů s prostým palácem. Následné rozšiřování probíhalo až do sedmnáctého století. O nejvýraznější přestavbu se postaral rod Perštejnů po roce 1475. Na západní straně hradu nechal Jan z Pernštejna vybudovat nejmohutnější evropskou protidělostřeleckou renesanční zeď obrovských rozměrů. Její šířka se pohybuje od 7,5 do deseti metrů s výškou 13,5 metru. Mohutné opevnění hradu se vyplatilo. Helfštýn vždy ustál nápory nepřátelských vojsk a to dokonce i během třicetileté války, kdy odolal dánskému vojsku a následně i obávaným Švédům. Poté vojenský význam hradu postupně upadal a Helfštýn se ve druhé polovině 18. století stal pustým. Naštěstí Helšftýn nechátral příliš dlouho a to zejména díky rozvoji turistiky. První větší zajišťovací práce byly zahájeny už v roce 1911.
Hrad Helfštýn se nachází hned na začátku cyklovýletu. Od prostorného parkoviště za mostem přes řeku Bečvu jsou to k hradu necelé 4 kilometry. Výšlap do kopce není zas až tak obtížný. Kolo lze nechat za první mohutnou bránou hradu – v další bráně je kasa (vstup 150 kč dospělý, rok 2022). Helfštýn si můžete projít s průvodcem, který v jistých časových intervalech začíná na nádvoří za kasou. Pokud to už znáte nebo vás to příliš nezajímá, tak si můžete komplex projít sami. Příjemnou novinkou je, že roku 2021 se podařilo dokončit rozsáhlou rekonstrukci paláce a zpřístupnit ho veřejnosti. Tato snaha sahá až do roku 1960 a nyní se návštěvníci mohou procházet v úrovních, ve kterých se naposledy procházeli před více než dvěma staletími příslušníci rodu Ditrichštejnů.
Tip na vcelku nenáročný cyklo okruh se startem na parkovišti za mostem přes řeku Bečvu. Po cestě je hrad Helfštýn a Dřevohostický mohylový les. Krajina je zde mírně zvlněná s výhledy na Hostýnské vrchy. Po přejezdu několika vesniček se zpět na začátek jede podél řeky Bečvy. Okruh měří na délku přibližně 46 kilometrů s převýšením 450 metrů.
Přes mohylový les
Naplánovaná trasa dál za Helfštýnem vede přes Soběchleby, Bezuchov, Dřevohostice, Čechy a Tučín. Za zmínku stojí i názvy okolních vsí jako jsou Nahošovice, Šišma nebo Prusy. Mezi Bezuchovem a Dřevohosticemi je situovaný Dřevohostický les, který skrývá nejednu zajímavost. Tou první je, že se zde nachází největší mohylové pohřebiště z konce eneolitu (z období až 2800 př. Kr.) na území ČR . Bylo objeveno na konci 19. století – v té době bylo prozkoumáno 11 mohyl. Celkový počet se do dnešních dnů vyšplhal na 32. Mohyly jsou v lese samostatně nebo ve skupinách a bývají 6 – 15 metrů široké a 0,5 až 1 metr vysoké. Pohřbená těla byla uložena v hrobových jamách ve skrčené poloze, s přídavky typické keramiky, kamenné broušené industrie a štípané kamenné industrie.
Od rozcestí Dřevohostický les vás navedou dřevěné směrovky k místu, kde se 19. listopadu roku 1957 zřítil bombardér IL 28 se třemi muži na palubě. Letoun se po cvičném letu vracel tehdy zpět na přerovské letiště. Co se tehdy stalo, se již nedozvíme – pilot Miroslav Matějka, navigátor František Spurný a radista – střelec Bohumil Utínek pád nepřežili. Nejspíš se jednalo o technickou závadu. Z motorů vyšlehl oheň a po dopadu letoun rozmetala mohutná exploze. Místo dopadu je ohraničené dřevěným zábradlím a o kousek dál stojí malý pomníček.
Návrat zpět na start pak probíhal přes Dřevohostice, kde se nachází zámek a kousek dál malebné náměstí. Za Radslavicemi jsem se napojil na cyklotrasu podél řeky Bečvy, která mě přivedla přímo na parkoviště k autu.
